Loučím se s Konyí, správním centrem ve středním Turecku. Do večera musíme být v Kapadokyi, kde se zdržíme tři dny.

Foto 1: Poslední foto z Konye. Hřbitov. Moc pěkný. Hýří barvami, hlavně červenou a zelenou. Nikdo mně nebyl schopen vysvětlit, co ty symboly na hrobech znamenají. V dalších městech a oblastech jsem je neviděl

Foto 2: Zastávka v malém městečku. Co je uvnitř? Středověký opevněný "hotel" pro karavany - karavansaraj - na Hedvábné stezce, která vedla z Číny přes Damašek. Evropská větev pokračovala právě touto oblastí. "Hotely" zde byly 30 km od sebe a ubytování v nich bylo zadarmo. Obchod přinášel dostatek jiných výhod.

Foto 3: Uvnitř je i malá mešita - vidíme ji na snímku uprostřed dvoru pro hosty. Vzadu vidíme vchod do druhé části, kde byly ustájeni velbloudi. Vpředu kolegové z naší výpravy. Doufám, že se někteří poznají. Dobře je vidět i to, jak zapadá slunce, takže už musíme spěchat.

Foto 4: Tak se ještě podíváme, jak si Turci krátí čas. Buď hrají karty, obdobné našemu mariáši, nebo - jako v tomto případě - trochu složitější domino. Baví je to, jsou přátelští a pijí čaj. Vynikající čaj. Zvou vás, abyste si jej vypili s nimi, ale pozor. Nenechají vás zaplatit. Praha zde má dobrý zvuk. Nenamáhejte se vysvětlovat, že jste z Česka či České republiky. Pořád jsme pro ně z Českolovenska.

 (Pokračování)