Do seriálu o dobré teorii zařazuji v logice věci článek o umělé inteligenci s dopady na pochopení současnosti uveřejněný před: 

Česká pozice 5. února uveřejnila text k problematice umělé inteligence, o které se bude v řadě aktuálních kontextů stále více diskutovat. Autorem je Petr Pietraš, který našemu čtenáři přibližuje knížku britského profesora na australské University of New South Wales Toby Walsh "It's Alive! Artificial Intelligence from the Logic Piano to Killer Robots"(Je naživu! Umělá inteligence od logického piana po zabijácké roboty). Zkoumá v ní umělou inteligenci z hlediska otázky, kdy překoná biologickou a zda a za jakých podmínek převezme nadvládu nad lidmi.

Název poněkud předjímá odpověď, což je podle mě velký problém. Ideologizace typu "Člověče, jsi úplné nic, umělá inteligence tě co nejdřív nahradí, tak na všechno rezignuj!" se dala očekávat. Současné globální moci by se velmi hodilo, aby i problematika umělé inteligence byla takto intepretována a aby rezignace na pochopení doby otevřela cestu k ještě větší záhubné manipulaci.

Základní problém je jiný: Jsou lidská a umělá inteligence "ze stejného těsta" a zdokonalováním ta umělá tu lidskou postupně nejen nahradí, ale i překoná, nebo se jedná o naprosto odlišné typy způsobů zpracování informací a vztahování se ke světu, přičemž na pozadí výkonů umělé inteligence vynikne podstata lidského myšlení, tedy to, co je specificky lidské a v čem lidské myšlení nenahraditelné, a získá tím výrazné podněty pro svůj další výboj?

Britský autor ani a jeho český interpretátor takto otázku nestaví a poněkud jednostranně sugerují čtenáři představu, že se musí smířit se svou "lidskou zbytečností".

Uveřejňuji text článku v České pozici se svými poznámkami, které odlišuji touto barvou a velikostí písma.

Umělá inteligence odstartuje civilizační posun. Jiný než ty minulé – 1. část

Petr Pietraš

V duševní poruše autismus se používá termín syndrom učence, anglicky savant-syndrom nebo německy Inselbegabung. Německé označení je složeninou slov Insel a Begabung, kterou lze přeložit ostrovní nadání – člověk v některých oblastech podává výjimečné výkony, například v matematice, a v jiných podprůměrné, třeba v sociální oblasti.

Umělá inteligence je dnes spojována s obavami – od totální kontroly přes překonání biologické inteligence až po převzetí moci nad lidstvem. Podle britského profesora na australské University of New South Wales Tobyho Walshe je zatím jen ostrovním nadáním – pokud je počítač vypnut, nemá ani svůj ostrov. Walsh umělou inteligenci zkoumá a o tom, zda a za jakých podmínek převezme nadvládu, napsal knihu It's Alive! Artificial Intelligence from the Logic Piano to Killer Robots (Je naživu! Umělá inteligence od logického piana po zabijácké roboty).

Závislost na množství dat

Otázka, kdy umělá inteligence překoná biologickou, vede k chmurným úvahám o budoucnosti lidstva, ale v současnosti je bezpředmětná. Mnohem zajímavější je, co již umí, a co od ní lze očekávat. Dokáže porazit mistra světa v šachu Garriho Kasparova nebo nejlepšího hráče hry go Jihokerejce I Se-tola, zatím však nerozeznat takové samozřejmosti, jako je modré nebe nebo že stíny nejsou objekty, a osvojit si je pro ni představuje dlouhý a pracný proces. Na rozdíl od ní i malé děti takové samozřejmosti snadno rozliší a zařadí do správného kontextu.

Umělá inteligence závisí na množství dat, z nichž se může učit – čím více, tím lepší jsou výsledky. V mnoha oblastech však není dostatek dat k dispozici, například v případě úspěšné předpovědi transplantace srdce či plic. Takových operací se na celém světě provádí ročně několik stovek, což je málo, aby umělá inteligence dospěla k serióznímu závěru.

Software AlphaGo, který porazil zmíněného I Se-tola, při přípravě k zvládnutí hry go absolvoval několik miliard partií, z nichž vznikly strategie, které dosud žádný člověk nepoužil. Běžný hráč by potřeboval několik životů, aby sehrál stejný počet partií a získal stejné množství znalostí. I Se-tol prohrál první tři partie, což však stačilo, aby pochopil, jak AlphaGo funguje, a čtvrtou partii vyhrál.

Člověku je přirozená snaha pochopit, jak věci fungují, a z poznání se poučit. Umělá inteligence, která ke svému zlepšování používá strojové učení, nedokáže zpětně stanovit, jak k poznání dospěla, a co bylo impulsem k danému závěru. Jde o problém takzvané černé skříňky, který brání umělé inteligenci zcela důvěřovat a spolehnout se na její rozhodnutí. Navíc nelze zaručit její závěry, protože nová data mohou ovlivnit poznání a vést k jiným výsledkům. Například autonomní auta musejí pokaždé zastavit na červenou, a proto být absolutně spolehlivá.

