Jaro přichází brzo a podivně. V lednu bylo jako v březnu a teď v únoru máme aprílové počasí. V Botanické zahradě Na Slupi je také všechno jinak než v jiných létech. Tak například už kvete křivatec žlutý, zatímco talovín a další květiny již odkvétají. Ale je to tu nádherné.

Pokud mně to vyjde (neučím mimo Prahu), chodím v pátek navečer přes tuto botanickou zahradu křížem krážem, je to tak na hodinku, než všechno projdu, nahoru na Viniční do budovy přírodovědecké fakulty. Každý týden je zde od 17.00 setkání Pátečníků, které kdysi založil jako společenskovědní sekci Sisyfa Rudolf Battěk. Ještě si ho na setkáních pamatuji. Pak organizování rozmanitého obsahu přednášek převzali další, omladilo se i auditorium. Tady jsou jejich stránky s programem akcí:

https://www.sisyfos.cz/clanek/240-patecnici-spolecenskovedni-sekce-sisyfa

Dnes pokračování tradice obětavě zabezpečují Mgr. Jelena Lenka Příplatová a neúnavný Vítězslav Škorpík. Stojí to za to a poslední fotku krátkého seriálu věnuji záběru ze semináře o cestě k absolutní nule (jmenoval se jinak, bylo to o světě hluboko hluboko pod bodem mrazu, ale tento název je trefnější).

Foto 1: Křivatec žlutý. V Praze na několika lokalitách roste i nádherný křivatec český. Bude těžké to trefit tak, abych ho nepropásl.

Foto 2: A také ladoňka, která se zde rozmnožila, si pospíšila.

Foto 3: V rozpuku je též azalka.

Foto 4: Pokud si do Botanické zahrady na Slupi uděláte menší výlet, nepřehlédněte toto. Začíná vyrážet česnek podivný. Je to invazivní kytka, snaží se obsadit celou horní část u jezírka. Ale proti chřipce, určitě i koronaviru je to ten nejlepší lék. Lze konzumovat přímo na místě a též si natrhat domů. Botanické zahradě tím jen pomůžete. Ale nepopleťe. Raději hned trochu ochutnat. Podle chuti nelze splést. Typicky česneková.

(Pokračování)