Vzhledem k nedostatku času a naléhavosti tématu píšu formou poznámek.
Už se uvažuje o odchodu Maláčové, viz:
"Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) má potíže. Na její ministerstvo vtrhla policie a zadržela náměstka pro ekonomickou sekci a IT Jana Baláče. A ještě jednoho zaměstnance z odboru IT, Karla Macka. Tento policejní zákrok ovšem může mít ještě hlubší důsledky, než o kterých se doposud hovořilo. Problém se totiž přesunul na stranu Jana Hamáčka, šéfa ČSSD, který je rovněž ministrem vnitra a má pod sebou i policii."
...
""To, že Maláčová skončí, je už nyní jasné. Asi to nepochopila, ale skončila. Mnohem závažnější problém ale nastal u Honzy Hamáčka, který de facto řídí policii a podle několika kolegů nemusí být nestranný. Takže sílí názor, že by měl být Hamáček taktéž vyzván k rezignaci," uvedl náš zdroj."
Nelze vyloučit, že to, co píši Parlamentní listy, je v tomto případě pravda, ale problém je v něčem jiném.
Hlavním důvodem je to, že v případě Maláčové se jednalo o druhý pokus prosadit poměrně rozumnou penzijní reformu. To se nyní někdo pokouší zastavit, aby bylo možné vytunelovat penzijní systém prosazením 2. pilíře. Útok na Maláčovou byl pečlivě připraven namícháním několika jedů i do samotného návrhu reformy. Pokud by Maláčová byla skutečně donucena k odchodu, tak to, co se odehrálo, má všechny příznaky poměrně drzého KOMPLOTU!
Na jeden z jedů namíchaných do reformy jsem upozornil již dříve, viz:
Zde V. Krása přehlíží přinejmenším terminologický a patrně i početní problém. Vzhledem k tomu, že základní důchod musí být dávkou testovanou, nemůže být totožný se základní výměrou důchodu. Pokud budeme přecházet k důsledně zásluhovému prvními pilíři, pak dosažení základního důchodu předpokládá nenulovou a poměrně vysokou zásluhovou částku ze zásluhového pilíře.
Uvedu to početně na příkladu:
Pokud má někdo splnit požadavek dosažení základního důchodu, musí (dejme tomu) 35 let pracovat (včetně uznání náhradních dob), což mu dává nárok přibližně 8 tisíc korun. Pokud by neměl minimální důchod poklesnout pod 10,5 tisíce korun, pak jako základní důchod (důchodová částka) stačí 2,5 tisíce korun. Tu není problém dofinancovat z ekonomických daňových efektů, které vzniknout v důsledku motivační role systému prodloužením doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka.
Tuto skutečnost přehlíží nejen V. Krása, ale i další, Tím se reforma v intencích návrhu Maláčové dostává zbytečně pod palbu jejích odpůrců, kteří návrh označují za "finančně neudržitelný", protože "neřeší otázku zdrojů".
Celé a v kontextu dalšího zde:
https://radimvalencik.pise.cz/7540-k-dobre-teorii-076-penze-krasa-o-reforme-i.html
https://radimvalencik.pise.cz/7541-k-dobre-teorii-077-penze-krasa-o-reforme-ii.html
Je to součástí dlouhodoběji připraveného pokusu o vytunelování penzijního systému pokusem znovu prosadit zprofanovaný 2. pilíř. Připomínám z dříve napsaného článku:
Šídlo se klube z pytle ven - snaha oklikou propašovat zprofanovaný 2. pilíř podle zásady: "Když staří nejsou tak blbí, aby se nechali okrást, tak okrademe alespoň ty mladé, blbé." - 20 až 40 let budou donuceni platit, aby pak nic nedostali. Přiznám se, že jsem netušil, jak rychle se někdo "shora" (tentokráte se tohoto úkolu podjala ministryně financí Schillerová) pokusí opět "skládku toxických finančních aktiv" (jak 2. pilíř nazývám) propašovat. A to v době, kdy tento pilíř kolabuje ve všech zemích, ve kterých byl zaveden (Maďarsko, Slovensko, Polsko, Pobaltí). Pozorně přečtěte následující zprávu ze Seznamu.cz (odlišuji ji barevně a to nejdůležitější zvýrazňuji tučně):
"Je důležité, aby si lidé spořili. Ale povinné přispívání je v úvahách, ale chce to diskuzi,” řekla v pořadu Schillerová. Pokud by se současná vláda začala povinným přispíváním na důchod zabývat, týkalo by se to podle Schillerové mladších ročníků. "Muselo by se to promyslet, ale toto opatření by se týkalo mladších ročníků od nějakého data,” vysvětlila.
