V rámci prezentace podkladů k našemu teoretickému semináři o umělé inteligenci a mnohosvětovosti jsem uveřejnil pasáž ze své filozofické knížky napsané v roce 1992 a vydané v roce 1994 nazvané "Lidi, ještě máte rozum...". Z několika stran jsem dostal požadavek, abych ji uveřejnil celou. Elektronickou verzi nemám. Občas se vyskytuje v antikvariátech a stojí víc, než v době, kdy jsem ji napsal (potěšilo mě to).

Napadlo mě, že ji oskenuji a uveřejním po částech s komentářem, ve kterém se pokusím reagovat na to, co již zestárlo, co je aktuální a kde bych něco doplnil, což tímto činím. Knížka má 80 stran, budu uveřejňovat po 4, takže to nebude ani tak dlouho trvat.

"Lidi, ještě máte rozum..." – 9. část

K deváté části:

"Kategoriální prostor" je dobrý pojem a líbí se mně. Každý, kdo chce systematiky poznávat svět, ve kterém žijeme, ze svého osobního zorného úhlu (profesních, společenských či zájmových aktivit) by si mněl vyzkoušet, jak se v něm dá pohybovat. Prostě vzít nějakou část reality, vyčlenit z ní prostřednictvím nějaké (jakékoli) dvojice kategorií dvě stránky, interpretovat je, k tomu, o čem si na základě toho vytvoří představu, použít zase nějaké párové kategorie... atd. Tak trochu duševní gymnastika. Má velmi pozitivní vliv na schopnost přesahu stávajícího poznání, tj. na odhalení toho, že něco může být jinak, a současně i na vytvoření představy, jak jinak to může být. Jedná se o specificky lidskou duševní aktivitu.

Problém je – za ta léta to mám vyzkoušeno –, že si tímto způsobem lidé vytvářejí velmi odlišné představy. Je to dáno tím, že párové kategorie velmi málo používáme v běžných rozhovorech. V důsledku toho nejsou dostatečně "kalibrovány" či "depersonifikovány". Žijeme prostě v době "příliš rozmazaného sdělovaného poznání". Je dobré to vědět.

To nejzajímavější teprve přijde. Ukazuje se, že úloha párových kategorií v našem myšlení je ještě mnohem významnější.

(Pokračování)