Z tohoto léta - Istrie/9: Jezírko holoprsek

9. 01 2020 | 00.10

Do výletů z letošní zimy zařazuji pár vzpomínek na léto u moře. Od Jadranského, Černého a Středozemního moře. Uschoval jsem si je na dobu krátkých a studených dní.

Jako už asi po desáté začínám v Istrii. Ve Slovinsku. V malém penzionu ve vinicích nad Koperem, ze kterého je vidět celý záliv Terstu, Dolomity, Julské Alpy, dokonce i Triglav. A také okolní hory včetně té nejvyšší istrijské – Vojak 1401 metrů nad mořem. V chorvatské části Istrie. Kousek od našeho penzionu. Tam, do okolí Vojaku, se letos chystám podniknout nejvíce výletů. Píšu v "mé Istrii". Už jsem zde asi po desáté a cítím se tu jako doma. Kdybych si mohl vybrat místo, kde bych chtěl žít, když ne u nás doma, tak právě zde. Ostatně sami uvidíte.

Foto 1: Ilegálně pořízené foto ze Škocjanské jeskyně. Nesmí se tam fotit ani za poplatek.

 

Foto 2: Jedna z propastí kolem jeskyně.

 

Foto 3: Toto je slavné Jezírko holoprsek v Dragoňském údolí kousek od penzionu. Když jsem tu byl poprvé, měl jsem pocit úplné samoty. Vedla sem jen úzká pěšinka, dost zarostlá. Svlékl se do naha skočil do jezírka. K ménu překvapení za chvíli dorazilo asi osm šestnácitelých dívek a jen ve spodních plavkách skočily také do vody. Musel jsem odejít dřív a strašně jsem se styděl, když jsem vylézal z vody. Od té doby říkám místu "Jezírko holoprsek".

 

Foto 4: Celý areál je přenádherný, voda teploučká, bohužel návštěv zde přibylo a holoprsky jsem už neviděl.

 

(Pokračování)