Schillerová se v pořadu opět postavila proti závěrům variant důchodové reformy, jak je připravila komise pro spravedlivé důchody. Uvedla, že uvažovaný základní důchod pro všechny seniory a seniorky 10 500 korun měsíčně hrazený z daní by představoval 304 miliard korun ročně.
O tom, že se celková důchodová reforma v tomto volebním období nestihne, nedávno mluvil předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček. Kabinet v programovém prohlášení slíbil, že důchodovou reformu připraví.
Podle Andreje Babiše důchody budou růst a v roce 2021 by podle něj měly dosáhnout až na 15 tisíc korun. S tím souhlasí i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. V pořadu Výzva řekla, že pokud bude ANO a ČSSD ve vládě, tak důchody porostou.
"A my chceme, aby důchody rostly i v příštích desítkách let. Aby lidé, kteří celý život pracovali, mají odpracováno 35 let, odvádějí do systému, tak aby měli důchody, ze kterých mohou vyžít. O tom je důchodová reforma,” řekla Maláčová. Pokud by byl ve vládě někdo jiný, tak by na nárůst důchodů podle ní nebyla šance.
Viz:
Z tohoto hlediska začíná být zřejmé, proč Schillerová byla od počátku v opozici vůči Maláčové. Nebyla v tom ani osobní, ani politická rivalita. Pokud by byla prosazena reforma penzijního systému, která by zvýšila zdroje systému nastavením motivací k prodloužení doby dobrovolného produktivního (výdělečného) uplatnění, stabilizovalo by to penzijní systém a tlak lobby, které se snaží prosadit 2. pilíř, by neměl opodstatnění.
Pravda je, že návrh Maláčové má jednu slabinu. Tou je financování toho, co se nazývá "základní důchod" z prostředků mimo penzijní systém. Tomu lze snadno kontrovat těmi 304 miliardami ročně, které Schillerová vypálila. Toto argumentační torpédo může ovšem potopit jen špatně konstruovanou loď. Zde je nutné návrh Maláčové ještě dopracovat, a to právě s využitím zápočtu zdrojů, které více motivující systém vytváří, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/7476-k-dobre-teorii-052-penze-k-malacove.html
Dvě drobné poznámky na závěr:
1. Základní důchod 10 500 je početní nesmysl. Jedná se o testovanou dávku, jejiž dosažení předpokládá důchod minimálně (odhadem) ve výši 6000 až 8000 tisíc korun. Pak by minimální důchod byl 16 500 až 18 500, což je zřetelně asi moc. Tj. základní důchod musíme určit jako rozdíl mezi minimálním důchodem, který se rozhodneme nastavit, a penzijní dávkou, která v plně zásluhovém systému připadne tomu, kdo splní podmínky testovaného základního důchodu.
2. V uzavřeném penzijním systému lze ufinancovat základní důchod ze zdanění důchodů nebo procentuální částkou z příjmů penzijního systému. Do financování jednotné dávky lze – a je žádoucí – zahrnout i daňové příjmy, a to minimálně v té výši, v jaké je vygenruje motivační role systému v oblasti prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění.
(Takto postavenou loď už torpédo vypálné Schillerovou neohrozí.)
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/7515-k-dobre-teorii-068-penze-slepota-a-lzi-4.html