Dnes mně vyšel rozhovor v Parlamentních listech:

Celé zde:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Docent-Valencik-Pamatujte-si-jak-se-kdo-choval-Navrh-pro-odpurce-Babise-Uz-se-nam-z-EU-omluvili-Svetova-promena-se-blizi-625371

Vybírám důležitý moment z rozhovoru, který jsem zatím nikde zmíněný v tomto kontextu nezaznamenal (shodou okolností je to poslední otázka v rozhovoru a odpověď na ni):

Evropská unie je projekt jen pro dobré počasí, zní nyní, když jsou mnozí z postupu Bruselu vůči koronakrizi skeptičtí. Nyní se navíc rodí plán Merkelové a Macrona, který by i nás mohl zavázat k tomu, abychom pomohli zemím EU zasaženým virem (a které jsou i tak na hraně ekonomického kolapsu), čili Itálii, Francii nebo Španělsku. Jde o prostou solidaritu, nebo bude naše země vysávána silnějšími? Jaký postup zvolit?

EU už není dobrá ani pro dobré počasí. Její politické reprezentace a zpravodajské služby jsou v podstatě jen apendixem Deep state, což se plně projevilo i v kauze našich čučkařů.

Co si myslet o vrcholných orgánech EU, když místo nich začínají o osudech jiných států rozhodovat reprezentanti jen některých států? To je přiznání kolapsu eurounijních mechanismů. A šéfka EK Leyenová jen tak klidně řekne: Nezvládli jsme to, protože nikdo z nás není odborník...  – To je "omluva"! Vždyť už i Tonda Novotný věděl, že v odborných záležitostech musí dát na odborníky.

Cituji z materiálu zpracovaného Komorou veterinárních lékařů v roce 2008, který připomíná historii obdobného případu: "Vymýcením brucelózy skotu koncem roku 1964 a dokončením eliminace bovinní TBC v roce 1968 jsme se v ochraně zdraví zvířat a lidí zařadili mezi přední státy na světě. Pro porovnání, ozdravovací proces v Dánsku trval přes 40 let, ve Švýcarsku 25 let a v četných státech Evropy nebyl doposud ukončen."

Bohužel, dnes už není ani minulost tím, čím bývala. Strašně rychle se zapomíná. To je právě o tom historickém povědomí.

Pokud jde o solidaritu s Itálií, Francií, Španělskem – proč ne? Ale těžko být solidární v situaci, když nás a země nám blízké některé z těchto zemí peskují za postupy, které se pak ukážou jako správné. A dělají tak znovu a znovu. Už se nám omluvily za vnucování kvót pro uprchlíky? Už se nám omluvily za vysmívání se našim protikoronavirovým opatřením?

Teď je podle mě prvořadou otázkou emancipace středounijního prostoru, který neselhal.