COVI-kávička : ČR + US +. Komentář
Česká republika: nových případů
Spojené státy: +20852 nových případů (o 274 větší přírůstek než předcházející den).
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Dochází u nás ke "zklidnění" našeho viru?
iDNES uveřejnilo poměrně dobrý rozbor, který ukazuje, že i v případě COVID-19 se (alespoň někde) projevuje efekt zvýšení míry šetrného vztahu našeho viru k hostiteli. Méně zabíjí a je méně závažných případů, alespoň u nás. Přesně, jak jsem dříve předpověděl a přesně, jak to odpovídá očekávaným tendencím k uchování evolučně stabilní strategii našeho viru (pokud nedojde k jejímu "prolomení", což je patrně největší současné riziko).
Poznámky k návaznosti na předcházející texty:
K fenoménu "prolomení" místo očekávaného "promoření" zde:
https://radimvalencik.pise.cz/8193-koronavirus-promoreni-nebo-dochazi-k-prulomu.html
K evolučně stabilní strategii vzhledem k významu cituji celé:
Jednou z možností je to, že náš virus dospěl ve svém vývoji do stavu blízkému evolučně stabilní strategii, která se v jeho případě sestává ze tří složek. Dovolím si ji znovu připomenout:
1. Základem evolučně stabilní strategie je strategie "pomalého spásání pastviny", resp. šetrného chování k hostiteli. Patrně takového, při kterém imunitní systém na přítomnost a množení našeho viru vůbec nereaguje.
2. Doplňující obrannou strategií, kterou spouští, když zjistí, že v napadeném organismu je mutace jeho vlastního kmene, která porušila "kmenové tabu" a začala se k hostiteli chovat nešetrně. V tu chvíli nás virus také přejde do modu rychlého spásání, resp. co nejrychlejší replikace v hostiteli. "Odbrzdí se", přechází do excitovaného, zdivočelého stavu.
3. Navazující korekční strategii, kterou zkouší, zda je ještě přítomna mutace, která porušila kmenové tabu (zda byla vytlačena nebo uklidnila). Vysílá vstřícný signál pomalého spásání, ovšem podle toho, jaká je reakce prostředí, je zase připravena přejít k obranné strategii rychlého spásání, resp. nešetrného chování k hostiteli.
Poznámka k jednomu aspektu praktického významu výše uvedeného:
V případě třetí složky strategie a návratu k první složce musí být náš virus evolucí kalibrován velmi přesně:
- Příliš včasné a časté vysílání vstřícných gest poskytuje zvrhlé mutaci (té, která je v modu rychlého spásání) příliš velký prostor pro replikaci a případnou dominanci.
- Nedostatečná tendence k uklidnění může vést k tomu, že dojde k lokálnímu zániku hostitele a tím i našeho viru.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/8086-covi-kavicka-12-7-cr-53-us-61719-komentar.html
Poznámka: Zatím je to jen hypotéza, má některá slabá místa, o kterých jsem psal dříve, ale zdá se mně stále více pravděpodobná. Uvidíme. Jen nebylo pozdě.
Vše totiž vypadá na to, že tam, kde se snažili o "promoření", tam místo toho došlo k PRŮLOMU. Mutace našeho viru, které porušily strategii šetrného chování k hostiteli, se nepodařilo základnímu kmenu vytlačit. Virus zdivočel.
Text v iDNES odlišuji fialovou barvou, to nejdůležitější zvýrazňuji tučně a doplňuji svými poznámkami:
Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?
Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je slabší, nezabíjí – a přesto neustupuje. A my netušíme přesně proč.
Stačí se podívat na statistiky – ty naše v podstatě kopírují evropský trend. První člověk v Česku zemřel v souvislosti s koronavirem 22. března. Za měsíc, tedy 22. dubna mělo Česko už 208 úmrtí. Za další měsíc, 22. května 313 zemřelých. Od té doby až do dneška, což je tedy skoro dva a půl měsíce, přibylo "jen" 71 úmrtí.
Přitom počet nakažených roste, v sobotu večer Česko dosáhlo nejvyššího čísla od vypuknutí epidemie (4 674 nemocných).
