Na pokračování uveřejňuji monografii na atraktivní a současně i kontroverzní téma bohatství a chudoba. Podrobný úvod (jak vznikla, kdo ji zpracoval apod.) i její obsah uveřejňuji v první části, odkazy na zdroje budu uveřejňovat průběžně.
Bohatství a chudoba jako problém:
Kdy a proč problém, jak jej řešit – 2. část
Doporučení pro čtenáře
Monografie se snaží o komplexní pohled, a tudíž zcela v logice věci využívá interdisciplinární pohled. Současně s tím zaměřuje svoji pozornost do samotného epicentra současných problémů a jejich historického kontextu. Jejím záměrem je rovněž přispět ke kultivaci veřejného povědomí, vědomí a sebevědomí.
Obrací se tudíž k širokému okruhu čtenářů jak z různých oborů, tak i různé úrovně nejen odbornosti, ale i dosažených životních zkušeností. V této souvislosti považujeme za užitečné formulovat několik doporučení z hlediska předpokládané skladby čtenářů:
1. Kapitoly 4. Problém bohatství a chudoby prizmatem kooperativních her a zejména 5. Netriviální úlohy spojení s vícebodovým rozšířením Nashova vyjednávacího problému jsou určeny náročnějšímu čtenáři. Jsou sice psány tak, aby jim mohl porozumět každý, ale k tomu by musel čtenář, který není odborníkem v příslušné oblasti, vynaložit značné úsilí. V jejich úvodních částech i shrnutích je vyloženo to nejpodstatnější a k základní orientaci v dané problematice je to dostačující. Ostatní kapitoly by měly být srozumitelné bez větších problémů i čtenářům, kteří nejsou odborníky v dané oblasti. To se týká i části Srovnání redistribučního a investičního řešení problémů generovaných polaritou bohatství a chudoby v kapitole2. Bohatství a chudoba jako problém a jeho příčiny, i když zde čtenář musí určité úsilí k porozumění textu vynaložit.
2. Nejnáročnější kapitola 5. Netriviální úlohy spojení s vícebodovým rozšířením Nashova vyjednávacího problému prezentuje významné původní poznatky a otevírá značný badatelský prostor pro odborníky z teorie her. V dnešní době, kdy je za výsledek vědy považováno "vykazování vědy" ve stereotypně orientovaných výzkumech je ovšem obtížné prosadit něco nového, byť i to mělo podobu matematického zobecnění s vlastními matematickými výsledky a významnými interpretacemi. V dané oblasti je pokrok při použití exaktních metod o to významnější, že umožňuje identifikovat klíčové problémy a s nimi spojené jevy, analyzovat je a formulovat praktická doporučení.
3. Lze očekávat, že kritika některých redistribučních přístupů v kapitole 2. Bohatství a chudoba jako problém a jeho příčiny vyvolá negativní reakce ze strany zastánců některých z uvedených redistribučních přístupů. Diskusi v tomto směru lze jen přivítat, pokud se bude opírat o věcné argumenty. Mimo jiné – názorové uzavírání do skupin utvrzujících se v určitém názoru a neschopných vnímat odlišné argumenty je jedním z projevů propojení určitého stereotypu víry v nějaký typ redistribučního řešení a zapouzdřování se ve vlastních názorech spojených se sněním o možnosti jejich silového prosazení.
4. Kapitola 6. Praktické aplikace analýzy problematiky bohatství a chudoby se otevírá různým názorům a usiluje o to, aby její obsah co nejvíce navázal na zkušenosti a představy čtenáře o dané problematice.
5. Čtenáře všech typů by měla zaujmout kapitola 3. Proč je v noci tma, proč jsou bohatí a chudí? – Jak se triviální stává netriviálním, která je založena na významné historické analogii. Kromě jiného je cílem jejího zařazení odblokovat případné stereotypy myšlení v přístupu k problematice bohatství a chudoby.
6 Filozoficky či sociologicky zaměřeného čtenáře zaujme kapitola
7. Aktuálnost odkazu epikúrejského pojetí hédonismu, která souvisí s větším ukotvením pojmu "epikúrejská ekonomie" ve smyslu ekonomie produktivní spotřeby.
