V čem se „popírači“ mýlí a komu slouží

17. 08 2020 | 09.08

Začnu dvěma triviálními konstatováními:

1. Zatím toho o našem viru (tedy Covid-19) stále ještě víme hodně málo (i když známe jeho strukturu, funkce většiny jeho komponentů apod.).

2. Medializace problémů, které s jeho existencí a šířením vznikají, má v řadě případů podobu účelového strašení s cílem překrýt jiné a závažnější současné problémy, vytvořit podmínky pro omezování svobody lidí apod.

Proč považuji popíračství za nebezpečné:

Přesto považuji fenomén "popíračství" za mimořádně nezodpovědný a nebezpečný. Budu ještě konkrétnější. Samotné popíračství (které má určitý étos odmítnutí manipulace, obrany svobody člověka) by nebylo nijak zvlášť nebezpečné, pokud by bylo možné populaci promořit a pokud by existovala cesta ke stádní imunitě. Jeho důsledkem by bylo jen to, že by se některým starým a současně nemocným lidem o něco zkrátil život, který je v mnoha případech beztak utrpením. Skutečných obětí "devatenáctky" by bylo minimum.

Jenže náš virus se chová jinak. I "manuál z Bulovky" (připravený se snahou o co nejúplnější a nejkorektnější využití ověřených zdrojů) upozorňuje na to, že z důvodů (které jsou sice dostatečné, ale podle mě postihují jen některé aspekty chování našeho viru) není ani promoření ani nabytí státní imunit reálné.

Zmíněný manuál uveřejňuji na pokračování (celkem pět dílů) a budu jej počínaje třetí částí komentovat z hlediska toho, v čem vidím situaci trochu odlišně. Zde je první díl uveřejněný dnes:

https://radimvalencik.pise.cz/8261-covi-kavicka-17-8-cr-121-us-36843-komentar.html

Největší hrozba? – Možnost prolomení evolučně stabilní strategie našeho viru:

Toho, čeho se nejvíc obávám (skutečně obávám, ale není to proto, že bych měl strach), je, že:

1. Náš virus se vyvinul do podoby blízké evolučně stabilní strategii.

2. Pokud se ovšem dostává do podmínek, na které není dosavadní evolucí připraven (opakované a časté setkávání se různých mutací v důsledku intenzivních globálních migračních toků nejrůznějšího typu – přesun za prací, turistika, hledání lepšího místa pro život apod., z nichž některé mutace jsou v "excitovaném", resp. "zdivočelém" stavu), může dojít místo "promoření" k prolomení evolučně stabilní strategie našeho viru. Možná k tomu dokonce už někde došlo (víme toho z tohoto hlediska o našem viru opravdu málo, ještě k tomuto bodu vrátím).

Připomenu, jak by mohla vypadat (třísložková) evolučně stabilní strategie našeho viru:

1. Základem evolučně stabilní strategie je strategie "pomalého spásání pastviny", resp. šetrného chování k hostiteli. Patrně takového, při kterém imunitní systém na přítomnost a množení našeho viru vůbec nereaguje.

2. Doplňující obrannou strategií, kterou spouští, když zjistí, že v napadeném organismu je mutace jeho vlastního kmene, která porušila "kmenové tabu" a začala se k hostiteli chovat nešetrně. V tu chvíli nás virus také přejde do modu rychlého spásání, resp. co nejrychlejší replikace v hostiteli. "Odbrzdí se", přechází do excitovaného, zdivočelého stavu.

3. Navazující korekční strategii, kterou zkouší, zda je ještě přítomna mutace, která porušila kmenové tabu (zda byla vytlačena nebo uklidnila). Vysílá vstřícný signál pomalého spásání, ovšem podle toho, jaká je reakce prostředí, je zase připravena přejít k obranné strategii rychlého spásání, resp. nešetrného chování k hostiteli.

(Beru hypotézu této formy evolučně stabilní strategie našeho viru s příslušnou metodickou skepsí, ale zdá se mně stále pravděpodobnější.)

Patrně ji v nějaké míře mají všechny koronaviry nějak zabudovanou a patrně právě to, že se prosadila, vedlo k ústupu předcházejících koronavirových epidemií (SARS-CoV, MERS-CoV). Lze jen litovat, že samotnému fenoménu "ústupu" jako předmětu výzkumu nebyla věnována potřebná pozornost.

Otázka zní takto:

- Nakolik se náš virus (COVID-19) evolučně stabilní strategii přiblížil.

- Jakými mechanismy a strukturálními prvky je realizována.

- Co způsobuje její selhávání.

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8226-evolucne-stabilni-strategie-cloveka-a-koronaviru.html

Proč je na místě princip předběžné opatrnosti a proč je chování "popíračů" – mírně řešeno – nestandardní:

Zdůrazňuji, že se jedná o hypotézu a nemusí to být tak. Ale i kdyby byla pravděpodobnost toho, že logika chování našeho viru je blízká takto popsané evolučně stabilní strategii, 1:100 či dokonce 1:1000, pak z hlediska předběžné opatrnosti je nutné dělat vše pro to, aby nedošlo k jejímu prolomení.

