V rámci prezentace podkladů k našemu teoretickému semináři o umělé inteligenci a mnohosvětovosti jsem uveřejnil pasáž ze své filozofické knížky napsané v roce 1992 a vydané v roce 1994 nazvané "Lidi, ještě máte rozum...". Z několika stran jsem dostal požadavek, abych ji uveřejnil celou. Elektronickou verzi nemám. Občas se vyskytuje v antikvariátech a stojí víc, než v době, kdy jsem ji napsal (potěšilo mě to).

Napadlo mě, že ji oskenuji a uveřejním po částech s komentářem, ve kterém se pokusím reagovat na to, co již zestárlo, co je aktuální a kde bych něco doplnil, což tímto činím. Knížka má 80 stran, budu uveřejňovat po 4, takže to nebude ani tak dlouho trvat.

"Lidi, ještě máte rozum..." – 8. část

K osmé části:

Několik následujících částí je poměrně hodně náročných na čtení. Proto čtenáři doporučuji, aby uváděná tvrzení doprovázená příklady konfrontoval se svou zkušeností, tedy se zkušeností ze svého vlastního myšlení, ze způsobu, jak uvažuje.

Novým prvkem zde je, že používáme párové kategorie nejen jako formy myšlení, ale aplikujeme je i na sebe navzájem. Tedy to, co je "natráveno" aplikací jedněch kategorií, dále analyzuje prostřednictvím dalších kategorií.

S velkým odstupem času jsem nadále přesvědčen, že kultivace myšlení prostřednictvím vědomého vytváření určitého kategoriálního systému má obrovskou perspektivu a že je touto cestou možno podstatně zvýšit výkonnost našeho vlastního myšlení, přičemž:

1. Osvojování párových kategorií jako vysoce účinných forem myšlení je výrazně individuální, podmíněno tím, jak se vyvíjel obsah myšlení toho či onoho člověka. Protože žijeme v době, která nepřeje ani racionalitě, ani komunikaci za účelem vzájemného obohacení se novými poznatky, budou možnosti, které naznačuji v této knížce, využity jen zčásti. Ale i tak to stojí za to.

2. Dlouho jsem se snažil najít způsob, jak "kategoriální myšlení" prezentovat jako rovnoprávnou a organicky doplňující součást lidského poznání ve vztahu k matematické (matematizování) části našeho poznání (jak z hlediska získávání nových poznatků, tak i jejich propojení do systému). Přiznám se, že se mně to v dostatečné míře ani po dlouhé době nepodařilo. A co hůř – stále více si uvědomuji záludnost a úskalí odpovědi na otázku: Odkud se vzala matematika? Tím spíše to platí pro otázku: Odkud se vzaly párové kategorie a jejich vzájemné vazby?

(Pokračování)