Ze semináře uspořádaného při příležitosti vydání knihy Václava Klause "30 let cesty ke svobodě, ale i zpět novinky" se objevily v mediálním mainstreamu jen velmi dílčí informace, viz např.:

https://www.lidovky.cz/domov/zasadnim-ukolem-je-chranit-nasi-demokracii-pred-milionem-chvilek-a-dalsimi-zhoubnymi-jevy-prohlasil.A191112_203534_ln_domov_ele

nebo

https://www.novinky.cz/stalo-se/clanek/branme-demokracii-pred-milionem-chvilek-burcoval-klaus-40303346

a v dalších mediích tohoto typu jako přes kopírák.

Škoda. Bylo tam řečeno a diskutováno hodně zajímavého. Pokusím se doplnit v aktuálním kontextu alespoň to nejdůležitější. V. Klaus mj. znázornil naši "cestu ke svobodě" tímto obrázkem:

 

Jak podotkl, každé takové vyjádření zjednodušuje, ale současně lze prostřednictvím něj zvýraznit a napomoci pochopit to nejdůležitější.

Otázkou je, co je příčinou obratu k nesvobodě? V. Klaus uvedl zejména následující:

1. Liberální demokracie, nerespektování práv většiny, devalvace demokracie, prosazování nejrůznějších menšin.

2. Progresivistický útok na tradiční rodinu a její funkce.

3. Rozplynutí národů, organizovaná migrace.

4. Omezování role národního státu nadnárodním diktátem.

5. Klimatický alarmismus směřující k potlačení práv člověka.

K tomu otázky, které si kladu už delší dobu:

1. Jsou tyto tendence ohrožující jak naši svobodu, tak i přežití naší civilizace, dokonce i naše přežití jako takové, na sobě nezávislé?

2. Co je příčinou těchto tendencí?

3. Rodí se tyto tendence primárně na naší domácí půdě, nebo jsou indoktrinovány vnější mocí?

Stále více a více jsem si jist, že koncept fungování jádra současné globální moci (nejperverznější formy Deep State v historii lidstva), který jsem popsal téměř před dvěma roky, je velmi blízký realitě, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

K tomu ještě tři malé aktuální poznámky:

1. V. Klaus, ať dnes řekne cokoli, vždy se najde dost těch, kteří se to snaží zpochybnit tím, co se událost v rané fázi cesty ke svobodné ekonomice, tj. jinak řečeno, že na sebe vzal zodpovědnost za základní transformační manévr. Zde je velké nepochopení řady momentů toho, o co šlo:

- Ve všech srovnatelných zemích (celé RVHP a nejen tyto země) šlo o naplnění Djilasovy předpovědi vzniku "nové třídy", kterou dal již ve druhé polovině padesátých let minulého století a byl za to (jako vždy, když má člověk pravdu) po zásluze potrestán, tedy zavřen. Jeho kniha "Nová třída"), která byla přeložena do češtiny v roce 1958, byla o pouhý rok později zakázána. Letos vyšla v nakladatelství Academia znovu. Doporučuji se jí zmocnit a přečíst si ji. Proces přeměny výkonu dílčích funkcí realizujících postátněné vlastnictví v získávání výhod a následně k přeměně v plnohodnotná vlastnická práva, byl neodvratný. Měl v různých zemích různé formy. Privatizační manévr, který proběhl u nás, byl jedním z nejefektivnějších, ono to opravdu nešlo udělat o moc lépe.

- Pokud byly některé možnosti nevyužity, tak to byla možnost více se opřít o ty podnikatelské subjekty, které se osamostatňovaly již za minulého režimu (srov. např. "Cesta ke svobodné ekonomice", kterou v té době napsal a prostřednictvím knihy navrhoval maďarský ekonom působící v zahraničí J. Kornai). Ukázkovým příkladem bylo JZD Slušovice. Nebyl to Klaus, kdo je brutálně likvidoval, ale Havel.

- Doporučuji se podívat v neděli 17. listopadu hodinovou diskusi Jičínský-Klaus-Pithart od 21.00 na ČT 24 v rámci pořadu "30 let svobody – debata s aktéry". Tam si každý bude moci udělat názor.

2. To, co se děje u nás, se jen s mírnými obměnami či spíše jako přes kopírák odehrává všude jinde ve světě. K odpovědi na otázku proč, možná napoví i včerejší pořad Události, komentáře na ČT 24 (13. listopadu), konkrétně téma "Impeachment a situace u demokratů před primárkami" od 35. minuty pořadu, kde byl nečekaně skvělý Jefim Fištejn (fakt mě mile překvapil), viz:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/219411000371113/

Je prostě vidět, že tváří v tvář obrovskému nebezpečí, kterému jsou jednotlivé země vystaveny, začíná těm, kteří si uchovali schopnost přemýšlet, docházet, o co jde. Fakt stojí za to podívat se na poučnou diskusi.

3. Jedna osobní zkušenost. Diskutoval jsem s jedním zastáncem akce Milionu chvilek.

"K demokracii patří i možnost vyjádřit se formou masového shromáždění a požadovat změnu" – povídá.

"Samozřejmě", odpovídám mu, "když selžou politické reprezentace, byť i vzešlé z demokratických voleb, má veřejnost právo se ozvat a požadovat nápravu. Ale ta může mít v demokratické společnosti jedinou podobu – NOVÉ VOLBY."

"To nejde", odpověděl mně, "to by dopadlo stejně, ne-li hůř, podívej na volební preference."

"No a v tom je ta vaše magořina", reagoval jsem, "odvoláváte se na svobodnou demokratickou společnost, přitom jako vámi samotnými uvědomovaná menšina chcete diktovat v rozporu s pravidly demokracie většině. To dělali bolševici. Nic proti tomu, ale to byste aspoň museli mít dostatečně invenční a komplexní program, kterým byste na svou stranu chtěli získat většinu společnosti. Ale máte prd, kromě několika osobních výpadů vedených přesně v logice použití dvojího metru. Na co spoléháte? Na pomoc zvenčí, aby se začalo rozkrádat i to, co začínáme nově vytvářet?"

Nedokázal odpovědět, třeba se o to někdo pokusí v komentářích k tomuto článku...