K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/48
V tomto pokračování uveřejňuji úvahu M. Kroha o době postkoronavirové, ale také nejnovější poznatky o mutacích našeho viru, tj. o "oscilujících" mutacích.
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.
COVI-kávička 23.5: 50 nových případů. Komentář
23. květen 2020
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/7899-covi-kavicka-23-5-50-novych-pripadu-komentar.html
50 (+17 oproti předcházejícímu dni) nových případů za 22. 5. Nic znepokojujícího.
Důležitý je setrvalý pokles počtu hospitalizovaných ke dni 21. 5. na 150 (-7) oproti předcházejícímu dni a též pokles počtu těžce zasažených. Ve zprávách o vývoji nákazy velmi nedoceňovaný ukazatel, přitom ukazuje na to, že vhodnou ochranou před šířením dochází ke "šlechtění" viru, dokonce možná i jeho "ochočení".
Jak to vidím
Ještě k době "pokoronavirové":
Je na čase se touto otázkou zabývat v návaznosti na článek M. Kroha, i když zatím ještě velmi málo víme něco o tom, jak může proběhnout exodus. Proto se budu věnovat jen některým teoretickým východiskům přístupu k této otázce:
1. Jaké jsou alternativy exodu:
- Epidemie "odejde tak, jak přišla", nečekaně rychle jako v případě SARS.
- Po dlouhou dobu se budou v zemích, kde nový virus zdivočel, objevovat nesnadno zvládnutelné zdroje vícenákaz, budou mít tendenci se jako vícenákazy šířit či střetat v dalších regionech, státy budou dlouhodobě nuceny k opatrnosti a situace v nich se bude vyvíjet velmi diferencovaně, což bude mít i geopolitické následky.
- Aniž bychom se vyrovnali s epidemií, bude její role v globálním dění "přebita" dalšími nečekanými a nepříjemnými událostmi.
(Všimněte si, že nepoužívám matoucí terminologii o "druhé vlně" epidemie apod.)
2. Jak to souvisí s dlouhodobou perspektivou či vizí vývoje:
Zde jen připomenu svůj pevný názor, že žijeme v době, ve které probíhá historicky významná změna srovnatelná s průmyslovou revolucí. Patrně ještě významnější a převratnější. Na místo stávajícího dominantního sektoru – průmyslu – a od něj se odvíjejícího typu neproduktivní spotřeby (včetně neproduktivních či kontraproduktivních služeb) nastupuje nový sektor – odvětví produktivních služeb (služeb naplňujících smysl žití a současně radikálně zvyšujících zpětný vliv nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka na dynamiku a kvalitu ekonomického růstu). Zde bude mít koronavirová epidemie dvojí dopad:
- Může pozitivně ovlivnit způsob života a nalezení jeho smyslu, posílit roli poznání a šíření poznání (vědy a školství), roli uchování schopností jako ekonomicky významné hodnoty (tedy zdravotnictví).
- Na druhé straně se ještě více prohloubí propast mezi bohatými a chudými, jako v každé krizi bohatí ještě více zbohatnou a chudí ještě více zchudnou. Projeví se jak sounáležitost chudých, tak i jejich destrukční chování v důsledku frustrace, a to diferencovaně v různých zemích (podle toho, zda země bude či nebude mít sdílenou vizi své budoucnosti).
- Projeví se výrazná tendence bohatnout nejen během krize, ale i pří odstraňování jejich důsledkům, a to snahou podřídit si fungování institucionálního systému a s rostoucí mírou bezohlednosti. O situaci v různých zemích bude rozhodovat, jak se s touto tendencí vyrovnají. (Například zda pomoc a náhrada škod proběhne podle jednotných zásad, nebo zda pozičně silnější i nechají fiktivní "škody" zaplatit těmi, kteří se nedokážou bránit.)
Vsuvka: Byl jsem překvapen, s jakou neomaleností dokázala část soudců a politiků reagovat na jeden ze základních principů, s nimiž nový šéf Nejvyššího soudu nastoupil do úřadu: "Angyalossy dodal, že by rád s kolegy vypracoval manuál, který by stanovil jasné mantinely pro podání žalob v souvislosti s opatřeními proti koronaviru. "Pravděpodobně by to bylo stanovisko Nejvyššího soudu," uvedl".
(Pokračování tohoto tématu zítra)
Mutace a změna chování viru:
Konečně se začínají objevovat články, které se všímají změn chování nového viru v čase (s tím jak se vyvíjí situace a v jaké prostředí se replikuje. Zatím se to vysvětluje zejména drobnými mutacemi, kterých je, jak se udává, na dva tisíce. Toto je výběr důležitých myšlenek z článku v Lidových novinách 22. 5.:
"Podle epidemiologa Romana Chlíbka, který je členem ministerského týmu pro uvolňování karanténních opatření, je míra mutace koronaviru dosud nezodpovězenou otázkou. "Přijedeme-li do oblasti, kde se pohybuje úplně jiný virus, než který cirkuloval v české populaci, vnímavost českého občana k mutační variantě viru může být vyšší než k české variantě," uvedl Chlíbek v Radiožurnálu. Pokud je člověk v epidemiologické terminologii vnímavější k viru, znamená to, že je málo odolný vůči nákaze.
