Na pokračování uveřejňuji monografii na atraktivní a současně i kontroverzní téma bohatství a chudoba. Podrobný úvod (jak vznikla, kdo ji zpracoval apod.) i její obsah uveřejňuji v první části, odkazy na zdroje budu uveřejňovat průběžně.

Bohatství a chudoba jako problém: 

Kdy a proč problém, jak jej řešit – 14. část

Obrázek 4.7: Alternativní příležitost bohatšího hráče. Bod p

Zdroj: Vlastní výtvor

Pokud má bohatší hráč možnost využít své majetkové převahy k tomu, aby dosáhl rozdělení v bodu p (a chudší hráč nebude mít možnost na to reagovat), nebude mít zájem (z hlediska individuální racionality) o účast na řešení Nashova vyjednávacího problému. To by mohlo být klíčem k odhalení podstaty jevů, které v souvislosti se vztahem bohatství a chudoby pozorujeme. Uvažování role bodu p ve vztahu k původnímu Nashovu vyjednávacímu problému můžeme chápat a návazně pojmenovat jako vícebodové rozšíření Nashova vyjednávacího problému. Prozatím nebudeme uvažovat možnost reakce druhého hráče na volbu strategie odpovídající bodu p, což by odpovídalo dalším bodům rozšíření Nashova vyjednávacího problému.

Podívejme se nyní na to, jaké situace z hlediska polohy bodu p mohou vzniknout.

Obrázek 4.8: Polohy bodu p

 

Zdroj: Vlastní výtvor

Můžeme rozlišit následující možnosti

- Pokud je bod p nad linií L₁ nebo na ní, bohatší hráč se rozhodne pro tento bod.

- Pokud je bod p na linií L₂ a ta leží mezi liniemi L₁ a L₃ bude řešení Nashova vyjednávacího problému ovlivněno polohou bodu p.

- Pokud je bod p pod linií L₃ nebo na ní, neovlivní hru.

Co bohatšímu hráči umožňuje "sáhnout" si na řešení v bodě p(x_p, y_p)? Umožňuje mu to fenomén, který nazýváme investování do společenské pozice, resp. stručněji poziční investování. Jedná se o přeměnu výhody, která je dána tím, že jako bohatší hráč disponuje většími investičními prostředky, ve výsadu, která mu umožňuje získat více na úkor druhého hráče i na úkor efektivnosti celého systému.

Dostáváme se ke klíčovému momentu. Obrázek 6 si vyžaduje určité doplnění, protože i po té, co bohatší hráč využije možnost pozičního investování, existuje i v nové situaci množina investičních příležitostí, kterou má jeden i druhý hráč, jak ukazuje následující obrázek.

Obrázek 4.9: Interpretace pozičního investování

 

Zdroj: Vlastní výtvor

Při interpretaci bodu p hraje mimořádně významnou roli to, co vyčteme přímo z obrázku. Pokud by se nezměnila množina ohraničená křivkou F₀(x, y), tj. odvozená od křivek mezní výnosnosti, kterou jednotliví hráči disponují (tj. bod p by musel ležet uvnitř či na hranici této množiny), nemohl by v obecném případě mít takovou polohu, aby výrazně (coby obětovaná příležitost a z hlediska principu individuální racionality) ovlivnil orientaci hráčů na řešení dané Nashovým vyjednávacím problémem. Lze si sice představit případy, kdy by toto tvrzení neplatilo, ale ty jsou spíše výjimkou. Poziční investování tedy musí ovlivnit výnosnost investičních příležitostí, kterými hráči disponují. To je velmi důležitý závěr, který sice z obrázku 8 vidíme, ale zasloužil by si podrobnější zdůvodnění a rozbor důsledků, který ovšem přesahuje zaměření a možnosti našeho příspěvku. Můžeme zformulovat následující závěry:

1. Pokud by nedošlo ke zvýšení výnosnosti investičních příležitosti bohatšího hráče, nenastala by v obecném případě situace, za které by se mu vplatilo poziční investování. (Pod "obecným případem" máme na myslí takový průběh křivek, které v realitě odpovídají běžným situacím.)

2. To, že bod p leží na křivce F₁(x, y) je dáno předpokladem individuální racionality každého z hráčů.

3. Efektivnost systému se sníží.

4. I v nové situaci jsou možná zlepšení prostřednictvím finančního trhu.

5. Závisí na očekávané budoucí efektivnosti systému, tj. na očekávání, zda se budou investiční příležitosti rozšiřovat, nebo jich bude ubývat.

6. Dochází ke konkurenci v oblasti pozičního investování. Motor této konkurence působí proti motoru konkurence zaměřenému na využívání investičních příležitostí spojených s investováním do lidského kapitálu podle míry jejich výnosnosti a nezávisle na tom, kdo je vlastníkem investičních prostředků.

Výše uvedenému obrázku 8 odpovídá následující obrázek 9, který vyjadřuje totéž, ovšem prostřednictvím mezních veličin v grafu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí.

Obrázek 4.10: Změna výnosnosti investičních příležitostí, kterými jednotliví hráči disponují, v důsledku pozičního investování

 

Zdroj: Vlastní výtvor

Na obrázku jsou šipkami vyjádřeny posuny křivek mezního výnosu z investičních příležitostí, kterými jednotlivý hráči disponují. Zde je vidět i to, že se věřitel mění v dlužníka a dlužník ve věřitele. To vidíme i v realitě. Chudší mají zpravidla méně investičních příležitostí, a tak spíše spoří na horší dobu, zatímco bohatší s jejich úsporami investují do výnosných projektů. Dnes sice v řadě zemí dochází k zadlužování obyvatelstva, ale to již je navazující fenomén, který by bylo možné analyzovat samostatně.

(Pokračování)