Bohatství a chudoba jako problém:
Kdy a proč problém, jak jej řešit – 26. část
Úvodní poznámka
V návaznosti na "epikurejskou ekonomii" se připomeňme přes dva tisíce let starou polemiku o podstatě lidského štěstí a smyslu života. Sociální realita se v éře pozdní modernity vyznačuje řadou bezprecedentních jevů (Roubal, 2014, s.32), specifických fenoménů a složitých procesů, které utvářejí nové formy společenského života, kvality mezilidských vztahů, organizace výroby, produkce a spotřeby (Stillerman, 2015, s. 9). Dochází k proměnám prostorové a časové organizace života, vytvářejí se nové vzorce jednání a interakcí, objevují se nové způsoby výkonu moci (Thompson, 2004, s.9). V neposlední řadě se v důsledku rozvolňování hierarchizujících struktur společnosti a procesu dezinstitucionalizace (Keller, 2008, s. 997), stále zřetelněji zesilují tendence uplatňování individualizovaných životních strategií, v nichž musí sociální aktéři neustále konstituovat a rekonstituovat své biografie (Beck, 1994, s 13). Tvorba těchto biografií se odehrává v dynamice soudobého světa procesů globalizace, masové komunikace a deregulace, kdy se mobilita a změna stávají dominujícími atributy života (Mineva, 2007, s. 31). Identita člověka se tak stává výsledkem neustálého procesu konstrukcí a rekonstrukcí životního příběhu, připomínající autentické "umělecké dílo", vznikající a potvrzující v aktech zvýznamňování a propojování fragmentů života v konkrétní smysluplný celek. "Definujeme-li znovu sami sebe a snažíme-li se znovu uplatnit, vykonáváme tvůrčí destrukci. Každý den." (Bauman, 2010, s. 83) Ve svém souhrnu různé podněty vedou k takové životní strategii, ve které se více či méně konformně vytváří neuvědomovaný a měnící se soulad mezi spotřebou zaměřenou na rozvoj, uchování a uplatnění schopností na jedné straně, na druhé straně pak akceptování marketingově podporovaného konzumního typu spotřeby, které nese výrazné prvky okázalosti a přerůstání podoby pozičního investování. V tomto složitém procesu umírá, ale i znovuožívá přežité, rodí se, ale i ztrácí a ustupuje mové.
Hledání a (ne)nalézaní smyslu žití a bytí
Pro mnohé jedince (zejména mladou generaci) může být verze života "ztrát a nálezů" při hledání smyslu a perspektivy atraktivní a sympatická, slibující více mobility a flexibility, méně závazků a více volnosti. Někteří autoři v této souvislosti upozorňují na širší kulturní proměny společnosti, jejímž ústředním motivem se stává narcismus (Lach, 1978). Laschova koncepce "kultury narcismu" či "narcistní společnosti" je dále rozvíjena v řadě možných interpretacích a revidována v různých filozofických či sociologicko - psychologizujících perspektivách (Fromm, 2000, s. 82-90). Narcismus má podle některých autorů představovat zcela novou formu individualizace, spoluutvářející soudobý étos uvolněného hédonismu a emocionálního konzumenství (Petrusek, 2006, s. 205). Laschova teorie "kultury narcismu" dále získává nové významy v pozdně moderních podmínkách života společnosti, v níž se zřetelně prosazují hédonistické životní postoje, úzce propojovány právě s narcismem, posilovaným nejen rozvojem informačních technologií nebo aktivitami na sociálních sítí, ale i expanzí individualizované spotřeby podporované emocionálním marketingem.
Jde však o narcismus v podobě spíše "sebeposedlosti" než "sebelásky", odrážející se v přehnané starostlivosti v péči o vlastní tělo, vzhled a fyzický projev či v úzkostném "sebesledování" niterných pocitů. Převažují názory, že hédonismus je životní hodnotou, naplňovanou subjektivními a sobeckými zájmy dosahování vlastního blaha a smyslových potěšení v prostředí konzumních příležitostí psychologizované spotřeby (Toffler, 1990, s. 220).
Jen málo pozornosti se při tom věnuje otázkám toho, jestli se vedle konzumního typu hédonismu s narcistními rysy, realizovaného podle scénářů zážitkové ekonomiky, neobjevují i jiné, alternativní formy hédonistického přístupu k životu. Ty se mohou konstituovat v opozici k této dominantní a v konzumních společnostech široce sdílené jeho komercionalizované verzi, založené na tezi trvalého růstu produkce a spotřeby.
Cílem této kapitoly je upozornit na problém, objevující se v řadě teoretických a empirických studií, v nichž je hédonismus bez hlubší kritické reflexe ztotožňován či zaměňován s neomezovanou spotřebou a komercionalizovaným životním stylem. Snažíme se vysvětlit, že tento přístup vymezování hédonismu není korektní a neodpovídá ani realitě každodenního života, neboť hédonismus není praktikován v jediné své variantě konzumního typu, ale i formě alternativní, které se ve vědeckém diskurzu věnuje doposud jen malá pozornost. Hédonistické hodnoty se totiž nevyznačují výhradně jen predátorským konzumerismem, ale v různých formách a postojích orientují k hodnotám více kreativním, méně sobeckým a více ohleduplným, úspornějším a racionálnějším, citlivějším a smysluplnějším. Pozornost zaměřujeme dále k fenoménu ambivalentního charakteru soudobé spotřební kultury, odrážejícího se v řadě sociálních jevů spojených s akty spotřeby a konzumními praktikami, zahrnující i hédonistické postoje (Roubal, 2017, s. 220-221). Tuto skutečnost vysvětlíme právě na příkladu hédonismu, který může nabývat v ambivalentním prostředí spotřební kultury duální (polární) rozměr v situaci, kdy zintenzivňování jedné jeho polohy v podobě nevázaného požitkářství může postupně vyvolávat zcela opačné síly a protichůdné reakce, modelující paralelně koexistující životní praxi, založenou na zcela odlišných postojích a projevech. Právě na některé aspekty duality různých forem hédonismu se zaměříme v dalším textu.