Virolog Daniel Růžek připomíná, že mutují všechny viry. U nového typu koronaviru to ale podle něj zatím nevede k zásadnějším rozdílům. "Nezaznamenal jsem, že by se virus z jiných zemí choval výrazně jinak," řekl vědec, který působí v Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd a ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství. Podle imunologa Václava Hořejšího zatím vědci po celém světě objevili u koronaviru dva tisíce mutací. Je tedy možné, že se Češi v zahraničí setkají s jinou variantou viru, nemusí to ale nutně znamenat důvod k obavám. "Je vysoká pravděpodobnost, že ačkoli bude virus mít 150 odlišností od českého, na jeho funkcích se to vůbec neprojeví," říká Hořejší, který působí v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Důležitější podle něj je, kolik je v cílové destinaci nakažených.
Evoluční biolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslav Flegr ale upozorňuje, že viry se neproměňují jenom kvůli mutacím. "Podstatné je, že jsou vystavené tlaku prostředí na to, aby se měnily," říká s tím, že se viry snaží přizpůsobit okolnostem, aby se jim dařilo co nejlépe. Podle Flegra je teď v Česku jiná podoba viru než na začátku března, kdy se začaly objevovat první případy nákazy, a hlavní roli v proměně sehrála protiepidemická opatření. "Dřív jsme se scházeli ve velkých skupinách a pro virus bylo dobré, když se rychle množil a produkoval velké množství infekčních částic. I třeba za tu cenu, že mu nakažený brzy umřel," popisuje Flegr.
Když se lidé nyní scházejí méně a v menším počtu, nosí roušky a myjí si častěji ruce, virus to má těžší. A když se mu konečně povede najít hostitele, musí ho šetřit. "Proto jsou zvýhodněné ty kmeny, které se množí opatrně a nakaženého udrží dlouhodobě živého, a pokud možno i dosti zdravého, aby mohl pobíhat a nakazit dostatek lidí," vysvětluje Flegr. Až si Češi sundají roušky, je podle biologa možné, že tím viru rozšíří pole působnosti a zvýhodní rychle se množící kmeny, které dovedou hostiteli více ublížit. Takové varianty lze podle Flegra najít v zemích, které nepřijaly tak tvrdá opatření.
Riziko proto bude, až se verze z různých zemí začnou promíchávat. Agresivita viru vzroste, protože uvnitř organismu podle Flegra vždy vyhraje "zlejší" kmen."Takový ten krátkozraký sobec. Protože hostitele zabije i těm šetrnějším liniím viru, na rozdíl od nich se však předtím stihne mnohem víc namnožit," popisuje biolog.
Vědci se zatím neshodnou na tom, zda je nový typ koronaviru sezonní, jako například chřipka, která se šíří hlavně v zimních měsících. Hořejší to považuje spíše za spekulace. "S virem se pořád ještě seznamujeme. Jeho sezonností si ještě nemůžeme být vůbec jistí," říká virolog Růžek. Flegr souhlasí, že o novém viru toho zatím odborníci mnoho nevědí. "Ale nepřišel k nám z Marsu," říká s tím, že nápovědu lze najít u jiných koronavirů. "Je velice nepravděpodobné, že by se tento typ choval zásadně jinak. Kvalifikovaný odhad je, že sezonnost u něj bude," říká.
Druhá vlna nákazy by proto podle Flegra mohla přijít koncem roku. "Tipoval bych, že v listopadu, nejpozději v prosinci, to tu budeme zase mít velmi nepříjemné," říká a dodává, že situaci mohou zhoršit i cestovatelé, kteří nákazu přivezou s sebou. Podle Růžka by bylo dobré, kdyby se Česko drželo stranou, dokud epidemie bude v okolních zemích stále živá. Hořejší má obavy z toho, že vláda nakonec plošné zákazy odvolala v rychlejším sledu, než původně plánovala. Podobně to vidí i Růžek. Znervózňuje ho vyšší počet nakažených, který v pondělí poprvé od začátku května překonal stovku. Důvodem je hlavně ohnisko nákazy v karvinském Dole Darkov.
K tomu:
Přihoří, přihořívá, samá voda... Je dobré, že se tato diskuse vede. Ale, jak se zdá, změny chování viru jsou o něco rychlejší, než by odpovídalo vytlačování "hodného" kmeny "zlým" a naopak. Vliv způsobu ochrany před virem na chování viru je velkou otázkou. Patrně však sám virus nikoli jen formou mutování, resp. prosazováním svých různých mutací, může měnit své chování na "hodný/zlý", přesněji "kooperující/nekooperující" ve vzájemných vztazích. V jazyce teorie her je virus schopen "inteligentní" změny strategie podle toho, co je odehrává v jeho metabolickém prostředí, tedy podle toho, jak se chování další viry v organismu, ve kterém se nachází. Proto v některých velkých lokalitách může virus "zdivočet", v jiných ho dokážeme "ochočit".
Vynikající stránky k epidemii COVID-19 jsou tyto:
https://www.facebook.com/groups/208008770285228/
Najdete na nich původní rozbory, shrnující informace, zajímavé diskuse, dílčí příspěvky. Stránka vznikla "zdola", z iniciativy lidí různé odbornosti, kteří se na ní postupně sešli. Člověk si musí umět vybrat, ale nikde jinde nenajde tak všestranný zdroj informací. Doufám, že se někdy brzy dostanu k tomu, abych udělal průvodce těmito stránkami.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.
Graf šíření mutuací
https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Nejdůležitější je tento graf:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)