K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/55
V tomto pokračování připomínám problém dříve některými obdivovaného Švédska v souvislosti s diferencovaným otevíráním hranic. Úvahy o pomalém a rychlém spásání hostitele.
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.
COVI-kávička 30.5: 56 nových případů. Komentář
30. květen 2020
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/7931-covi-kavicka-30-5-56-novych-pripadu-komentar.html
56 (+2 oproti předcházejícímu dnu) nových případů za 29. 5. Návrat k velmi nízkým hodnotám.
Pokles počtu hospitalizovaných ke dni 28. 5. na 140 (-9) oproti předcházejícímu dni i pokles těžkých případů z 21 na 19.
Jak to vidím
Řecko se otevírá diferencovaně, na "ukázkové" Švédsko se nedostalo:
Z tohoto popírači, urychlovači, promořovači moc velkou radost mít nebudou. Nebo za to může jen "zmanipulované Řecko"?
Proč COVID-19 nenapadá děti? – Protože má dost rozumu
Nejjednodušší a přitom zdánlivě absurdní odpověď. Vždyť přece náš virus nemůže mít rozum.
Rozum mít nemůže, může však volit "inteligentní strategii" ve smyslu teorie her.
Uvedu příklad, jak by to mohlo být. Plicní buňka dítěte má jiný metabolismus než plicní buňka staršího člověka. Za miliardu (či více) let, po které se vyvíjeli předci našeho viru k "dokonalosti ve své kategorii", se v jeho reakcích na vnější metabolismus mohlo vyvinout "inteligentní" rozhodování typu:
- Buňka mladého organismu – chovej se umírněně, pastvina, na které se paseš ty a tví soukmenovci, vydrží dlouho.
- Buňka starého organismu – můžeš spásat rychleji, pastvina, na které se paseš ty a tví soukmenovci, už dlouho nevydrží.
Neříkám, že to tak je, uvádím jen jako příklad jedné z mnoha hypotéz, jak by to mohlo být. Odpověď je pak třeba hledat v pochopení procesů spojených s tím, jak náš virus využívá metabolismus napadené buňky ke své reprodukci. A o tom vím málo, tady se pohybuji na tenkém ledě.
Jevy, které s výše uvedeným mohou mít souvislost:
- U mladých organismů (dětí) se náš virus může též projevit, ale napadá úplně jiné buňky; ty, jejichž likvidace i ve větším rozsahu neohrožuje přežití člověka, vyvolává "jinou nemoc", resp. projevuje se jako "jiná nemoc" (Kawasakiho nemoc), viz:
- I tam, kde náš viru zdivočí (jeho "bodové" mutace přestanou dodržovat strategii kooperace ve hře "tragédie společné pastviny s opakováním") jeho "excitované" formy v staticky zcela evidentní podobě nenapadají mladé organismy, případně napadají jiné buňky.
Závěr z výše provedené hypotetické úvahy:
Jevy související s odlišným chováním našeho viru v různých podmínkách činí hypotézu různého chování viru, resp. volbě kooperativní a nekooperativní strategie vůči ostatním soukmenovcům ve hrách typu "tragédie společné pastviny s opakováním", velmi pravděpodobnou.
Filozofický aspekt:
Umožnění prosazování evolučně úspěšnějších jedinců uvnitř kmene a na druhé straně schopnost kmenové kooperativní strategie v konkurenci s jinými kmeny je otázka dlouhodobého přežití každého druhu.
Nás primitivní virus na své dlouhodobé vývojové cesta patrně našel její velmi dobré řešení. Napovídá tomu i to, že ačkoli vybaven jen RNA, nedochází ke vzniku významnějších mutací, tj. je schopen uchovávat evoluční stabilitu.
Jak jsme na tom v porovnáním s ním my, lidé?