Literatura pro tuto a navazující 27. a 28. část
ADLER, M. D., P. DOLAN, G. KAVETSOS: Would you Choose to be Happy? Tradeoffs between Happiness and the Other Dimensions of Life in a Large Population Survey. In Journal of Economic Behavior & Organization, 2017, Vol. 139, p. 60-73
ALBA, J. W., E. F. WILLIAMS.: Pleasure Principles: A Review of Research on Hedonic Consumption. In Journal of Consumer Psychology, 2013, Vol. 23, No. 1, p. 2-18
BAUMAN, Z.: Umění života. Prague: Academia, 2010
BECK, U., A. Giddens, S. Lash.: Reflexive modernization: Politics, Tradition and Aesthetics in the Modern Social Order. Stanford, California: Stanford University Press, 1994
BĚLOHRADSKÝ, V.: Společnost nevolnosti. Eseje z pozdější doby. 2. vyd. Prague: Sociologické nakladatelství, 2009
EDGE, R. S., J. R. GROVES: Ethics of Health Care. A Guide for Clinical Practise. 3rd ed. New York: Thompson Delmar Learning, 2007
FROMM, E.: Lidské srdce. Prague: Simon and Simon Publishers, 2000
KELLER, J.: Jak sociologie přichází o společnost, In Sociologický časopis, 2008, Vol. 44, No. 5, p. 989-1006
KALKA, J., F. ALLGAYER: Marketing podle cílových skupin. Brno: Computer Press, 2007
KOMÁREK, S.: Evropa na rozcestí. Prague: Academia, 2015
KUMAR, K.: Prophecy and Progress. The Sociology of Industrial and Post-Industrial Society. London: Penguin Books, 1978
LASCH, CH.: The Culture of Narcissism: American Life in an Age of Diminishing Expectations. New York: Norton, 1978
LIBROVÁ, H.: Vlažní a váhaví: Kapitoly o ekologickém luxusu. Brno: Doplněk, 2003
LIPOVETSKY, G.: Hypermoderní doba. Od požitku k úzkosti. Prague: Prostor, 2013
MINEVA, S.: Identity, otherness and their postmodern ethical discourse. In European Journal of Science and Theology, 2007, Vol. 3, No. 2, p. 31-39
LIPOVETSKY, G.: Paradoxní štěstí. Prague: Prostor, 2007
LIPOVETSKY, G.: Éra prázdnoty: úvahy o současném individualismu. Prague: Prostor, 2001
LIPOVETSKY, G.: Soumrak povinnosti. Prague: Prostor, 1999
MAUSS, I. B., N. S. SAVINO, C. L. ANDERSON, M. WEISBUCH, M. TAMIR, M. L. LANDENSLAGER: The Pursuit of Happiness Can Be Lonely.In Emotion, 2012, Vol. 12, No. 5, p. 908-912
NEFF, V.: Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias. Praha: Mladá fronta, 1993
OKULICZ-KOZARYN, A., T. NASH, N. O. TURSI: Luxury car owners are not happier than frugal car. In International Review of Economics, 2015, Vol. 62, No. 2, p. 121-141
PETRUSEK, M.: Společnosti pozdní doby. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006
ROBERTS, P.: The Impulse Society: America in the Age of Instant Gratification. New York: Bloomsbury, 2015
ROUBAL, O.: Janus´ Face of Consumer Culture. InEuropean Journal of Science and Theology, 2017, Vol. 13, No. 6, p. 219-229
ROUBAL, O.: Sociologie a pozdně moderní společnost. Prague: Vysoká škola finanční a správní, 2014
SACKS, J.: The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. London: Hodder & Stoughton, 2011
SCHOR, J.: Debating the Sharing Economy. In Journal of Self-Governance and Management Economics, 2016, Vol. 4, No. 3, p. 7-22
SOPER, K.: Re-thinking the 'good life': the citizenship dimension of consumer disaffection with consumerism. In Journal of consumer culture, 2007, Vol. 7, No. 2, p. 205-229
SOPER, K.: Alternative hedonism, cultural theory and the role of aesthetic revisioning. In Cultural Studies , 2008, Vol. 22, No. 5, p. 567–587
SOPER, K., M. FAFEJTA.: Alternativní hédonismus a život v dobrovolné skromnosti. In ZAHRÁDKA, P. (ed.): Spotřební kultura: Historie, teorie a výzkum. Prague: Academia, 2014, p. 365-402
STILLERMAN, J.: The Sociology of Consumption. A Global Approach. Cambridge: Polity Press, 2015
THOMPSON, J.: Média a modernita. Prague: Karolinum, 2004
TOFFLER, A.: Future shock. New York; Toronto; London: Bantam, 1990
VEENHOVEN, R.2003: Hedonism and Happiness. In Journal of Happiness Studies, Vol. 4, No. 4, p. 437-457
ZAHRÁDKA, P. A KOL. 2014: Spotřební kultura, historie, teorie, výzkum, Praha, Academia.
(Pokračování)