Ale vážných případů ubylo. Proč? Co se děje s koronavirem? Ztrácí na síle? "Hlavní důvod: virus sám. Jako všechny nové viry, i covid-19 slábne, chce přežít," vysvětluje Petr Smejkal, hlavní epidemiolog pražského IKEM. Jinými slovy: virus potřebuje hostitele. Jeho cílem není zabíjet. Ale přežívat v člověku.
K tomu: Petr Smejkal má podle mého názoru pravdu. Škoda je, že si neklade otázku, prostřednictvím jakých mechanismu dochází ke zklidnění viru, resp. za jakých podmínek "zdivočí" a za jakých se "zklidní". To je naprosto zásadní otázka v době, kdy se nám nedaří snížit počet nových případů a kdy se připravujeme na "VELKÝ POPRÁZDNINOVÝ NÁVRAT" spojení se zahájením školní výuky. Tady to teprve může začít být hodně dramatické, pokud situaci podceníme.
"A další důvod – populace. Je možné, že mnoho lidí, kteří nemusí mít detekovatelné protilátky, se již s virem v malé dávce setkalo, zareagovalo takzvanou nespecifickou imunitou, ale i tak si to jejich organismus pamatuje," dodává Smejkal.
Pro experty je to pořád hlavně záhada. Sází na zkušenosti. Pořád máme málo dat, výzkumů či jiných relevantních vědeckých odpovědí.
"Zásadním důvodem nižší smrtnosti je to, že lidé dodržují základní hygienická opatření, a tak se snižuje infekční dávka, která se do těla dostane," myslí si epidemiolog Jiří Beran."Výzkumy ukázaly, že rozdíl v množství viru u lehkého a těžkého případu je asi šedesátinásobný. Lehčí formy onemocnění mají ve výsledku nižší smrtnost. Během onemocnění prvních deseti tisíc osob zemřelo v Česku 330 lidí, nyní při onemocnění šesti tisíc osob zemřelo čtyřicet," počítá epidemiolog Beran.
K tomu: Tady se Jiří Beran mýlí.
1. Lidé se chovají bohužel méně obezřetně a obecně se nesnižuje velikost dávek.
2. Nezávisí na kvantitě dávky, ale na jejím složení. A to právě v logice návratu našeho viru k základu jeho evolučně stabilní strategie. Když je dávka "velká", je mnohem větší pravděpodobnost, že obsahuje více konkurujících si mutací či jedinců, kteří jsou v modu "rychlého spásání" (nešetrného vztahu k hostiteli), resp. ve zdivočelém stavu. Tam, kde se šíří jako vícenákaza, tam jsou jeho projevy nebezpečnější (a koledujeme si o efekt "prolomení" mechanismů obrany základu evolučně stabilní strategie).
Logicky se nabízí teorie, že covid-19 oslabilo teplé počasí. Univerzita King's College v Londýně představila studii, která dokládá, že pokud se zvýší teplota o jeden stupeň Celsia, klesá riziko úmrtí o 15 procent. Studie však není odborně zrecenzovaná. "Závažné případy se ve většině evropských zemí snížily, což kopíruje přechod ze zimy do začátku léta," uvedl vedoucí studie, epidemiolog Tim Spector.
Podle dalších teorií léto "blokuje" jiné nemoci, které mohou oslabovat imunitní systém. Člověk absorbuje ze slunce více vitaminu D. Jenže je tu několik "ale". Jak říká Petr Husa, přednosta kliniky infekčních chorob ve Fakultní nemocnici Brno: "Domnívám se, že počasí nehraje u koronaviru takovou roli jako třeba u chřipky. V počátcích pandemie byl silný výskyt v Singapuru, kde je velké horko a vlhko."
V Česku za poslední dva měsíce zemřelo 64 lidí, což dělá průměr 1,03 úmrtí na den – první dva měsíce pandemie byl denní průměr úmrtí 5,1 na den. "V současné době má jen necelé procento nových případů těžký průběh," řekl včera šéf ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Navíc: pokud by teplé počasí virus skutečně oslabovalo, proč roste počet případů? Nebo další fakt: v Brazílii, kde je nyní kolem 25 stupňů, zemřelo minulou středu 1 595 lidí, což je místní rekord.