6. Zařazení kapitoly 8. Některé aktuální aspekty teorie nadhodnoty má dvojí důvod. Jednak ukázat souvislosti s jedním z historicky nejvýznamnějších řešení problému bohatství a chudoby, jednak "demytizovat" Marxovu teorii nadhodnoty, která má ve vztahu k některým současným problémům omezenou platnost.
Kromě výše uvedeného je třeba zmínit ještě jeden cíl, kterému je monografie podřízena. Je prvním krokem realizace mezinárodního projektu, ze kterého by měla vzejít čtenářsky atraktivní knížka určená širokému okruhu čtenářů přibližně dvojnásobného až trojnásobného rozsahu. Rovněž autorský okruh bude širší. Důraz bude kladen na srozumitelnost (a to i za cenu vynechání některých odborných prvků) a přitažlivost.
V této souvislosti uvítáme doporučení ze strany čtenářů:
- Co do širšího projektu zahrnout.
- Vtipné doplňky, které zaujmou.
- Otázky, na které je důležité odpovědět.
- Témata, která zatím chybí.
Apod. Každého, kdo přispěje svým nápadem, postřehem, širší úvahou či zpracovaným texem uvedeme jako spoluautora v té míře, v jaké se týmové práce zúčastní
Úvodní otázky týkající se vztahu bohatství a chudoby
Bohatství a chudoba. Jeden z nejstarších problémů v historii lidstva.
- Nebo jen v předhistorii lidstva, protože řešením tohoto problému teprve začne naše skutečná historie?
- Kdo je vlastně bohatý a kdo je chudý?
- Je dáno bohatství množstvím majetku, nebo i něčím jiným?
- Do jaké míry závisí bohatství na majetku?
- A co je skutečné bohatství?
- Proč rozdělení společnosti na bohaté a chudé vyvolává problémy?
- A musí nutně vždy problémy vyvolávat?
- Jak tyto problémy řešit?
- A je vůbec nutné tyto problémy řešit?
- Co je příčinou bohatství a co je příčinou chudoby?
- Umíme dostatečně uspokojivě odpovědět na výše uvedené otázky?
- Anebo se nám jen zdá, že jsou to otázky téměř banální, na které zná každý odpověď?
- A potřebujeme vůbec znát odpověď na výše uvedené otázky?
Poznámka:
Ptáme se na příčiny plynoucí z nějakého daného stavu nebo z nějakého procesu? Správně by otázky týkající se vztahy bohatství a chudoby měly znít dynamicky: Proč někteří bohatnou a jiní chudnou?
Pak můžeme položit další otázky:
1. Máme-li na mysli kapitalistickou společnost, o jaký kapitalismus jde? Ranný, merkantilistický, kapitalismus průmyslové revoluce 18. a 19. století, kapitalismus X-dalších průmyslových revolucí? Konkrétní odpovědi pro různá období vývoje společnosti a pro různé země se budou nutně lišit. Kdyby existovaly všechny konkrétní poznatky, šly by zobecnit, ale zobecnění by nic moc nepřineslo.
2. Otázka "proč?" úzce souvisí s otázkou vlastnictví a se samotným pojetím vlastnictví (smí se vlastnit cokoliv nebo je něco zakázáno vlastnit?). Za kapitalismu nelze mít otroky (podle prastarého pojetí), ale lze držet lidi (nutit je pracovat nebo je i jinak využívat) v otrockých podmínkách.
3. Lze "něco" vlastnit a z pouhého titulu vlastnictví bohatnout? Ano. (Šlechtic – těží ze šlechtického titulu; i on ale může zchudnout. Vynálezce – majitel patentu; majitel "autorského práva". Oba mohou ve "svobodné společnosti" svobodně bohatnout nebo chudnout.
4. Je paradoxní, že pouze z pouhého titulu vlastnictví lze nejen zchudnout, ale i být usmrcen. (Veškeré revoluce, občanské války apod.)
5. Není nutno přímo "vlastnit", ale jen něčím (co může vlastnit někdo jiný) disponovat a z možnosti (práva?) disponovat – bohatnout (a to buď "šikovně legálně" podle práva, nebo "nešikovně" nelegálně.
