U nás, jak se zdá, je koronavirus již plně pod kontrolou a "ochočen" (nepropukají zdivočelé vícenákazy). Pokud nedojde k recidivě (a tu zatím nepředpokládám do uvolnění pohybu osob a případné "repatriaci" nové vícenákazy), není nijak zvlášť přínosné sledovat situaci v ČR. Pokud dojde ke změně, včas zareaguji. Proto je dobré zaměřit pozornost na ty země, kde se koronavirus ještě nedaří nejen ochočit, ale ani zkrotit.

Ruská federace: +8984 nových případů (o 129 větší přírůstek než předcházející den). O něco málo více, ale pozor, víkendová hodnota.

Spojené státy:    +18905 nových případů (o 4461 menší přírůstek než předcházející den). Výrazný pokles, ale také víkendová hodnota.

Uvedené dva státy jsem si vybral k dennímu sledování nejen proto, že jsou největší, ale i proto, že v nich došlo k největšímu rozbujení vícenákaz. Bude zajímavé sledovat, jak se zde bude situace vyvíjet. Je to příběh s otevřeným koncem a hodně napoví o tom, jak náš virus funguje.

U obou zemí zatím žádný náznak toho, že by lineární nárůst nově nemocných nepokračoval.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Polsko – další případ nebezpečné recidivy:

"Polsko v sobotu zaznamenalo rekordní počet nových případů nákazy koronavirem, přibylo jich 576. Velká část připadá na jeden uhelný důl ve Slezsku.

Z 576 lidí, kteří nově přibyli do evidence nakažených koronavirem, 351 připadá na Slezské vojvodství a mezi nimi 346 na důl Zofiówka spadající pod státní těžařskou společnost Jastrzebska Spólka Weglowa (JSW). Tato firma informovala, že se v jejích dolech nakazilo celkem 2756 zaměstnanců, hlavně na dole Zofiówka a Pniówek."

Viz: https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/on-line-brazilie-za-den-hlasi-dalsich-27-tisic-nakazenych-40326767

K tomu: To není předzvěst "druhé vlny", ale očekávaná recidiva v důsledku toho, že se nepodařilo omezit šíření vícenákazy podobně jako k něčemu podobnému došlo před tím v Izraeli. Na nebezpečí lokálních recidiv je potřeba být připraven a bude trvat dlouhodobě, tak jako bude přetrvávat existence "zdivočelého" viru ve velkých regionech. Polsko je z hlediska zajímavé i z hlediska upřesnění představy o šíření vícenákazy, viz dříve uvedené schéma:

Jakou roli při vzniku slezské epidemie přináleží:

- hornickému prostředí (intenzivní kontakt)?

- příchodu osob za zahraničí (zejména Velké Británie)?

 

Uruguay – rovněž zajímavý případ:

Latinská Amerika patří mezi regiony výrazně postižené epidemií. Suverénně vede Brazílie, ale velké problémy má Chile, Peru, Mexiko a další. Nepřehlédnutelnou pozitivní výjimkou je Urugaay.

Pavel Petkov:

Uruguay prozatím úspěšně nejde ani pohřebáckou a sociopatickou Brazilsko-Švédskou, ani naopak nejpřísnější Argentinskou "Total Lock-down" cestou:

Sklízí plody kontinuálních obřích investic (až 10% p. a) do Všelidového zdravotnictví a dlouhodobě zaběhlého (distančního) notebookového školství!

Tvrdě testuje po vzoru Singapuru, Německa a nakažené a nemocné internuje v přísných katanténách.

Uruguay vstupuje do Jižní zimy přesto s obavami a pokorou, obzvlášť díky schmutzlerismu a statisícům případů ihned za porézní hranicí s Brazílií ultrapravicujícího presidenta Bolsonara.

Všelidova pokora a inteligentní obyvatelstvo, zejm. vysoké EQ, snad Uruguay ochrání nadále!

https://www.publico.es/internacional/fallecidos-y-cuarentena-obligatoria-epicentro.html?utm_source=facebook&utm_medium=social&utm_campaign=web&fbclid=IwAR0ybb7krSmy8KTiAGeKcghN2lCrIjr9x8jTiThE8n0EUdrEKeuYgEs3bYU

K tomu: A také nebyla zasažena vícenákazou, přesněji, neposkytla pro její vznik "živnou půdu".

Evoluční chování COVID-19 (dokončení)

Nyní je vhodné pokusit se nabídnout alternativy odpovědi na otázku, proč se náš virus tak rozdivočel. V úvahu připadá následující:

1. Náš virus "přeskočil" zcela náhodou na člověka z jiného živočicha, otevřel se mu nový replikační prostor, prostor pro spásání nových lovišť, tak spustil rychlou variantu spásání, aby tento prostor co nejdříve obsadil, resp. přestaly fungovat brzdné mechanismu z jeho původního prostředí (netopýra, laskouna, hada...).

