COVI-kávička 10.6.: RF +8595 US +19056. Komentář
U nás, jak se zdá, je koronavirus již plně pod kontrolou a "ochočen" (nepropukají zdivočelé vícenákazy). Pokud nedojde k recidivě (a tu zatím nepředpokládám do uvolnění pohybu osob a případné "repatriaci" nové vícenákazy), není nijak zvlášť přínosné sledovat situaci v ČR. Pokud dojde ke změně, včas zareaguji. Proto je dobré zaměřit pozornost na ty země, kde se koronavirus ještě nedaří nejen ochočit, ale ani zkrotit.
Ruská federace: +8595 nových případů (o 390 větší přírůstek než předcházející den).
Spojené státy: +19056 nových případů (o 12 větší přírůstek než předcházející den).
Uvedené dva státy jsem si vybral k dennímu sledování nejen proto, že jsou největší, ale i proto, že v nich došlo k největšímu rozbujení vícenákaz. Bude zajímavé sledovat, jak se zde bude situace vyvíjet. Je to příběh s otevřeným koncem a hodně napoví o tom, jak náš virus funguje. Už delší dobu probíhá jen lineární nárůst s hodnotami přírůstků kolem 9 tisíc (RF) a 20 tisíc (US).
U obou zemí zatím žádný náznak toho, že by lineární nárůst nově nemocných nepokračoval.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
OSEL: Srovnání různých strategií boje s koronavirem
Mimořádně zajímavý článek s vyčerpávajícími informacemi na prestižních odborný stránkách OSEL:
Srovnání různých strategií boje s koronavirem
https://www.osel.cz/11211-srovnani-ruznych-strategii-boje-s-koronavirem.html?#tema_195753
Autor: Vladimír Wagner. Důležitá je i diskuse k článku.
Uvedu jen část týkající se budoucnosti
Jak bude vypadat budoucí vývoj?
S první vlnou epidemie se Česko vypořádalo velice dobře. Srovnání vývoje v státech s různou strategií boje s epidemií ukazuje, že nejlépe jsou na tom ze všech hledisek státy, které dokázaly proti epidemii včas a razantně zasáhnout. Ochránily své seniory a ostatní ohrožené skupiny obyvatel, zabránily zbytečným úmrtím a po nastavení metod cílené chytré karantény dokáží čelit epidemii i po rozvolňování plošných epidemických opatření. Zároveň mohly k uvolňování i otevírání hranic přistoupit dříve než státy, které zasáhly později a byly zasaženy epidemií mnohem tvrději. Většinou nakonec tyto méně rozhodně konající státy musely přistoupit i k daleko drastičtějším plošným opatřením. Jako příklad může sloužit Velká Británie, Francie, Španělsko i Itálie. Švédsko sice náraz epidemie ustálo i bez drastických opatření, ale znamenalo to pro něj značný počet mrtvých a konec epidemie je u něj zatím v nedohlednu.
Vzhledem k našim velmi omezeným znalostem koronaviru a jeho vlastností nelze říci, jaký bude budoucí vývoj a zda a kdy nastane druhá vlna. Předpovědi epidemiologů a dalších odborníků se v tomto bodě dramaticky liší. Velkým rizikem jsou bezpříznakoví šiřitele viru, kteří se špatně odhalují. Přesný jejich podíl není znám. Jejich podíl například mezi horníky z Darkova ukazuje, že jich může být až 50 %. I nejistoty kolem tohoto čísla způsobují neurčitosti v odhadu rizika nástupu další vlny epidemie.
Několik příkladů ze zahraničí ukazuje, že rozvolňování může rozběhnutí druhé vlny vyvolat, a je třeba si na to dát pozor. V Singapuru se rozjela ohniska epidemie v ubytovnách zahraničních dělníků. V Japonsku museli vyhlásit v některých regionech znovu nouzový stav a rozvolňování zvrátit, včetně opětného zavření škol. V Jižní Koreji se rozjelo po otevření barů ohnisko epidemie v Soulu. I tam je opět musely zavřít. V Izraeli začaly v posledních dnech opět rychle narůstat počty případů. Významný podíl v počtu nakažených mají školáci. Úřady tak opětně zavřely 87 škol a v karanténě je nyní 14 tisíc žáků, studentů a zaměstnanců izraelských škol. Dost absurdně tak v tomto kontextu působí včerejší prohlášení KoroNERV-20, že nejsou důkazy o tom, že by školy měly vliv na šíření epidemie a je třeba všechny školy vrátit co nejrychleji do plného provozu.
Rizika možného opětného rozjetí epidemie u nás velice pěkně popisuje epidemiolog Rastislav Maďar. V současnosti je největším rizikem nezodpovědnost v kontextu stále rychlejšího odbourávání epidemiologických opatření. Rastislav Maďar popisuje případ, se kterým se nedávno setkali, kdy se rodina, ve které měli všichni příznaky respiračního onemocnění, se zúčastnila svatby. V kontextu volání po okamžitém zrušení všech opatření v zájmu rozjezdu ekonomiky, viz nejenom zmíněné vyhlášení KoroNERV-20, tak hrozí značně vysoké riziko návratu epidemie. Možná by si nejen jeho členové měli uvědomit, že je lépe otevírat podniky, školy, hranice a uvolňovat opatření opatrněji než se dostat do situace, že je budete muset zavádět znovu a třeba drastičtější.
Problém je, že se nejen opoziční politici předhánějí v tom, jak vyjít vstříc co největšímu počtu lobbystických skupin volajících po rušení epidemiologických opatření. Návrat epidemie by mohl přijít právě s otevíráním hranic. Pokud se otevřou hranice mezi státy, které mají stejně dobrou epidemiologickou situaci, je riziko minimální. To je třeba v současném případě uvolnění hranic mezi Českem, Slovenskem, Maďarskem a Rakouskem. Stejně tak je minimální riziko v Řecku nebo Chorvatsku. Problém ovšem nastane, pokud tyto země začnou v rámci podpory turistického ruchu zvát turisty ze zemí, kde je epidemiologická situace horší, třeba ze zmíněného Švédska. Možná by bylo dobré, kdyby si nejen turistické kanceláře a letoviska v daných zemích uvědomily, že je lépe mít o něco méně turistů, ale po celou sezonu než se stát ohniskem, odkud se vlna epidemie šíří do celé Evropy, jako se to stalo Benátkám nebo alpským zimním střediskům. To by nakonec mohlo vést k dalším plošným opatřením a nedokončení sezony.
Názor na to, jestli koronavirus vymizí nebo jestli bude doprovázet lidstvo delší dobu, jestli bude epidemie trvalou nebo sezónní součástí našeho vývoje, se i u epidemiologů liší. Stejně tak se neshodnou na tom, zda lze získat proděláním infekce, a na jak dlouho, imunitu. Kdy a jestli vůbec bude k dispozici vakcína nebo efektivní léky, je také otevřená otázka. Proto je nutné být připraven a efektivní chytrou cílenou karanténou a hygienou docílit potlačení šíření koronaviru s minimálními ekonomickými a společenskými dopady. Snižování reprodukčního čísla má význam i jako možnost zmenšení míry následků infekce pro infikovaného i smrtnosti. Viry totiž mutují a v případě, že se dodržují hygienická pravidla, omezuje se sociální kontakt a na rizikových místech se nosí roušky, mají schopnost se šířit a evolučně jsou preferovány viry, které svého nositele šetří a jsou bezpříznakové. Pěkně to popisuje Jarda Flegr na svém blogu.
K tomu jsem do diskuse napsal:
Velmi pozorně jsem přečetl a děkuji autorovi (Vladimíru Wagnerovi)za nejlepší přehled doplněný i některými dobrými komentáři. Jen drobné doplňky:
- Ve velmi ukázněném Singapuru stále dost vysoký počet nových nákaz - vysvětlení: Otevřený stát s velkou koncentrací obyvatel.
- Zajímavé země s pomalým rozjezdem, které se stávají dříve nebo později akcelerujícími (Bělorusko, které začíná mít velký problém).
Celkově hodnocení jednotlivých zemí svědčí ve prospěch TEORIE VĺCENÁKAZ (superinfekce v terminologii J. Flegra): Nebezpečné jsou především vínákazy (ukázkově - absurdní repatriace 250 tisíc Rusů z celého světa), v důsledku kterých virus "zdivočí" (mírně odlišné kmenové mutace začnou soupeřit a volí strategii "agresivního spásání pastviny", tj. hostitele).
Bylo by dobré, kdyby se někdo na mikrobiologické až molekulární úrovni podíval, jak se náš virus může v rámci své evolučně stabilní strategie "přepnout" z jednoho stavu do druhého. K tomu podrobněji např.:
https://radimvalencik.pise.cz/7965-o-cem-svedci-diferencovany-prubeh-epidemie.html
A podrobněji třídilný seriál:
https://radimvalencik.pise.cz/7954-evolucne-stabilni-strategie-cloveka-a-covid-19-1.html
https://radimvalencik.pise.cz/7956-evolucne-stabilni-strategie-cloveka-a-covid-19-2.html
https://radimvalencik.pise.cz/7960-evolucne-stabilni-strategie-cloveka-a-covid-19-3.html
Podrobněji jsem o uvedené problematice hovořil v dvouhodinovém pořadu ve Svobodném vysílači v pořadu "Proč Teorie her nezklamala ani při předpovědi vývoje nynější pandemie? A jak bude dál?", celé ke stažení zde:
Tajemství roušky odhaleno:
Roušky působí na omezení epidemie COVID-19 mnohem účinněji, než by "teoreticky" měly. Experimentálně se dá ověřit, o kolik procent a na jakou dálku snižují množství kapének ze strany "vysílajícího" (to je největší procento), na straně přijímajícího (což je méně) a při oboustranném nošení. Ale i ty méně kvalitně provedené a z řidší tkaniny působí s téměř stoprocentní účinností na omezení přenosu infekce. A to by neměly.
Tajemství roušky odhaleno:
Dříve, než uvedu poměrně překvapivé, ale velmi důležité vysvětlení, zmíním dva případy, které se také zdají být neslučitelné s teorií a přece...
První se týká čarodějnic létajících na koštěti. Blbost, na koštěti nelze létat. Jenže když se prověřovaly autentické středověké zápisy, psychologové upozornili na to, že čarodějnice mluví pravdu! Lze totiž poznat, zda člověk vypovídá ze strachu a pod vlivem mučení i to, co není pravda, nebo když se přiznává k tomu, co považuje za pravdivé. Vysvětlení bylo poměrně jednoduché. Spočívalo ve složení kouzelné masti, kterou se musela násada koštěte potřít, což bylo obyčejné vepřové sádlo, ve kterém byla vylouhována rozdrcená semena durmanu. Dívky tehdy nenosily kalhotky a přes sliznici se halucinogen dobře vstřebal. Změny tlaku koštěte – jeho "řízení během letu" – pak vedl k dovršení zážitku, za který se čarodějnice kály. Byly přesvědčeny, že skutečně létaly.
Druhý krásné Vasilisy, ve kterou se proměnila políbená žabka. V ilustracích se zpravidla uvádí skokan zelený, aby byla to ošklivá ropucha vylučující jeden z nejúčinnějších halucinogenů. Stačí se dotknout jazykem a máte erotický zážitek na celý život.
Jak je to s našimi rouškami? Vysvětlení je v roli vícenákaz. Pokud se do vašeho organismu dostane jen jedna mutace kmene COVID-19, chová se umírněně, "spásá pastvinu" (hostitele) pomalu, jak ji velí evolučně stabilní strategie, kooperuje se soukmenovci. Nemoc nepropukne a nákaza se šíří velmi, velmi pomalu. Pokud se však do vašeho organismu dostane více mutací téhož kmene a soukmenovci si začínají konkurovat, je spuštěn doplněk evolučně stabilní strategie, přestanou se navzájem chovat kooperativně, "spásají pastvinu" (v terminologii hry "tragédie společné pastviny") co nejrychleji, nemoc propuká intenzivně a nákaza se šíří velmi rychle. Podmínkou vícenákazy je ovšem to, aby byl člověk zasažen dostatečně velkou kapénkou, ve které je více nákaz současně. Proti velkým kapénkám i ta nejhorší rouška, šátek přes tvář či plexisklový štít chrání. Nejen tím, že je zachytí, ale i tím že změní laminární proudění na turbulentní a připraví je o kinetickou energii, takže klesají k zemi mnohem rychleji. Právě ty velké, které nesou dávky více nákaz schopných uchytit se na sliznici či na povrchu potraviny, sklenice apod., ze kterého se přenesou dále. Jak prosté!
Účinnost roušek je jeden z velmi silných argumentů pro podporu hypotézy, že nebezpečný není samotný virus, ale jen jeho vícenákazy. Zatím je to ovšem stále ještě hypotéza. Ale natolik pravděpodobná, že stojí za to se v souladu s ní chovat. Zejména v těch zemích či regionech, kde se nákaza rozjela velkou rychlostí.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.
Graf šíření mutuací:
https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114
Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Nejdůležitější je tento graf:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)