6. Stačí vyznávat nějakou náboženskou víru a na základě ní lze bohatnout, chudnout, být zabit, (včas) emigrovat. Rovněž tak stačí být člověkem určité "rasy" a na základě ní lze bohatnout, chudnout, být zabit, (včas) emigrovat; stačí být příslušníkem určitého národa nebo etnické skupiny a na základě toho lze bohatnout, chudnout, být zabit, (včas) emigrovat; stačí být členem určité politické strany a na základě toho lze bohatnout, chudnout, být zabit, (včas) emigrovat.
7. Také stupeň vzdělání otevírá brány k bohatství (ale nikoli nutně – viz některé z předchozích vět). Dokonce i nevzdělanost (míra nevzdělanosti) může být "příčinou" nabytí nebo nenabytí bohatství.
8. Co "věda", nebo "vědní disciplína", to odlišné chápání, vysvětlování a prosazování obsahu, rozsahu a vztahů mezi protikladnými pojmy "bohatství" a "chudoba":
- Lékařské vědy: příčinou obou "stavů" je genetická výbava daného jedince + stupeň "zdravého života" (podle lékařského mainstreamu nebo módy v dané době)
- Psychologie: psychické vlastnosti daného jedince, tj. portfolio jeho dobrých či špatných vlastností; oblíbené jsou např. dvojice chytrý x hloupý; pracovitý x líný; poslušný x neposlušný + dále ad libitum. První slovo označuje kladnou vlastnost (z výchovných důvodů) vedoucí k bohatství. Teoreticky by se "lenoch" neměl dopracovat k bohatství, leč v praxi to může být i jinak. Někdy (např. při kombinaci blbý, líný, ale poslušný) dotyčný jedinec nemusí být chudý. Optimista prý má větší šanci zbohatnout než pesimista. Nejlépe prý (to je ze života?) na tom jsou realisté, pragmatici a cynici (často totiž jsou "splachovací").
- Sociologie: protože "dav" se chová odlišně od jiné (sociologicky definované) skupiny lidí, neracionální jednání davu ex teoria nemůže vést ke vzniku "bohatství" (leda výjimečně). Podle toho, jak jsou definovány "skupiny lidí" (třídy, rasy, národy, kmeny, klany, sekty, podnikatelé, zaměstnanci atd.), lze se empirickým bádáním (rozborem skupinového chování dané kategorie) dopracovat k určení jejich vztahu k "bohatství/ chudobě" a vyvodit z toho doporučení pro vládnoucí skupinu v dané sociálně ekonomické formaci, v určité době a zemi. Což se dosti běžně leckde děje.
- Právo/Právní vědy: přestože deklarují snahu po spravedlnosti, nemohou nic změnit na slepotě spravedlnosti. Jejich modus operandi odpovídá dávnému Fiat justicia, pereat mundus.(Ceterum autem censeo, že - mimo jiné - í na tento postoj zanikl starověký Řím. Je obecně známo, že právo má sloužit vládnoucí třídě (tj. vládnoucí menšině prohlášené prostřednictvím demokratických voleb za většinu), pokud to není ještě horší (přes figurky dosazené pomocí různých "mejdanů").
- Ekonomické vědy: (ve zvulgarizovaném pojetí) platí zásada, že stačí vydělávat více než utrácet (poživační podnikatelé-sybarité prý jsou výjimkou) dodržovat zákony (ale umět využívat jejich nedokonalosti – hlavně u daní), mít správné známosti při získávání státních a jiných zakázek, subvencí apod. a dobré vztahy s úřady (hlavně s finančními, ale i různými jinými, podle potřeby).
- Statistika: Bohatství lze definovat různým způsobem, členit podle různých hledisek, a v souladu s existujícími teoriemi o bohatství. Podmínkou je existence věrohodných, srovnatelných, spolehlivých atd. údajů za dostatečně dlouhé období.
9. Již sama možnost členit bohatství např. na hmotné a nehmotné, poskytuje takřka nekonečné možnosti při jeho kvantifikaci. Jak vyčíslit velikost tzv. národního důchodu (jako součásti "bohatství"). Jak ocenit např. tzv. nehmotná práva? Lze hodnověrně zjistit "hodnotu finančních derivátů"? Má jejich "hodnota" být součástí "bohatství" nebo nikoliv? Jak nakládat s objemy "šedé ekonomiky" nebo s objemy umělých měn?
