U nás, jak se zdá, je koronavirus již plně pod kontrolou a "ochočen" (nepropukají zdivočelé vícenákazy). Pokud nedojde k recidivě (a tu zatím nepředpokládám do uvolnění pohybu osob a případné "repatriaci" nové vícenákazy), není nijak zvlášť přínosné sledovat situaci v ČR. Pokud dojde ke změně, včas zareaguji. Proto je dobré zaměřit pozornost na ty země, kde se koronavirus ještě nedaří nejen ochočit, ale ani zkrotit.

Ruská federace: +8355 nových případů (o 192 menší přírůstek než předcházející den).

Spojené státy:    +22836 nových případů (o 2547 nšíme přírůstek než předcházející den). Na víkend poměrně hodně.

Uvedené dva státy jsem si vybral k dennímu sledování nejen proto, že jsou největší, ale i proto, že v nich došlo k největšímu rozbujení vícenákaz. Bude zajímavé sledovat, jak se zde bude situace vyvíjet. Je to příběh s otevřeným koncem a hodně napoví o tom, jak náš virus funguje.

U obou zemí zatím žádný náznak toho, že by lineární nárůst nově nemocných nepokračoval.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Evoluční chování COVID-19 (Pokračování)

Volbou nekooperativní strategie, tj. porušením pravidel spásání pastviny (spasením větší části), si může jedinec polepšit na úkor ostatních. Když to udělají všichni, tak si všichni pohorší.

Představme si nyní případ, že výtěžnost pastviny lze zvyšovat: Lépe hospodařit s vodním režimem, lépe hnojit, pokrýt ji vhodnější vegetací, chovat lepší plemena dobytka. A přidejme k tomu trochu fantazie – to že možnost vyprodukovat "z méně více" je limitně neomezená, záležitostí jen a jen na tom, jaké know-how pastevci mají. Pak se ovšem hra přenáší z oblasti volby podvádět či nepodvádět (volit nekooperativní či kooperativní strategii) přenáší z oblasti pastviny úplně jinam. Dominantní hrou se stává to, jak zdokonalovat know-how při spásání pastviny. Jenže tady platí úplně jiná pravidla. Když někdo přijde s nějakým zlepšením je to výhodné pro všechny ostatní. A protože každý z pastevců umí něco jiného, tak se jim vyplatí si své poznatky sdělovat a stále efektivněji využívat svou živnou půdu prostřednictvím zdokonalovaných technologií. Rozhodující přitom bude individuální rozvoj každého z nich, který současně bude podmínkou individuálního rozvoje každého. To také bude evolučně stabilní strategie. Ovšem až bude přijata všemi, resp. výrazně převažující většinou. Do té doby se budou projevovat recidivy podvádění při spásání pastviny, jednání na úkor ostatních.

Podívejme se nyní prizmatem hledání evolučně stabilní strategie na náš virus. Připomeňme, že je to strategie, která, pokud je přijata všemi členy populace, nemůže být překonána jinou v tom smyslu, že mutant, který by používal jinou strategii, by byl méně úspěšný v reprodukci a postupně by byl v příslušném kmeni eliminován.

Na náš virus, podobně jako i na podstatně větší objekty se můžeme dívat jak zevnitř (např. zkoumat posloupnost bází RNA, jejich změny, jejich funkci apod.), ale také zvenku, pokud jde o jeho chování navenek (jak se šíří, jaké způsobuje důsledky). Jedním z nástrojů pohledu zvenku je teorie evolučních her. Ta nabízí obrovské množství nejrůznějších modelů, přičemž každý z modelů lze modifikovat v mnoha směrech. (Nedávno mně kolega z Berlína poslal výběr některých modelů z nejprestižnějších a nejnovějších zdrojů s tím, abych z toho vybral vhodné části pro tento seriál.) Není však zcela jasné, co vzít za základ, o co se opřít, jak pomocí nějakého vhodného modelu rozklíčovat realitu v dané oblasti.

I pro náš virus se jako nejvhodnější teoretické východisko jeví modely odvozené od typu hry, která se jmenuje "tragédie společné pastviny", kdy touto pastvinou je hostitel (člověk, potažmo lidská populace). Tuto hru hraje náš virus s nesčetnými opakováními.

"Pomalé" spásání je pro rod evolučně nejvýhodnější. Jedno zda je to pospolitost pastevců nebo nákaza naším virem. Pastevci mohou dlouhodobě přežívat, uživit rodinu, udržovat rod. Podobně i virus si šetří svou živnou půdu a může se dlouhodobě rozšiřovat.

"Rychlé" spásání ohrožuje přežití rodu. Pastvina je rychle spasena a rod ohrožen. V případě našeho viru může sice dojít k jeho rychlému rozšíření, ale pak je také ohrožena jeho existence.