Jedním z důvodů je, že v zemích, kde k tomuto prolomení dojde, bude virus dlouho páchat velké škody, bude se dlouho zklidňovat a není vyloučeno, že se zde mohou vyvinout i velmi nebezpečné mutace. Země, kde se podaří vhodnými restriktivními opatřeními (které co nejméně omezují skutečné svobody lidí a ekonomický život) podpořit základní kmen našeho viru a tím zklidnit chování našeho viru (patrně se to podařilo v Číně, Rusko a některé země EU jsou tomu také poměrně blízko, z klíčových globálních hráčů se zdá, že se to podaří i Izraeli), se budou v logice věci izolovat od zemí, kde bude "devatenáctka" přetrvávat ve zdivočelém stavu. Pokud se něčeho skutečně obávám, tak toho, abychom se mezi země, od kterých se bude úspěšnější část světa izolovat, nedostali. Proto nemám rád "popírače", kteří celou kampaň kolem koronaviru považují za spiknutí globalizátorů (NWO apod.), ale ve skutečnosti těmto globalizátorům slouží. O tom, že došlo k jejich zmanipulování, mě mj. přesvědčuje:

- Jakým pitomostem jsou ochotni naslouchat a jaké pitomosti aktivně šíří (např. články z pera J. Hnízdila, "odborníka" oceněného zlatým bludným balvanem).

- Jak agresivně se chovají vůči "jinověrcům" (neschopnost vnímat argumenty, útočnost velmi podobná náboženské netoleranci či dokonce náboženskému fanatismu, kterou bych dříve u některých lidí neočekával).

- Ztráta morálních zábran, konkrétně úcta k ohroženým skupinám obyvatel (k tomu se ještě vrátím).

Před časem jsem napsal šest bodů, ve kterých popisuji příčiny "popíračství". S odstupem času se mně zdá nejdůležitější ten poslední bod, cituji:

"6. Geopolitická hra o to, abychom zůstali na té "správné straně":

To je asi to nejdůležitější. Ono se tak nějak tuší, že svět se bude stále více dělit na tu část, kde se koronavirová epidemie zvládla, a na tu, kde ne. Ono se (teď mám na mysli globální manipulátory, nebo jak používám přesnější výraz "jádro současné globální moci") dokonce i tuší, že "čínský zázrak", případně úspěch dalších zemí, je spojen s tím, že se podařilo včas zabránit šíření viru v jeho zdivočelém modu (patrně portfoliu vzájemně nesnášejících se mutací, které jej uchovávají v agresivní podobě, na rozdíl od přecházející epidemie SARS, kde došlo k poměrně rychlému zklidnění viru). Když se podíváme, kudy vede linie zvládnutí a nezvládnutí epidemie, kde se již "zakořenily" agresivní mody koronaviru a kde se podařilo základní kmen uklidnit, dostáváme úplně nový obraz světa. Hraničními zeměmi jsou přitom Izrael, Rusko a některé eurounijní země včetně např. Německa, Polska i nás. A hraje se o každou zemi. Teď se bude rozhodovat, zda zůstaneme mezi těmi, které NAJDOU SVOJI PERSPEKTIVNĺ EVOLUČNĚ STABILNĺ STRATEGII, nebo které spadnou do propasti civilizačního rozvratu."
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8204-koronavirus-anatomie-logiky-popiracu.html

(Ty ostatní jsou také důležité.)

Ke ztrátě morálních zábran "popíračů":

Nejzřetelněji se to projevuje u "odmítačů" roušek. Prý je to "zotročování lidí". To může říci jen ten, kdo už je zotročen a vůbec nechápe obsah pojmu svoboda (asi proto, že nikdy za skutečnou svobodu nebojoval). Ale budiž. Za důležité považuji něco jiného. Podívejme se třeba na příspěvky ve skupině "Nebudeme nosit roušky", viz:

https://www.facebook.com/groups/2539765316284761

Nejde jen o naprostou netoleranci a diletantismus v argumentaci. Jde o programové hlásání bezohlednosti vůči těm, kteří jsou potenciální obětí narušení pravidel obezřetného chování při šíření infekce. A to dokonce se zjevným agresivním výpadem proti starším lidem. Typické stádní utvrzování stupidity popsané Koukolíkem ve "Vzpouře deprivantů". Těmto deprivantům však vůbec nedochází, že určité morální normy mají poměrně velkou setrvačnost a že jejich snaha vyprovokovat averzi vůči starším lidem může dojít "úspěšného naplnění" právě v době, kdy to budou oni, kdo bude patřit mezi ty "staré, hloupé a nepotřebné".

Na závěr pár poznámek o tom, co říká nejnovější vývoj v oblasti poznávání našeho viru a co vyplývá z projevů jeho šíření:

- Vše nasvědčuje tomu, že základní kmen Covid-19 tu byl (přinejmenším v některých lokalitách) v lidské populaci už hodně dlouho.

- Základ evolučně stabilní strategie je patrně hodně pevně v našem viru zakotven, plné prolomení jeho evolučně stabilní strategie je patrně možné, ale zatím k němu ještě nikde definitivně nedošlo.

- Tam, kde virus "zdivočí" (vytvoří se nepříznivé "portfolio" mutací), tam se virus zklidňuje jen velmi pomalu a s obtížemi.

- Náš virus má zabudováno patrně více brzd, které blokují strategii "rychlého spásání" (tj. nešetrného vztahu k hostiteli, takže odblokování některých jako reakce na mutace porušující základ evolučně stabilní strategie, je jen částečné a dočasné (zatím a doufejme, že to ještě nějaký čas vydrží).