U viru je řešení založeno na zabránění vzniku mutací kmene, který je zaměřen na "rasovou čistotu" danou preferováním a uchováním kooperativního chování při "spásání" živné půdy. Součástí této strategie je i "sebevražedné" chování rychlého "spásání" v případech, kdy se při vícenákazách objevují mutace neochotné spolupracovat (to je tam, kde v důsledku masového setkávání nákaz dojde ke zdivočení našeho viru). Touto sebevražednou strategií (která je bohužel též vražednou pro hostitele) se náš virus snaží z dlouhodobé evoluční hry vyřadit mutace, které nedostatečně preferují kooperativní strategii. Náš virus k tomu nemá jiný nástroj než přechod do "excitovaného" stavu, ve kterém opouští kooperativní strategii.
Lidské řešení má jinou podobu. Člověk má obrovský individuální prostor pro mnohostranný rozvoj schopností spojených zejména s poznáváním světa, ve kterém žije. Proto se v jeho případě může jednat o vytvoření podmínek umožňujících to, aby plný a svobodný rozvoj schopností každého člověka byl podmínkou rozvoje kteréhokoli jiného člověka. Technické a ekonomické prostředky k dostatečnému vytvoření těchto podmínek již člověk má. Zatím se však ještě "nevyladily" potřebné společenské mechanismy, které by vedly k dominování kooperativních strategií umožňujících plné využití těchto prostředků.
Nextstrain: Přerušení vydávání situačních zpráv
Na těchto stránkách bylo možné sledovat šíření ohnisek COVID-19. Zde je shrnutí poznatků zveřejněných při příležitosti ukončení činnosti pravidelných aktualizací:
Na samém počátku pandemie nebylo jasné, jak se SARS-CoV-2 pohybuje mezi zeměmi, kde koluje lokálně a jak spolu souvisí jednotlivá lokalizovaná ohniska. Tyto a další otázky jsme řešili během posledních čtyř měsíců v našich týdenních situačních zprávách. V této fázi pandemie je zřejmé, že některé obecné charakteristiky jsou do značné míry shodné napříč regiony a zeměmi:
– Ohniska nákazy i ve vzdálených částech světa jsou hluboce provázána.
– Díky lidské migraci a cestování byl virus do většiny komunit zanesen opakovaně.
– Jakmile tyto "zárodky" proniknou do nové komunity, řada z nich odezní, aniž by způsobily rozsáhlé šíření. V závislosti na místních podmínkách a s určitým přispěním náhody se některé z těchto zárodků rozrostou v místní ohniska nákazy.
– Nakonec tato lokální ohniska vysílají své vlastní zárodky a šíří se na nová místa.
Není překvapením, že tento model vidíme v zemích, které zažívají první vlnu infekce. Znepokojivější je, že stejný model vidíme i po opětovném zanesení viru do zemí, kde k prvotnímu vrcholu epidemie došlo o měsíce dříve. V konečném výsledku dochází k narušení tohoto modelu pouze tehdy, když je země schopna okamžitě účinně testovat, sledovat a izolovat jednotlivé případy.
To znamená, že ohniska po celém světě jsou těsně provázána a bitva proti nemoci COVID-19 bude vždy globální – virus nemůžeme nikde porazit, aniž bychom s ním bojovali úplně všude.
V této fázi pandemie je genomová epidemiologie naléhavě potřebná v lokálních a hyperlokálních komunitách prostřednictvím místních zdravotnických orgánů.
Toto je tedy naše poslední týdenní situační zpráva, i když si klademe za cíl podporovat publikování podobných zpráv místními orgány ochrany veřejného zdraví.
Budeme samozřejmě pokračovat v každodenních aktualizacích globálních a regionálních sestav, jakmile budou k dispozici nové sekvence. Když nám tato obecná data napoví něco nového, vydáme i další situační zprávy. Všechny takové novinky budou zveřejněny na twitterovém účtu Nextstrain (jako vždy).
Viz: https://nextstrain.org/narratives/ncov/sit-rep/cs/2020-05-15?n=2
K tomu:
Podle mého názoru další potvrzení toho, že nebezpečná ohniska vznikají jako vícenákazy určitého mixu bodových mutací, které excitují nekooperativní (agresivní) chování našeho viru. Proto excitované stavy soupeřících mutací se mohou přenášet a vytvářet nová ohniska. Modelů šíření je několik. Bude je nutné je vypracovat a konfrontovat s empirickými daty.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.
Graf šíření mutuací:
https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114
Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Nejdůležitější je tento graf:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)