K tomu: Velmi důležitý moment. V Brazílii se skutečně střetávají různé větve mutací a došlo zde ke zdivočení našeho viru. Možná že došlo k k "prolomení" čí částečnému prolomení mechanismu obrany základu evolučně stabilní strategie viru. Proto se zde náš virus v tom stavu, v jakém je, velmi rychle šíří a způsobuje těžké případy i mladších osob. Podobný vývoj probíhá v Kolumbii a hrozí napáchat velmi těžké škody v Indii.
"Je možné, že virus zmutoval do mírnější formy," myslí si epidemiolog Smejkal. Podle epidemiologa Romana Prymuly se letní evropská mutace zároveň šíří snadněji – proto neubývá nakažených. "Ale zároveň je průběh nemoci mírnější," říká Prymula. Podle Berana však nejsou mutace zásadní: "Jsou drobné a nemění vlastnosti viru. Ten je v podstatě pořád stejný, jen my lidé jsme jiní."
K tomu: Mírně nepřesný pojem – ne "zmutoval" do mírnější formy, ale přešel do méně agresivního modu po té, co vytlačí agresivní mutaci.
"Zároveň se zkrátka dělá více testů bezpříznakových osob, mladších a zdravých jedinců," vysvětluje další možnou příčinu nižšího počtu úmrtí na počet nakažených Petr Husa. "Čím více se bude testovat, tím více bude případů, a tím bude klesat smrtnost, ale také se dostaneme k reálnému obrazu vlivu viru na populaci, který může být třeba jako chřipka," myslí si Beran.
Právě věk by také mohl hrát výraznou roli – podařilo se izolovat rizikové skupiny? Opět si můžeme odpovědět alternativně: Ano, nejspíš ano – ale když se virus do rizikové skupiny přece jen dostane, nepáchá tam vždy takovou paseku jako dřív. V Alzheimercentru v Jihlavě se nedávno nakazily desítky seniorů, zemřel jeden. Koronavirus byl navíc jen jedním z důvodů úmrtí.
K tomu: A o tom to je... Není to tím, že by zlikvidoval rizikovější skupiny a na méně rizikové neměl, ale že dochází k jeho zklidnění.
"Nejlepší by bylo, kdyby se virus choval podobně jako původce nemoci SARS, která odezněla zhruba za osm měsíců a nikdo neví proč," odkazuje Husa k nevyřešené záhadě. "Ale rozšíření koronaviru je mnohem větší. Nelze předpokládat rychlý ústup," dodává.
K tomu: Přihořívá, přihořívá, samá voda... SARS i MERS mají velmi obdobnou evolučně stabilní strategii jako náš virus. Pokud bychom "ústup" těchto nemocí lépe monitorovali a analyzovali, byli bychom mnohem a mnohem dál. Základní problém je, že v případě našeho viru se nesrovnatelné více rozbujely vícenákazy a zdivočelé portfolia virů ovládly velké regiony. Patrně někde došlo i k částečnému prolomení základu evolučně stabilní strategie našeho viru.
Lze dle současné situace věštit podzimní budoucnost? "Musíme se připravit na to, že počet nakažených bude stoupat. Nemyslím si ale, že by se měla zase zvyšovat smrtnost onemocnění. Buď bude stejná, nebo bude klesat," doufá Beran, že se nebude opakovat černý scénář, kdy by koronavirus okopíroval španělskou chřipku. Ta přišla v druhé podzimní vlně v roce 1918 mnohem vražednější než v první, navíc zabíjela i mladé lidi, což nikdo nepředpokládal.
"Větší problém na podzim bude spíše souběh respiračních infekcí. Doufejme, že ta data o nižší smrtnosti a lehčím průběhu se potvrdí i v dlouhodobějším trendu a podzim by pak nebyl takovou zátěží pro zdravotnictví," říká Smejkal. A dodává: "Nakažlivost viru je stále velká. Ale já jsem optimistou v tom, že se snad pomalu blížíme době, kdy covid-19 zařadíme mezi jiná respirační onemocnění a nebudeme na něj pohlížet tak jako dnes. Ale na to si musíme počkat nejméně do podzimu. Buďme trpěliví."
K tomu: Na podzim (vlastně už od září) bude hrozit něco úplně jiného: Rozšíření "portfolia" zdivočelých stavů v důsledku poprázdninových návratů a zahájení školní výuky. Na to se musíme připravit.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.
Graf šíření mutuací:
https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114
Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Nejdůležitější je tento graf:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)