10. Lze vůbec hodnověrně porovnávat "bohatství" různých států v měnovém přepočtu? V podstatě jde o přijetí určitých fikcí, aby vůbec bylo možné něco ("transparentně") spočítat. Určitou cestou jsou mezinárodní standardy (technické, finanční – IFRS apod.), pokud je "mezinárodní společenství" dosti silné, aby si vynutilo jejich všeobecné uznávání a aplikaci v případě měření, výpočtů, propočtů, odhadů, prognóz a vizí, která patří k dnešnímu vědeckému instrumentáriu.
11. Lépe než stávající teorie podstatu problému možná vyjadřuje lidové rčení "ČERT KADĺ JEN NA VELKOU HROMADU". Touto lidovou moudrostí je lať, pro přesné pojmenování a analýzu toho, co dále nazýváme "investování do společenské pozice" nastavena hodně vysoko.
To, že jsou chudí a bohatí "je nad Slunce jasné", tak jako je jasné, že "na nebi jsou hvězdy". Ty ovšem v jasu Slunce nevidíme. Vidíme je jen v noci, když je tma. A víme, "proč je v noci tma"? Odpověď na tuto otázku se zdá být také "nad Slunce jasná". Protože v noci je Slunce na druhé straně Zeměkoule, která se otočí právě jednou za den. To je pravda, ale hvězdy jsou také slunce. Některá mnohem větší a zářivější než to naše. Že jsou strašně moc daleko? To ano, ale Vesmír je nekonečný, takže i tak by z každého koutku oblohy mělo přicházet dostatek paprsků, aby bylo i v noci světlo.
Problém, proč je v noci tma, si dobří astronomové začali uvědomovat v době nástupu Rudolfa II. na trůn a trvalo více než 400 let, než byl uspokojivě řešen. Ostatně, hvězdy viděl člověk od nepaměti, ještě před tím, než se stal člověkem. Ale jak dlouho trvalo, než odhalil, co to vlastně hvězdy jsou! A jaké fantastické, ovšem od reality naprosto odlišné představy o tom, co jsou to hvězdy, v hlavách lidí vznikly a na tisíciletí se v nich usídlily.
Pokud jde o bohatství a chudobu, jsme na tom dost podobně. To, že existuje rozdělení na bohaté a chudé a že s tímto rozdělením jsou spojené různé problémy, vědí lidé také od nepaměti. Ale s odpovědí na otázku, "proč jsou někteří lidé bohatí a někteří chudí", je to jako s otázkou, "proč je v noci tma". Myslíme si, že to víme, ale ve skutečnosti to nevíme. Dokonce naše představa o tom, co je "bohatství" a co je "chudoba", je natolik vzdálena realitě, že snese srovnání s představou příslušníků Osady havranů, kterou měli o hvězdách. Že je to přehnané? Není.
Ukážeme si, že z určitého zorného úhlu, pokud se opřeme o dobrou teorii, před námi vyvstanou problémy, o kterých jsme neměli tušení. A nejen to. Ukáže se, že tyto problémy bezprostředně souvisí s názorovými střety, kterých jsme svědky i aktivními účastníky. Uvidíme, a to dokonce v pravém smyslu tohoto slova, tedy na vlastní oči, že pokud se spokojíme s prvotní, nedostatečně rozumem opírajícím se o teorii kultivovanou, představou týkající se různých aspektů problémů souvisejících s bohatstvím a chudobou, můžeme se systematicky mýlit. Nejen jako jednotlivci, ale i jako různé skupiny lidí. A co hůř. V některých případech podsunutí určitého zavádějícího pohledu může sloužit k manipulování s lidmi, k tomu, aby v upřímném přesvědčení, že "stojí na správné straně", byli nástrojem těch, kteří chtějí řešit problémy související s rozdělením společnosti na bohaté a chudé "po svém", ale hlavně "pro sebe", ve svůj prospěch, a to i na úkor těch, kteří se nechali zneužít.
(Pokračování)