V rámci prezentace podkladů k našemu teoretickému semináři o umělé inteligenci a mnohosvětovosti jsem uveřejnil pasáž ze své filozofické knížky napsané v roce 1992 a vydané v roce 1994 nazvané "Lidi, ještě máte rozum...". Z několika stran jsem dostal požadavek, abych ji uveřejnil celou. Elektronickou verzi nemám. Občas se vyskytuje v antikvariátech a stojí víc, než v době, kdy jsem ji napsal (potěšilo mě to).

Napadlo mě, že ji oskenuji a uveřejním po částech s komentářem, ve kterém se pokusím reagovat na to, co již zestárlo, co je aktuální a kde bych něco doplnil, což tímto činím. Knížka má 80 stran, budu uveřejňovat po 4, takže to nebude ani tak dlouho trvat.

"Lidi, ještě máte rozum..." – 2. část

 

Ke druhé části:

Čtenář této části možná bude zklamán. Patrně čekal něco údernějšího a místo toho knížka začíná kladením velmi obecných otázek. Proto je také napsána formou dialogu dvou osob, z nichž jedna se ptá a druhá se snaží odpovědět. Ale v tomto kniha nezestárla.

Jak říkal Goethe, pokud si někdo dobře nezapne první knoflík, už se dobře neobleče. Proto je na začátku nutné postupovat velmi obezřetně a vyvarovat se předčasných závěrů. K těm se dostaneme – a to opět jen v obecné rovině – až v oddílu III.

Druhá část odpovídá tomu, s čím přišla kritická filozofie reprezentovaná linií Descartes, Hume, Kant, Hegel, Marx. Jde o hledání toho, v čem máme dostatečnou jistotu. Jedná se o páteř dějin filozofie. Jak si ukážeme v další části, je už zde určitá inovace.

Tato fáze ujasňování si otázky našeho vztahu ke světu je dnes významná zejména tím, že je nejlepší prevencí proti předsudečnému myšlení a následnému zapouzdření, tj. myšlení, které přebírá předsudky, nechá se jimi manipulovat, utvrzuje si svou "správnost" kolektivní zaslepeností, pravdu nahrazuje nenávistí vůči nepříteli, kterého si nechá do své mysli vmanipulovat, zapouzdřuje se a postupně ztrácí intelektuální i morální kvality.

(Pokračování)