V netradičním novoročním přání jsem apeloval na myšlení, na to, abychom překonávali Masarykovu "bolest myšlení" ("Myšlení jasné bolí – bolí ztráta mýtu, bolí často poznávat věci nové" - T. G. Masaryk) a aby se myšlení stalo potěšením, zdroj sebedůvěry a jistoty. Celé novoroční přání viz: https://radimvalencik.pise.cz/7436-do-noveho-roku-2020-netradicne.html
Právě v den, kdy jsem novoroční přání připravoval, těsně před Novým rokem 2020, uveřejnil M. Svítek a L. Žák pod názvem "Poznej sám sebe..."jednu z nejlepších současných studií na téma, které se po prezidentském "Vánočním projevu" stalo tak aktuální – MYŠLENĺ A BOLEST. Je krátká a ke stažení zde:
Studii M. Svítka a L. Žáka jsem uveřejnil se svými poznámkami v sedmidílné sérii, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/7450-par-poznamek-k-poznej-sam-sebe-svitek-zak-1.html
https://radimvalencik.pise.cz/7451-par-poznamek-k-poznej-sam-sebe-svitek-zak-2.html
https://radimvalencik.pise.cz/7452-par-poznamek-k-poznej-sam-sebe-svitek-zak-3.html
https://radimvalencik.pise.cz/7453-par-poznamek-k-poznej-sam-sebe-svitek-zak-4.html
https://radimvalencik.pise.cz/7454-par-poznamek-k-poznej-sam-sebe-svitek-zak-5.html
https://radimvalencik.pise.cz/7455-par-poznamek-k-poznej-sam-sebe-svitek-zak-6.html
https://radimvalencik.pise.cz/7456-par-poznamek-k-poznej-sam-sebe-svitek-zak-7.html
Dnes uveřejňuji ohlasy a komentáře k jednotlivým dílům seriálu:
Zdeněk Zbořil:
Zdá se mi dobré, že upozorňuješ na "čtení o psaní" filosofických textů. To Baťova praktické filosofování mu asi nepřišlo do hlavy z německé klasické filosofie, ale buď měl dobré středoškolské učitele, anebo v tom hrála roli takové ta ševcovské rozumbradování, když u něho zákazníci čekali, až jim spraví boty.
Nedělám si legraci. Můj moravský stařeček byl také švec, ale bydlel s knihovou a měl v ní literaturu, která by se dala nazvat lidově-katolicky-filosofickou a přitom byl něco jako národní socialista. S důrazem na to socialistické.
Ještě jednu podivnou poznámku. Možná jsi zaznamenal, bylo to, ale myslím jen v televizi, v době řecké finanční krize, že tam nějaký typický TV negramota, aby nemusel hledat televizi se nehodící vzdělance, pozval k diskusi Tenu Elefteriadu (nebo její sestru). Ta mluvila o tom, že řecká filosofie byl jednoduchý návod, jak žít a pít, a že to celé zprznili katoličtí scholastikové a hlavně němečtí klasičtí filosofové počínaje Kantem, konče Heideggerem.
Tehdy mi to připomnělo to Napoleonovo "vy jste jen ideologové" (myšlené jako nadávka) a později Babišovo "já chci spravovat stát a nebudu se kvůli Marku Bendovi učit číst Platona a Aristotela". Já ho od té doby podezírám, že četl Baťu, nebo alespoň ty baťovské články publikoval za 2. světové války ve "Výběru." Je to podstatný rozdíl od exhibičních článků Jiřího Přibáně nebo darebného Petra Pitharta, anebo dalších jim podobných. (On Čuba byl také sečtělý a uvažoval "ševcovsky" podobně.)
Myslím, že na začátku těchto omylů je deformované chápání vztahu teorie a praxe, a hlavě poetika textů, které se chtějí považovat za politickou filosofii "kritickou" filosofii práva. Ve skutečnosti, jak předvádějí ti dva výše jmenované (JP a PP) jsou to jen exkatedrální exhibice bez jakékoli snahy vést dialog.
Livio Zanotto:
V mládí jsem neměl rád filozofii s přívlastky, proto jsem si začal vytvářet vlastní filozofii bez přívlastků. Nestačil jsem popsat ani první sešit, když jsme ve škole měli předmět Maxisticko-leninská filozofie. Po prvních úvodních hodinách jsem zjistil, že jsem našel hotové to, co jsem pracně hledal. Když jsem odmyslel ideologicko-historické souvislosti, zbyla mi královna věd Filozofie.
