U nás, jak se zdá, je koronavirus již plně pod kontrolou a "ochočen" (nepropukají zdivočelé vícenákazy). Pokud nedojde k recidivě (a tu zatím nepředpokládám do uvolnění pohybu osob a případné "repatriaci" nové vícenákazy), není nijak zvlášť přínosné sledovat situaci v ČR. Pokud dojde ke změně, včas zareaguji. Proto je dobré zaměřit pozornost na ty země, kde se koronavirus ještě nedaří nejen ochočit, ale ani zkrotit.

Ruská federace: +7113 nových případů (o 63 menší přírůstek než předcházející den).

Spojené státy:    +40184 nových případů (o 1784 větší přírůstek než předcházející den).  Nový rekord a poprvé přes 40 tisíc!

Uvedené dva státy jsem si vybral k dennímu sledování nejen proto, že jsou největší, ale i proto, že v nich došlo k největšímu rozbujení vícenákaz. Bude zajímavé sledovat, jak se zde bude situace vyvíjet. Je to příběh s otevřeným koncem a hodně napoví o tom, jak náš virus funguje.

RF - zdá se, že postupné uklidnění. US už několik dní vývoj blízký EXPONENCIÁLNÍMU, tj. nekontrolované šíření nákazy a nepůsobí ani mechanismy spontánního zklidnění.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Superpřenašeči a vícenákazy

Na VašeVěc.cz  jsem našel zajímavý článek, který podporuje teorii rozhodující role vícenákaz v epidemii COVID-19. Zde jsou jeho nejdůležitější pasáže:

Nejčerstvější studie došly k následujícím závěrům: Zhruba 10 procent lidí s koronavirem v těle jím nakazilo kolem 80 procent dalších lidí.

Což je odrazem zákona o "několika vitálních jedincích", podle něhož malý počet lidí (mezi pěti až 20 procenty), je  odpovědno za většinu případů lidí koronavirem nově onemocnělých.

- Shromáždění uvnitř budov – jako např. v kostelích, ve věznicích, školách, balírnách masa, pečovatelských domech atd., nabízejí superpřenašeckým událostem nejideálnější příležitosti.

- Epidemiolog Allison James vyšetřoval v květnu superpřenašečskou událost v jistém kostele,  v němž z 92 lidí přítomných 35 lidí onemocnělo a tři z těchto onemocnělých následně zemřelo.

Proč se někteří lidé stanou superpřenašeči není známo. Zřejmě vše odvisí od  genetické výbavy daného jedince, od jeho imunitního systému, od toho, kolik virů do sebe pojal, a též od jeho chování: jak mluví, zda si často myje ruce, s kolika lidmi se stýká atd.

- Epidemiolog Topol uvádí, že výzkum míří právě tímto směrem, protože "kdybychom poznali genové či imunologické znaky těchto jedinců, bylo by možno toho nějak využít".

- Ale jiný epidemiolog Adalja namítá "Je to méně o biologii a více o zvycích a společenských stycích těchto přenašečů viru. O tom, na které typy společenských srazů, na nichž pak svůj vir "rozdávají", docházejí.

Různé patogeny mají různá "reprodukční čísla", která vyjadřují, jaký je průměrný počet lidí, které jeden nemocný svým patogenem může nakazit. U Covidu-19 se tento počet odhaduje na dva až tři.

- Problém u Covidu-19 ovšem je, že tento průměr neladí s tím, že jedna osoba může nakazit až dvacet osob dalších, a osoba druhá nenakazí nikoho.

Vedle sledování tras, po kterých se šiřitel viru pohyboval, se jako další ochranná opatření doporučují nošení roušek, omezování davových shromáždění, udržování vzdálenosti mezi jednotlivými osobami a řádné větrání.

Porozumíme-li tomu, jak superpřenášení Covidu 19 funguje, mohlo by nám to pomoci najít na koronavirovou pandemii odpověď – to je omezit ji.

Alison Snyder

Vybral a přeložil Lubomír Man

K tomu ode mne:

Nejjednodušší vysvětlení je, že "superpřenašeč" je nositelem určitého portfolia "zdivočelých" mutací našeho viru, resp. virů, které se nacházejí v excitovaném stavu. To je forma šíření, která předpokládá těsný kontakt a přenos formou větších kapének, které např. rouška bez problému zachytí. Není to jediná forma šíření, ale nejčastější a nejnebezpečnější.

Pomůže mi někdo s odpovědí? Otázka zní: Mohl se náš virus schovávat i v lidské populaci?

Propočítával jsem různé varianty toho, jak se mohl náš virus dostat do lidské populace a rozšířit se v ní, a to s přihlédnutím k tomu, jak se náš virus v současné době šíří po světě. (Pro úplnost dodávám, že jsem nezanedbal ani možnost jeho umělého původu, resp. vytvoření určité mutace genetickou manipulací.)

Ze všeho mně nejlépe a pro mě dost nečekaně vychází, že nejpravděpodobnější variantou je, že alespoň v některých lokalitách ve světě náš koronavirus byl poměrně rozšířen, ale existoval v "neškodné" (neexcitované) podobě, kterou lze charakterizovat takto:

1. Napadal v lidském organismu buňky jen velmi selektivně, a to zejména již nějak poškozené.

2. V buňkách se množil velmi pomalu.

3. Při úmrtí buňky ("vylití buněčného obsahu") nebyl vyslán signál imunitnímu systému (nedochází k pyroptóze, ale jen apoptóze).

4. Tudíž "neškodil" (příp. i prospíval) a nevyvolával reakci imunitního systému.

5. Mohl se přenášet i velmi malými kapénkami.

(Mj. takovéto chování, pokud by bylo účinně chráněno mechanismy obrany před mutacemi porušujícími tento způsob hostování v cizím organismu, je jednou z variant evolučně stabilní strategie.)

Odsud plyne moje otázka těm, kteří vědí o virologii, mikrobiologii a příbuzných oborech více než já (případně kteří někoho z těchto oborů znají): Je to možné?

Jinak řečeno (tatáž otázka, ale položena z opačné strany): Dokážeme zjistit běžnými postupy přítomnost viru, který:

- nevyvolá žádná viditelné reakce hostitele,

- nevyvolává reakci imunitního systému,

- nevyvolává tvorbu protilátek (v organismu prostě nejsou),

- existuje ve velmi malých koncentracích,

- v umělém prostředí se buď nemnoží, nebo se množí tak pomalu, že nezvyšuje nějak významně svoji koncentraci?

Mohl takto náš virus (než "zdivočel") přežívat v některých (třeba zaostalých) lidských komunitách, aniž bychom to zjistili?

Pokud mně někdo budete moci pomoci s odpovědí na tuto otázku, případně mně poučit, jak málo znám a že otázku je nutno položit jinak, budu velmi vděčný. Rovněž budu vděčný tomu, kdo zprostředkuje položení této otázky tomu, kdo je v daném oboru doma.

Mám dost zkušeností z interdisciplinární práce, ale nedokážu se tak snadno s velmi omezenými časovými možnostmi orientovat v literatuře, která by mně na tuto (podle mě dost zásadní) otázku dala odpověď.

P. S.: Nebudu se zlobit ani v případě, že někdo ze mě udělá úplného diletanta.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Nejdůležitější je tento graf:

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)