2. Přirozeným a náhodným způsobem vznikla mutace původního neškodného koronaviru, který v člověku nepozorovaně po dlouhou dobu žil a žije v malých neprojevujících se a prakticky nepozorovatelných množstvích (nebyl důvod je pozorovat prostředky, kterými by se dal identifikovat).

3. Náš virus je uměle modifikován tak, aby se choval agresivně:

- Buď do něj bylo vloženo to, co podporuje nekooperativní chování mezi soukmenovci navzájem.

- Nebo z něj naopak bylo odstraněno to, co nekooperativní chování brzdí či eliminuje a případně ještě něco dodáno.

4. Náš virus je evolučně vymakaný mj. i v tom smyslu, že uplatňuje strategii "jak ty mě, tak já tobě" ve hrách s opakováním: Když zjistí, že soukmenovci přestali kooperovat, sám volí nekooperativní strategii, a to právě proto, aby uchránil kooperativní strategii rodu. Dosahuje tím totiž dvojího:

- Vlastní nekooperativní strategií omezuje replikační prostor pro mutace, které porušily "tabu" rodu (začaly se při spásání pastviny chovat nekooperativně).

- Nasměruje komunitu nakaženou nekooperativním chováním do slepé uličky zániku v důsledku převládnutí evolučně nevýhodné strategie. (Hostitel a tím i komunita mohou prostě vymřít, v případě lidské společnosti dojde k tomu, že ohniska nákazy jsou důsledně izolována.)

Tj. projeví se efekt domina či řetězové reakce: Malý projev nekooperativního chování spustí nekooperativní chování ve velkém množství případů.

K tomu:

- Při takovém rozboru se může stát, že některou důležitou variantu přehlédneme. Myslíme si, že jsme uvážili vše, a přitom to nejlepší vysvětlení přehlédneme. Na to si vždy musíme dávat pozor.

- Alternativy jsou formulovány trochu asymetricky – poslední, čtvrtá může být doplňkem každé z přecházejících.

Další důležitou otázkou je, zda vymakanost viru jde tak daleko, že i tam, kde zdivočí, působí mechanismy, které vracejí náš virus zpět ke kooperativnímu chování s jinými viry, tj. tak jak byla strategie rychlého spásání vybuzena, tak zase může dojít k jejímu uklidnění. Je to dost pravděpodobné. I zde ovšem existuje několik alternativ:

- Je to tím, že jakmile jsou agresivní rychle se reprodukující formy omezeny, náš virus přechází zpět z excitovaného stavu do původního, ve kterém volí evolučně stabilní strategii?

- Existují nějaké mechanismy, kterými může náš virus signalizovat změnu volby strategie?

Na rozdíl od člověka, kde evolučně stabilní (a historicky se postupně prosazující) strategie kooperativního chování vychází z existence velkého prostoru pro individuální rozvoj, který virus nemá, musí být výsledek mnohem delšího historického vývoje koronaviru založen na eliminování nejvíce nebezpečných mutací. A které mutace jsou pro koronavirus nejvíce nebezpečné? Ty, které poruší kmenové tabu, volí nekooperativní strategii rychlého spásání. Ta je totiž nejnebezpečnější. Jak na to může náš virus reagovat? Moc možností nemá. Tím, že dočasně spustí rovněž nekooperativní strategii rychlého spásání. Propuká epidemie s viditelným a citelnými následky. Ovšem jen dočasně. Virus má v sobě patrně zakódováno něco, co ho po vytlačení nebezpečné mutace navrací do neexcitovaného stavu.

Jeden ze závěrů z výše uvedeného je, že mohou dlouhodoběji přežívat a v některých místech propukat obtížně omezovaná ložiska excitovaných stavů (uvidíme, co udělá v Itálii), ale není pravděpodobné, že by přišla tzv. druhá vlna epidemie. Virus se do excitovaného stavu dostává v důsledku vícenákaz, ve kterých jsou přítomné mutace či excitované stavy jeho vlastního kmene, které preferují nekooperativní strategii rychlého spásání. A na ty také reaguje vlastním příklonem k nekooperativní strategii rychlého spásání. Lze předpokládat, že reaguje jen na ohrožení "čistoty rasy" (vlastního kmene), ale ne na jiné typy infekcí, včetně chřipkových. To je "pod jeho rozlišovací úroveň".

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Nejdůležitější je tento graf:

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)