V tomto pokračování formuluji hypotézu o možné cestě k obnově základu evolučně stabilní strategie koronaviru - příklad s blikajícími světluškami. Ovšem jak náš vir komunikuje? - S odstupem času bych řekl, že nejspíše formou vytváření oscilujících mutací podle toho, zda způsobí smrt buňky, na kterou reaguje či naopak nereaguje imunitní systém. Kromě toho je zde uveden příklad vymýcení brucelózy a TBC u krav v 60. létech.
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.
29. květen 2020
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/7930-covi-kavicka-29-5-54-novych-pripadu-komentar.html
54 (+6 oproti předcházejícímu dnu) nových případů za 28. 5. Návrat k velmi nízkým hodnotám.
Pokles počtu hospitalizovaných ke dni 26. 5. na 149 (-5) oproti předcházejícímu dni, ale pokles těžkých případů z 24 na 21.
Jak to vidím
Blikající světlušky a koronavir:
Miliarda (možná i více) let, za kterou koronavirus dospěl k evoluční dokonalosti, patrně zakódovala do jeho RNA schopnost preferovat evolučně výhodnější strategii kooperace. Pokud se vyjádříme jazykem teorie her, pak je schopen s ostatními viry stejného kmene (včetně "bodově" odlišných mutací):
1. Postupně přecházet ke kooperativní strategii v tom smyslu, že dodržuje dohodu přiměřeně pomalého "spásání společné pastviny" (kterou je lidský organismus) spolu s ostatními soukmenovci.
2. Tam, kde v důsledku souběhu konkurujících si mutací (vícenákazy) došlo k excitaci, tj. preferování strategie nekooperace (porušení dohody o přiměřeném "spásání pastviny"), tam je schopen změnit svou strategii rovněž na nekooperativní. Nikoli proto, aby sám sebe prosadil, ale aby omezil prostor pro šíření evolučně méně výhodné strategie nekooperace ve hrách typu "tragédie společné pastviny s opakováním". Pokud by toho nebyl schopen, nebyla by strategie dlouhodobého zaměření na kooperaci dostatečně evolučně stabilní.
Ke hrám typu "tragédie společné pastviny" více např. zde:
https://denikn.cz/113041/obecni-pastvina-nemusi-skoncit-tragedii/
Může tak primitivní organismus, jakým je koronavirus, synchronizovat své chování na "pastvině" zvané člověk? Tj. "domluvit se" s ostatními viry na tom, že budou člověka "spásat" pomalu a že dohodu pomalého spásání dodrží?
Uveďme si nedříve příklad z úplně jiné oblasti. Světlušky jsou zajímavé nejen tím, že svítí a dokonce i blikají. Nejzajímavější je, že u některých druhů jsou samečci schopni blikání synchronizovat. To umožňuje samičce lépe se připravit na oplodnění některým z nich. Pravděpodobnost toho, že se určitému samečkovi a právě jemu podaří zajistit pokračování rodu, je větší, když se přidá k ostatním a společně samičku "nabudí", i když není jisté, že příležitost k aktu dostane právě on. Podrobněji viz např.:
https://21stoleti.cz/2010/12/22/tajemstvi-svetluscich-namluv/
Oprávněnou námitkou vůči tomuto srovnání je, že "evoluční vzdálenost" mezi člověkem a světluškou je mnohem menší, než mezi světluškou a virem. Virus je mnohem a mnohem primitivnější. To ovšem neznamená, že je méně dokonalý a že do něho příroda nedokázala zakódovat evolučně výhodnější strategii kooperace soukmenovců a současně i nekooperace s těmi, kteří tuto evolučně výhodnější strategii porušují.
V případě miliardou let přirozeným výběrem vychovávaného a kultivovaného primitivního organismu to není vyloučeno. Stačí, když se naučí reagovat na to, zda v prostředí, ve kterém se nachází, probíhá rychlé či pomalé množení ostatních virů:
- Pomalé množení = dodržování dohody o spásání = kooperativní (z hlediska rodu výhodnější) strategie = více produktů umožňujících vlastní metabolismus a méně nepoužitelných produktů, které jsou zplodinami metabolismu soukmenovců.
- Rychlé množení = porušení dohody o spásání = nekooperativní (z hlediska rodu nevýhodná pro přežití) strategie = méně produktů umožňujících vlastní metabolismus a více nepoužitelných produktů, které jsou zplodinami metabolismu soukmenovců.
