K dobré teorii/084: K umělé inteligenci VII.

18. 02 2020 | 01.00

Začínám uveřejňovat podkladové materiály k našemu teoretickému semináři (pozvánka je na konci příspěvku):

V kolika světech žijeme? - 3. část

(Na téma knížky M. Tegmarka "Matematický vesmír" – o různých typech mnohosvětovosti a souvislosti struktury vesmíru s problémem odlišnosti lidské a umělé inteligence)

Materiály pocházejí z podkladů pro přípravu prezentace, nejsou uceleným textem, zájemce v nich najde důležité obrázky z Tegmarkovy knížky, užitečné odkazy a moje poznámky.

Shrnutí a 4. Tegmarkova mnohosvětovost


K tomu několik poznámek o "matematické" mnohosvětovosti.

Tegmarkovo pojetí subjektu (pozorovatele, jednoho každého z nás)


Problém je v tom, že naše "já" je multireflexivní.

Vztahuje se samo k sobě mnoha způsoby k sobě samému (uvědomování si sebe sama, svědomí, vědomá vůle zaměřená na vlastní chování, zodpovědnost..., přičemž multireflexivní je i každá z těchto složek.

Naše vlastní "já", a to na mnoho způsobů, zobrazuje sebe sama na svou část a napodobuje tak směřování (smysl?) celého vesmíru (nebo je to jen podmínka toho, aby se stalo součástí univerzálního procesu reprezentace celku v části?).

Přitom se naše "já" dostává samo k sobě v určitém průsečíku sebereflexí, jako by samo bylo výsledkem shlukování či prolínání různých posloupností stavů (může to mít základ v samotném "fungování světa", v "mechanismech koincidence paralelních světů" či podobně?).

Smysl existence všech světů...

Lze formulovat různým způsobem:

Reprezentace celku v části

Sebereflexe neomezeného prostřednictvím omezeného

Zobrazení veškerého jsoucna v součásti jsoucna

Poznávání světa člověkem jako jeden z konkrétních případů víše uvedeného

Stopy poodhalení výše uvedeného v dějinách lidského myšlení:

Tertullianovy absurdity víry v Boha a Giordanovův smysl nekonečných vesmírů

Spinozovo a Leibnizovo pojetí "myslících částeček reality"

Hegelův samovývoj Absolutního Ducha a Marxovo pojetí vývoje společnosti jako přírodně historického procesu

Trochu víc fantazie

Pokud je reálná reprezentace celku prostřednictvím části nemůže být veškerá realita reprezentována jako souhrn všech možných kombinací.

Závratná mnohost kombinací, kterou nabízí nám dosud známé typy mnohosvětovosti, a to v mnoha směrech je jen živnou půdou pro proces reprezentace (zobrazení, poznání).

Dimenze strukturace a restrukturace – obecnější než čas a prostor.

Možná relativnost těchto dimenzí z hlediska (pozorujícího či interagujícího) subjektu (na různých stupních jeho vývoje).

 

Příloha:

Využiji toho příspěvku k tomu, abych uveřejnil v rámci této série ještě podnětné myšlenky Maxima Druhého obsažené v jeho komentáři k následující části:

https://radimvalencik.pise.cz/7556-jeste-k-umele-a-lidske-inteligenci.html

K vašemu staršímu textu:

AGI (umělou univerzální inteligenci) jste připouštěl nebo i předvídal, což je v pořádku. Možná je v textu nadbytečný určitý důraz na lidskou dimenzi. AGI asi spíše nevznikne jako nějaká přesná nápodoba člověka. A po pravdě řečeno, když vezmeme v úvahu, jak se člověk chová, tak by to asi ani nebylo nějak moc žádoucí.

S miniaturizací jste to myslím poněkud přehnal. Např. funkční prvky integrovaných obvodů se sice stále zmenšují, ale nějaké fyzikální limity zcela jistě existují. U velmi malých tranzistorů na integrovaných obvodech se začínají projevovat kvantové efekty a kvůli tunelovému jevu má brána problém zajistit uzavření kanálu. Minimálně je limitem atomární úroveň. A aby byl nějaký artefakt inteligentní srovnatelně např. s člověkem, bude potřebovat těch tranzistorů asi opravdu hodně. K tomu by potřeboval také nějaké akční členy, napájení, atd.

Ostatně můžeme srovnat třeba s bakteriemi. Jsou jistě velmi maličké, ale Tegmarkovou klasifikací je to jen Life 1.0.

Nějací "nanoroboti" možná budou, ale spíše jen jednoúčeloví a nepříliš inteligentní.

O potřebě osídlit i jinou planetu psal třeba Hawking - kvůli možnosti zkázy civilizace na Zemi při nějaké katastrofě (např. srážka s asteroidem).

A ještě pozvánka na ten seminář:

Téma:

Doc. Radim Valenčík, CSc.:

V kolika světech žijeme?

(Na téma knížky M. Tegmarka "Matematický vesmír" – o různých typech mnohosvětovosti a souvislosti struktury vesmíru s problémem odlišnosti lidské a umělé inteligence)

Termín:

Středa 19. února v 15.45 hodin

Místo:

Estonská, učebna 228

Semináře jsou určeny všem zájemcům z řad pracovníků, studentů, absolventů VŠFS a dalších institucí, které se zabývají odbornou činností.

Po skončení semináře neformální pokračování v příjemném prostředí.

(Pokračování dalším tématem)