Filozofie ne jako ideologie, ale jako nástroj pravdivého poznání světa, člověka a jeho místa ve světě.
Nejdéle mi trvalo pochopit zdroj svého Já, svého vědomí. Čím je dáno to, že já jsem já a ne třeba můj bratr.
Měl jsem štěstí, že jsem před filozofií poznal mnoho oborů z přírody, biologie, zoologie, astronomie a tak jsem mohl brzy aplikovat nástroj poznávání světa na to, co jsem již znal.
Bez filozofie je člověk jako mořeplavec bez kompasu a znalosti hvězd na obloze, jen stále bloudí.
Jen člověk, který nepochopil filozofii, jí může odmítat, je jako námořník s kompasem, který netuší, kam ukazuje, tak může na kompas koukat a stejně bloudí.
Jsem rád, že znám lidi, kteří umí kompas používat a nebloudí.
Filozofie je nástroj k poznávání světa, nikoli věda, kterou si lze přečíst a zopakovat.
Maxim první:
Zvolené téma poznání člověka sebe sama je pro samotnou filosofii asi neřešitelný problém, k dopracování se ke kompletnímu poznání tohoto tématu odspodu od racionálního materiálna je potřeba přesah k psychologii - interdisciplinární přístup...
Hegel někam dospěl v chápání spirituálnosti (duchovna) jako absolutna, potom přišel Marx s tím, že Hegelova filosofie stojí na hlavě a převrátil ji na nohy .. Freud jako sexuální materialista v psychologii zprimitivnil emociálno (duševno) na libido se sexuálním pudem, Junng to celé zase převrátil z hlavy na nohy objevením struktury "duše člověka" a emocí ...
Filosofie ve svých dějinách stále tápe a nedokáže sjednotit pohled na dualitu materiálního racionálna života a spirituality společnosti (duchovna společnosti) a na fenomén osobní emocionality lidí (duševna lidí) ... je to podobné jako se sjednocením teorií ve fyzice ..
Chce to trochu jiný filosofický přístup s odklonem od racionality k původnímu "idealismu" filosofie, který je přístupem shora od základních těžko objevitelných idejí, principů a "jiných zákonů než lidských" naší skutečnosti ...
Nebudu se k naznačenému tématu více rozepisovat ..., ale naším největším problémem už od začátku novověku jsou ty naše "lidské zákony"....
Josef Novák:
Radim Valenčík st. umí (když se mu to hodí) dobře rozeznat zápory naší společenské reality i některých děl (zde např. "Poznej sám sebe" (Svítek – Žák)) a na to láká své oběti (i když se zdá, že jich zatím příliš mnoho není).
Zároveň však Radim Valenčík st. nechce umět (protože se mu to nehodí) rozeznat zápory svého návrhu (svého stereotypu) společenské změny (bezkonkurenčně největším záporem Valenčíkova stereotypu společenské změny je skutečnost, že tento stereotyp nemá schopnost zabránit rostoucí společenské nerovnosti, tj. prohlubujícímu se zbídačování hodnototvorné většiny populace).
V této souvislosti doporučuji přečíst si zde na blogu článek (a diskusi k němu v komentářích) z 23.10.2019 "Ještě k dobré teorii/012: Poziční investováním viz: https://radimvalencik.pise.cz/7235-jeste-k-dobre-teorii-012-pozicni-investovani.html
Hlavním poučením z celého "Poznej sám sebe" (Svítek – Žák) je:
1) Mějme každý z nás mysl otevřenou natolik, aby každému z nás mohl kdokoli cokoli nakukat,
2) Udržujme myšlenkový svět každého z nás natolik osobitým, abychom se nikdy nedokázali s ostatními sjednotit k obraně našich společných zájmů.
Není těžké si domyslet, proč právě tohle nám Radim Valenčík st. chce naočkovat.
Půvabná je od Radima Valenčíka st. tato věta:
"Zapouzdřence velmi snadno poznáte podle jejich argumentace, resp. podle toho, že argumenty nahrazují cejchováním a kádrováním."
K této větě jako názorný příklad argumentačního umění Radima Valenčíka st. si každý může zde na blogu přečíst jeho článek "PENZE: Nominální a reálné stáří", viz:
https://radimvalencik.pise.cz/7427-penze-nominalni-a-realne-stari.html
Stojí to za to.