Stačí málo. Například to, že i když by se virus mohl množit rychleji, zafunguje nějaký mechanismu, kterým rychlost množení zpomalí. Vyšle tím do prostředí pozitivní signál ke kooperaci. Teprve když tyto signály nevedou ke změně chování ostatních, spustí agresivní strategii nekooperace (rychlého spásání). Z teorie her to známe jako strategii "jak ty mně, tak já tobě s vložením vstřícných kroků", která je za určitých podmínek evolučně nejvýhodnější.
Náš virus je prostě schopen reagovat v metabolické prostředí a měnit své chování podle toho, jak se chovají ostatní, a tím vysílat i signály jiným virům. "Vidíme" to porovnáním modelů s tím, jak probíhají epidemie v různých podmínkách. Důležité bude propojit tento pohled s pohledem těch, kteří jsou schopni analyzovat proces interakce viru s buňkami, jejich vnější metabolismus, případně i to, na co reagují bílé krvinky.
Dlouhodobě se parazité stávají symbioty. Možná, že takto již fungují a při určité hladině i rychlosti množení na ně prostě bílé krvinky nereagují a nevytvářejí vůči nim protilátky. Pokud "spásají" třeba poškozené buňky plicního epitele, mohou být důležité při omezení rakoviny plic. Ale to už je úvaha, která jde příliš daleko. Každopádně na současnou epidemickou patálie bychom měli nahlížet spíše tak, že v důsledku vícenákaz se některé "bodové" mutace začaly chovat způsobem, kterým vybudily obrannou nekooperativní reakci, která se začala epidemicky šířit. Nyní se tam, kde není vysoká koncentrace vícenákaz, zase vrací k osvědčené dlouhodobé evoluční strategii kooperace.
Z rozhovoru pro Parlamentní listy:
Celé zde:
Vybírám důležitý moment z rozhovoru, který jsem zatím nikde zmíněný v tomto kontextu nezaznamenal a který souvisí s epidemii koronaviru (shodou okolností je to poslední otázka v rozhovoru a odpověď na ni):
Evropská unie je projekt jen pro dobré počasí, zní nyní, když jsou mnozí z postupu Bruselu vůči koronakrizi skeptičtí. Nyní se navíc rodí plán Merkelové a Macrona, který by i nás mohl zavázat k tomu, abychom pomohli zemím EU zasaženým virem (a které jsou i tak na hraně ekonomického kolapsu), čili Itálii, Francii nebo Španělsku. Jde o prostou solidaritu, nebo bude naše země vysávána silnějšími? Jaký postup zvolit? |
EU už není dobrá ani pro dobré počasí. Její politické reprezentace a zpravodajské služby jsou v podstatě jen apendixem Deep state, což se plně projevilo i v kauze našich čučkařů. |
Co si myslet o vrcholných orgánech EU, když místo nich začínají o osudech jiných států rozhodovat reprezentanti jen některých států? To je přiznání kolapsu eurounijních mechanismů. A šéfka EK Leyenová jen tak klidně řekne: Nezvládli jsme to, protože nikdo z nás není odborník... – To je "omluva"! Vždyť už i Tonda Novotný věděl, že v odborných záležitostech musí dát na odborníky. |
Cituji z materiálu zpracovaného Komorou veterinárních lékařů v roce 2008, který připomíná historii obdobného případu: "Vymýcením brucelózy skotu koncem roku 1964 a dokončením eliminace bovinní TBC v roce 1968 jsme se v ochraně zdraví zvířat a lidí zařadili mezi přední státy na světě. Pro porovnání, ozdravovací proces v Dánsku trval přes 40 let, ve Švýcarsku 25 let a v četných státech Evropy nebyl doposud ukončen." |
Bohužel, dnes už není ani minulost tím, čím bývala. Strašně rychle se zapomíná. To je právě o tom historickém povědomí. |
Pokud jde o solidaritu s Itálií, Francií, Španělskem – proč ne? Ale těžko být solidární v situaci, když nás a země nám blízké některé z těchto zemí peskují za postupy, které se pak ukážou jako správné. A dělají tak znovu a znovu. Už se nám omluvily za vnucování kvót pro uprchlíky? Už se nám omluvily za vysmívání se našim protikoronavirovým opatřením? |
Teď je podle mě prvořadou otázkou emancipace středounijního prostoru, který neselhal. |
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.
Graf šíření mutuací:
https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114
Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly. Uvedu v příštím pokračování.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Nejdůležitější je tento graf:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)