Zdroj: https://ceskapozice.lidovky.cz/recenze/umela-inteligence-odstartuje-civilizacni-posun-jiny-nez-ty-minule.A200203_140736_pozice-recenze_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

K tomu poznámka ode mne:

Zde přeruším ochutnávku inspirujícího textu a doplním jej jedním z důležitých aktuálních kontextů.

Pokud si průběžně s rozvojem umělé inteligence budeme uvědomovat, v čem je oproti jejímu současnému technologickému resp. matematickému základu odlišná od lidského myšlení (v čem funguje jinak či principiálně jinak) bude to nesmírně přínosné pro strategii i taktiku vzdělávacích procesů na všech úrovních. Místo toho, abychom systémem vzdělání orientovali člověka na nabytí schopností, které budou umělou integencí snadno nahraditelné, dáme mu možnost vyniknout v tom, co dělá člověka člověkem, v čem je nenahraditelný.

Bohužel v současné době je systém vzdělání orientován spíše na potlačení toho, co je specificky lidské, tj. schopnost kritického myšlení v alternativách při souběžném vytváření uceleného systému neustále aktivizovaných poznatků, který je zdrojem tvůrčích a komunikačních aktivit, pěstování specificky lidské schopnosti přesahu stávajícího poznání na základě propojení matematického vyjádření a pojmového vymezení podstaty problému s kontextem a představami.

Je to jako pokud bychom v Chaplinově "moderní době" době nástupu technické automatizace založili strategii vzdělávacích procesů na rozvoji schopnosti člověka zvýšit rycholost manipulací předměty prostřednictvím jeho končetin. Tedy těch schopností, které budou velmi brzy nahrazeny stroji.

Obávám se, že se v dnešní době prohřešujeme na generaci mladých lidí, které současný vzdělávací systém vrhá do záhuby jejich vlastní zbytečnosti, nerozvíjí v nich schopnost porovnávat své názory s alternativami, posuzovat vše v uceléném funkčním systému poznatků, mít schopnost originální invence z pozice, ze které je dosavadní viděno jako zvláštní případ předcházejícího (čímž se jak v oblasti vědy, tak i umění odlišuje od "originálničení" spojeném s obsahově prázdným popřením stávajícího).

Já vím, s jednostrannou ortodoxií, potlačováním schopnosti přesahu, omezováním komunikativnosti založeném na nekritické víře ve vlastní (přesněji skupinově utvrzovaný) stereotyp se lépe manipuluje. Ale produktem takto účelového pojetí vzdělání bude několik věkových kohort (doufejme že ne generací) těch, kteří budou nástupem umělé inteligence skutečně vyřazení jako nepotřebný balast. To se může promítnout do pokusu takto vyřazených dobývat společenské pozice formou porušení všech norem vytvářených jako předpokald přežití tisíciletou tradicí vývoje lidstva.

To uvádím jen jako jeden z aktuálních aspektů problematiky umělé inteligence.

Otázka umělé inteligence bezprostředně souvisí s tím, v jakém světě či přesněji v jakých světech žijem, s nejintimnějšími problémy naší existence. Osobně jsem přesvědčen, že specificky lidská schopnost vytvářet si představy a spojovat je s matematicky vyjádřitelnými a pojmově definovatelnými poznatky má svůj základ v everettovské mnohosvětovosti. Náš mozek patrně funduje spíše jako kvantový než Turingův (sekvenční) počítač, nějakým způsobem dochází k tomu, že je schopen čerpat poznatky generované kvantovou mnohosvětovostí. O tom podrobněji v dalším pokračování.

Zde ještě informace o teoretickém semináři, na kterém se budeme zabývat mj. i výše prezentovanou problematikou:

Srdečně zvu na dobrovolný teoretický seminář, který se pravidelně schází již od října 2003. Nejbližší akce:

Téma:	Doc. Radim Valenčík, CSc.: V kolika světech žijeme? (Na téma knížky M. Tegmarka "Matematický vesmír" – o různých typech mnohosvětovosti a souvislosti struktury vesmíru s problémem odlišnosti lidské a umělé inteligence)
Termín:	Středa 19. února v 15.45 hodin
Místo:	Estonská, učebna 228

 

Semináře jsou určeny všem zájemcům z řad pracovníků, studentů, absolventů VŠFS a dalších institucí, které se zabývají odbornou činností.

Po skončení semináře neformální pokračování v příjemném prostředí.

doc. Radim Valenčík, CSc.

koordinátor výzkumu VŠFS

(Pokračování)

(
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/7538-nahradi-umela-inteligence-lidskou.html