Ze slovenského tisku:
V roku 1998 Igor Matovič odpísal dve knihy a odovzdal diplomovku ako svoje dielo. Teraz priznáva, že práca nie je v poriadku a je "v tejto veci zlodej". Odstúpiť sa chystá, až keď "splní všetko, čo pred voľbami sľúbil".
Jenže Matovič před volbami v části programu "Čestná a spravodlivá krajina" slíbil právě to, že vytvoří Slovensko, kterému mohou lidé věřit, že základem státu je vzájemná důvěra mezi občanem a státem. Podle téhož programu je základem této vzájemné důvěry neslučitelnost pozice politika s tím že se dopustí podvodu. To je tím, co podlamuje důvěru občana ve stát.
Pokud má tedy Matovič splnit to co před volbami slíbil, musí v první řadě odejít přesně podle svého vlastního slibu a podle toho, co je považováno za základ jeho programu.
Pokud mu to nedošlo, selhává nejen morální, ale i intelektuálně.
Obecněji: Proč se neustále naráží na plagiátorství u vrcholných politiků nejen u nás, ale i v dalších zemích? Není to náhoda. Neschopnost založit zpracování vrcholné práce na Vysoké škole na vlastním myšlení je projevem neschopnosti používat vlastní rozum a opřít se o něj i v dalších aktivitách. S takovými lidmi se pak manipuluje mnohem snadněji...
Matovičův skvělý výrok lze vyložit i prostřednictvím této bajky:
Přijde tchoř do místnosti a povídá – "Mátu tu hrozný smrad, neodejdu dříve, než ten smrad zmizí".