Uvědomme si přitom, že rozhodování rychlé-pomalé, kooperativní-nekooperativní probíhalo v dlouhodobé historii předchůdců našeho viru, kteří po miliardu (nejsem sto odhadnout, zda delší či kratší dobu) takto spěli k dnešní dokonalosti. Ale v čem tato dokonalost spočívá?

Fakt je, že obdobné koronaviry blízké tomu našemu jsou tu už hodně dlouho.

A fakt je i to, že najednou na lidské "pastvině" propuklo jejich agresivní chování, což je totéž jako převládnutí nekooperativní strategie mezi soukmenovci. Jak je to možné, když před tím byli předchůdci našeho viru (a možná i on sám) evolucí "vymakání" k dokonalosti ve smyslu dominance kooperativní strategie "pomalého spásání"?

Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Zatím dostatečně nevíme (aspoň jsem na to nikde nenarazil a nikdo mně nepřihrál odpověď): Co zpomaluje koronaviry do té míry, že se s různými živočichy sžily, "spásají pastviny pomalu", resp. "dodržují dohody" při jejich "spásání", tj. chovají se z hlediska evolučního "inteligentně" (bodejť ne, když jsou "vymakané" k dokonalosti)?

První, co je tedy třeba objasnit, je, jaké mechanismy působí na zpomalování koronavirů blízkých tomu našemu. (Např. jsou to omezení při vstupu do buňky, nebo až při množení v buňce, lze si představit i to, že některé typy koronavirů působí jako "lékaři", napadají jen buňky, které by se mohly patologicky množit, spolupracují s imunitním systémem a udržují se na stavech, které imunitní systém toleruje... - ale to už je asi přílišná fantazie.)

Hledal jsem, ale nenašel odpověď na následující dvě otázky:

- Co způsobuje to, že ve většině organismů se většina koronavirů chová kooperativně vůči svým soukmenovcům, tj. volí "inteligentní", evolučně stabilní strategii "pomalého spásání"?

- Vyskytoval se koronavirus obdobný covid-19, případně přímo tento koronavirus ve velmi nízkých hodnotách v populaci lidí ještě před tím, než vypukla současná epidemie?

- Co zpomalilo SARS, tj. co bylo příčinou, že tento virus přešel na kooperativní strategii pomalého spásání?

Teprve pak si můžeme klást otázky: A jak je to s tím naším virem? Proč se najednou tak rozdivočel? A nejeví náhodou určité tendence k uklidnění? Pokud ano (určité náznaky existují), tak čím je to dáno?

A ještě něco: Kde hledat odpověď? V mikrobiologii nebo v nalezení modelů z oblasti teorie evolučních her, které korespondují s reálným chováním našeho viru? Nebo vzájemným inspirováním jedné a druhé odborné oblasti?

 

K otázce umělého původu našeho viru:

Maxim 1:

"Názory dr. Pekové o "zmizení" epidemií Mers, Sars i té nynější Sars2 vycházejí ze známé skutečnosti, že gmo -geneticky modifikované organismy nemají šanci normálně se rozmnožovat a stát se součástí přírodního systému. Příroda to prostě má tak "vymakané", že umělé člověkem vytvořené nedokonalé a zprzněné zmetky - degeneráty eliminuje, má na to také svůj "imunitní systém".

To "zmizení" epidemií je v podstatě způsobeno "vymřením umělých degenerátů", přičemž dále přežívají už jenom virové generace, které se zbavily zprznění člověkem a vrátily se k původní přírodní formě a genomu.

Další vlna epidemie je možná jedině opětným vypuštěním degenerátů z laboratoří, namnožených degenerátů z prvních ještě "karanténami nevyšlechtěných generací" je nyní dostatek.

On je totiž i problém laboratorně rozmnožit toho v laboratoři vytvořeného zmetka, protože se množí jenom na lidské pastvině.

Zkoumal někdo, jak bylo naloženo s těmi těly obětí odvážených armádou z v Itálii, nebo z těly obětí v New Yorku ukládaných pro jistotu rovnou do chladírenských vozů?

Může to být šílené, ale svět už je takový, ani Čína a Rusko nebudou pozadu, a mají vyrobeno z plic obětí dostatečné množství "biologického bojového materiálu" pro udržení strategické rovnováhy ve Světě."

K tomu ode mě: Něco na tom může být. To, co nedokážu zatím vysvětlit, je, kde a v jaké formě existovala původní přírodní báze, pokud byla modifikována. Je možné, že v reziduálních množstvích přežívala přímo v člověku? A co bylo modifikováno - schopnost přežívat v člověku? Schopnost vstoupit do zdravých a obsazených buněk? Víme, co blokuje rychlé "spásání", tj. nekooperativní chování viru v jiných organismech? --- Asi toho stále ještě víme dost málo.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Nejdůležitější je tento graf:

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)