Jsem rád, že dle ohlasů inspiruji povícero čtenářů k tomu, aby si do Českého Krasu uělali víkendový výlet. Určitě to v tuto dobu otevírání se přírody stojí za to. Tak ještě malé doporučení. V Srbsku je pět restaurací, kde se dá dobře pojíst. Moje nejoblíbenější je U kapličky hned uprostřed obce. Kromě jiného tam mívají třeba i takové rarity, jako smažené syrečky nebo kynuté knedlíky s jahodami.

Je teplo. Až moc. Tak jsem se rozhodl využít neděli po těžkém týdnu k návštěvě míst v Českém krasu, kde lze i v tuto časnou roční dobu očekávat první letošní květy. Tomu jsem podřídil trasu – ze Srbská, přes Bubovické vodopády až na úbočí Krásné paní, pod Doutnáčem přes les nad Srbsko. Kytiček víc než dost. Napočítal jsem jich 29, některé jsem nečekal. Dokonce jsem objevil místa s krásnými výhledy, které jsem ještě neznal, protože jsem volil trochu jinou trasu než obvykle. Nešel jsem přes Chlum, ale chatovou osadu nad Bubovickými vodopády, odkud je vidět mj. i hřeben Brd či k Berounu. Užijte si se mnou. Případně sami příští týden, protože to příroda poskočí ještě dál. Se studenty naší univerzity se sem podívám za několik málo týdnů.

Foto 1: Dole je údolí Bubovického potoka.

Foto 2:  Na druhou stranu protéká Bubovický potek do Srbska a tam se vlévá do Berounky. Za Berounkou údolí Kody.

Foto 3: Všude tady v prosvětlených okrajích cest pod keři, zejména pod trnkami, můžeme vidět česnek viničný. Je podobný trávě, ale zblízka je vidět, že je spíše podobný pažitce. Má i podobnou chuť, i když i trochu do česneku. Snědl jsem ho několik chomáčků, protože mě bolelo v krku a šla na mě viróza. Pomohl. Mlžete si ho vzít s sebou a dát třeba v hospůdce U kapličky do polívky. Nebo i vyrýpnout domů, vydrží dorůstat tak dva týdny.

Foto 4:  Úplně nakonec sluníčka - talovíny, které se nad údolím Bubovického potoka rozutekly z chatové osady.