Zrovna v době, kdy se objevily první zprávy, že koronavirus doputoval až do naší země, dorostl česnek podivný v Praze a okolí do stavu, kdy jej lze sbírat.

Není to kouzlený prostředek, ale výrazně posiluje organismus, snižuje riziko nákazy, urychluje vyléčení. Ale hlavně – je velmi chutný a má všestranné použití. Na chleba se sádlem, do polévky, místo špenátu, na brambory, do salátů...

Mimo jiné – podle mě není ani tak důležité, kolik případů koronaviru k nám bude dovezeno, ale jak se podaří omezit šíření uvnitř. To je podle mě i syntetický ukazatel vyspělosti země. Konkrétně poměr:

Počet vnitřních přenosů     .  

Počet dovezených případů

Tento poměr svědčí o vyspělosti zdravotnictví, úrovni informovanosti a korektnosti chování obyvatelstva, součinnosti státních institucí, zdravotní kondici obyvatel apod. Zde může trochu napomoci i procházka spojená se sběrem rozumného množství česneku podivného.

Česnek podivný je invazivní kytka, takže přírodě neuškodíte. Spíše jí pomůžete.

Roste též v Kinských sadech (hned vpravo od vchodu), na mnoha místech Petřína i na dalších místech v Praze. Za 1-2 týdny bude kvést, a po dalších dvou týdnech zmizí. Nahradí jej česnek medvědí. V Praze hojně roste též na několika místech.

Nejraději česnek podivný sbírám na Letné, u cestičky, která vede asi od poloviny schodů pod "Frontou na maso", která tam kdysi čněla, až k Bruselskému pavilonku. První výskyt je asi 50 metrů od schodů a pokračuje podél celé cesty. Z cestičky jsou nádherné výhledy, proto dávám přednost tomuto místu.

Tady je ta ochranná a léčivá lahůdka:

A tady je výhled z místa, kde se česnek podivný vyskytuje. Pod žlutě rozkvetlými dříny Přes Vltavu je Anežský klášter, Ministerstvo průmyslu a obchodu, za ním je vidět Vítkov: