U nás, jak se zdá, je koronavirus již plně pod kontrolou a "ochočen" (nepropukají zdivočelé vícenákazy). Pokud nedojde k recidivě (a tu zatím nepředpokládám do uvolnění pohybu osob a případné "repatriaci" nové vícenákazy), není nijak zvlášť přínosné sledovat situaci v ČR. Pokud dojde ke změně, včas zareaguji. Proto je dobré zaměřit pozornost na ty země, kde se koronavirus ještě nedaří nejen ochočit, ale ani zkrotit.
Ruská federace: +8779 nových případů (o 375 větší přírůstek než předcházející den).
Spojené státy: +23300 nových případů (o 2488 větší přírůstek než předcházející den). Dost velkiý nárůst, ale nemusí to být ještě trend. Uvidíme zítra.
Uvedené dva státy jsem si vybral k dennímu sledování nejen proto, že jsou největší, ale i proto, že v nich došlo k největšímu rozbujení vícenákaz. Bude zajímavé sledovat, jak se zde bude situace vyvíjet. Je to příběh s otevřeným koncem a hodně napoví o tom, jak náš virus funguje.
U obou zemí zatím žádný náznak toho, že by lineární nárůst nově nemocných nepokračoval. Přírůstky téměř beze změny.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Poznámka na úvod:
Už téměř dva týdny sleduji vývoj v RF a US. Přírůstky nově nakažených jsou poměrně velké, ale po celou tuto (už delší) se prakticky nemění. Tak mě napadlo si tipnout:
1. Ve které z těchto dvou zemí se začnou výrazně hýbat?
2. Bude to nahoru, nebo dolů?
Národní garda v ohrožení?
Této zprávě byla ku podivu věnována poměrně malá pozornost:
"Americká Národní garda je po nasazení během nepokojů po násilné smrti černocha Georga Floyda zdecimovaná nákazou novým typem koronaviru, píše server týdeníku Focus. Zatím nejsilněji se infekce projevila u členů gardy, kteří zasahovali ve Washingtonu u sídla amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla mluvčí washingtonské jednotky. Přesný počet nakažených ale nechtěla sdělit, napsal Focus."
Též komentáře k příslušnému článku na Novinky.cz jdou dost mimo. Nemyslím, že zpráva je zcela FAKE, ale může být hodně "stylizovaná". Nicméně:
1. Logika chování našeho viru zvyšuje pravděpodobnost, že k vícenákaze dojde právě u lékařů, učitelů, policistů či v tomto případě gardistů.
2. Vše se odehrává v době velmi vyostřeného volebního boje v USA. Pokud demonstrace povedou ke zrychlení šíření nákazy, může z toho Trump hodně vytěžit a současně získat neformální mandát k ochraně bezpečnosti těch, kteří mohou rozhodnout volby. (Právě proto ovšem musíme tuto zprávu brát s určitou rezervou.)
K jedné z otázek na FB:
Pavla Pinkasová:"Proc tak litujete Indii? Proc by prave tato cisla mela byt pravdiva? Az dosud nam politici i lidi z masmedii lhali o vsem! Politici vykazuji cisla z WHO, ktera tuto hru na pandemii vymyslela a dosud se jeste v mnohych statech hraje. Vsechna cisla jsou zmanipulovana, vcetne mnohych lekaru epidemiologu a politiku, kteri z toho velice profituji! Tak pouzivejte taky trochu selsky rozum!"
K tomu ode mě: Metodika vedení údajů o COVID-19 není sjednocená a ani to tak snadno nejde (různé složení typů testů, vedení příčin úmrtí apod.). Časové řady však zmanipulovat tak snadno nejde, protože to, když náš virus "zdivočí", nebo se ho naopak podaří "ochočit", se v té či zemi projeví dost citelně. (Ne náhodou jsou indikátorem lékaři a učitelé, příp. policisté, protože ti jsou nejvíce vystaveni riziku vícenákaz.) Z odlišného vývoje v různých zemích lze usuzovat na to, jakou má (přirozeným výběrem zdokonalenou) náš virus evolučně stabilní strategii a odsud lze usuzovat jak na fungování jeho vnitřní struktury (co jakou roli plní), tak i na to, jak bude probíhat epidemie v různých podmínkách. V neposlední řadě pak i na otázku, co dělat.
Podnětná úvaha od Maxima 1:
"Jsem také optimista a vycházím z empirie. To, co jsem napsal, se shoduje s empirií i s vaší hypotézou založenou na matematice a teorií her. Na molekulární úrovni je jenom zjistitelný u Sars2 viru vylepšený mechanismus vázání na buňky oproti "evolučně" staršímu viru Sars z minulosti, to jsem už dříve velmi zjednodušeně popsal.
Genom viru a všech organismů je jenom zodpovědný za morfologii organismů i člověka.
Excitaci "zmutovaného" viru Sars2 způsobuje jeho různě (!) zvýšená schopnost vstupování do buněk u jeho různě (!) "zmutovaných" generací, které se postupně vracejí k původní stabilitě, kterou měly před záhadnou excitací.
Je to všechno obráceně, než je obecně vnímáno, proto je to těžko přijatelné do vžitých vědomostí.
Těžko přijatelná je také myšlenka, že genom nemá nic společného s vědomím, myšlením, duševnem a tím i chováním člověka a všeho živého.
Otázka vědomí byla mnou zmíněna v souvislosti s umělou inteligencí a je klíčová.
Dokud přírodní vědy se v otázce vlivu vědomí na živé organismy interdisciplinárně nespojí s poznatky psychologie o vědomí, podvědomí, nevědomí, duševnu atd., tak budou pořád tápat kolem genetiky a genomu organismů a nikam nepokročí.
Proto zdůrazňuji to chování - etologii měně excitovaných - zdravějších a více excitovaných "více zdegenerovaných" virových generací shodně s vámi.
Molekulární úroveň viru Sars2 je zajímavá jenom pro zkoumání toho, jak došlo k "zdegenerování" počáteční generace viru, která vyvolala celý proces "spásání pastviny" a "mutační různost" z něho vycházejících generací.
Přišel jsem na úplně jednoduché vyjádření: Schopnosti viru Sars2 vyplývající z jeho genetické (!) morfologie, zakončení vázacích paprskových tubulů, které určuje jeho genom, určují jeho chování! Uvedené geneticky vytvořené schopnosti viru určují jeho excitované chování, když tyto vázací schopnosti ubývají, tak omezují excitované chování."
K tomu ode mě:
Pokusím se ještě konkretizovat. Podstata hry (volby strategií) bude asi v následujícím dilema:
- Vstoupit do obsazené buňky: nekooperativní strategie, "rychlé spásání pastviny" (hostitele), rychlé šíření s možností vícenákazy udržující excitovaný stav (tj. volbu strategie vstupu do obsazené buňky).
- Nevstoupit do obsazení buňky: kooperativní strategie, "pomalé spásání pastviny" (hostitele), pomalé šíření s nemožností vícenákazy udržující evolučně stabilní strategii (tj. volbu strategie zákazu vstupu do obsazené buňky).
Jakmile některá konkrétní mutace viru spustí nekooperativní strategii, spustí ji (v zájmu uchování evolučně stabilní strategie) většina virů, i těch dříve pomalu spásajících (aby buď převálcovaly nekooperující mutanty, kteří se odchýlili od původní evolučně stabilní strategie), nebo celou populaci zmutovaných i původních virů včetně jejich hostitelů nasměrovaly do sebezáhuby či izolace. Právě proto, aby se udržela základní evolučně stabilní kooperativní strategie pomalého spásání napojená na evolučně prosperující hostitele. Náš virus se dostává do excitovaného stavu, zdivočí. Nutnou podmínkou je vícenákaza. (Ta je patrně méně pravděpodobná než šíření již existujících vícenákaz.)
Ke změně strategie během života našeho viru (zdivočení, excitovaný stav) může opravdu dojít pouhou změnou zakončení paprskových tubulů v důsledku evolučně zakódovaného biologického mechanismu reagujícího na zjištění přítomnosti "nezvaného hosta".
Přitom není vyloučeno následující:
- Změnou zakončení přestane náš virus spásat jen poškozené buňky, ale začne být agresivní i vůči neobsazeným, které však pro něj před tím byly tabu (ze samaritána se stává zabiják).
- V evolučně "odladěné" strategii může být zakódováno i vkládání vstřícných (kooperativních) prvků do strategie "jak ty mě, tak já tobě". Proto může docházet ke spontánnímu uklidňování viru.
Otázkou je, zda byl původní excitovaný stav vyvolán náhodnou mutací, nebo vyprovokován pokusy o umělou manipulaci s genetickou bází, která může ovlivnit zakončení paprskových tubulů. Každopádně klíčem k pochopení toho, o co jde, není ani tak hra "náš virus – člověk", ale hra uvnitř kmene našich virů.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.
Graf šíření mutuací:
https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114
Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Nejdůležitější je tento graf:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)