Česká republika: +8925 nových případů. Na velké rouvolňování to moc není.
USA +142906 nových případů. Další světový rekord a hodně velký.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
19851 : 35879 |
Rusko mírný pokles. Francie opět hodně vysoká čísla.
Itálie téměř 33 tisíc a je v tom znovu, Německo přes dvacet a nedaří se zabrzdit, podobně i v Polsku přes 25.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:
https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html
Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?
Takto jsme konkretizovali zaměření 23. ročníku vědecké konference pořádané VŠFS na téma:
Lidský kapitál a investice do vzdělání
Bude se konat online v pátek 20. listopadu od 9.00 zde:
https://meet.jit.si/radimvalencik
Připojit se mohou všichni zájemci. Předpokládaný závěr v 16.00 hodin.
Otázky, na které budeme hledat odpověď, jsme na základě užší diskuse zformulovali tak, aby napomohly vymanit poctivou vědu a dobrou teorii ze stisku stávajícího hodnocení výstupů vytvořit podmínky pro spolupráci jednotlivých teoretických disciplín ve směru orientace na řešení nejnaléhavějších problémů současnosti. Jedním z těchto problémů je aktivní reakce na problémy související s epidemií, tj. reakce, která na místo hrozící dezorientace co nejvíce projasní cestu vpřed a poskytne pro nezbytné velmi hluboké změny společnosti významnou oporu.
Otázky, na které by v kontextu Vašeho bádání bylo dobré odpovědět (a doplnit konkrétními příklady):
1. Jakou podobu může mít posun v rozvoji teorie?
- Pokusme se o výčet forem rozvoje teorie i s příklady.
- Která z forem posunu teorie je nejdůležitější z hlediska rozvoje ekonomické vědy samotné?
2. Jak odlišit posun v rozvoji teorie od aplikace teorie?
- Může být aplikace teorie také formou jejího rozvoje?
(zvláštní otázka, asi spíše vyřadit, je celkem jasné co je teorie a co je aplikace, respektive konkrétní politika)
3. Která z vyžadovaných kritérií požadovaných od článku, který má být uveřejněn v některé z uznávaných databází, signalizují to, že článek obsahuje posun v rozvoji teorie?
- Které z těchto kritérií je ve výše uvedeném smyslu nejdůležitější?
- Která kritéria lze splnit i bez posunu teorie?
- Která kritéria chybí a stálo by za to je doplnit?
4. Jak se pozná, že se rodí nová teorie?
- Jaké jsou hlavní příznaky zrodu nové teorie?
- Jsou tyto příznaky dostatečně sladěny s kritérii hodnocení tvůrčí činnosti?
- Jak by z tohoto hlediska bylo možné kritéria tvůrčí činnosti doplnit?
- Rodí se v současné době nějaké teorie (jako např. Manažerská politologie, Ekonomie produktivní spotřeby), může uvést další příklady?
5. Jakou podobu má přesah stávajícího poznání při rozvoji teorie?
- Lze identifikovat dílčí prvky i kroky přesahu stávajícího poznání?
- Jaká kritéria by bylo možné zavést pro podporu rozvoje teorie formou přesahu stávajícího poznání?
6. Jaké hlavní deficity vidíte v teoretickém zázemí oblasti, jíž se odborně věnujete?
- Co doporučujete k jejich překonání?
7. Čím by bylo vhodné výše uvedené otázky doplnit?
Ke zpracování příspěvku
Nechejte se uvedenými otázkami inspirovat při zpracování Vašeho příspěvku.
Můžete na základě nich příspěvek zpracovat (jako odpovědi na některé z nich), nebo je přiložit jako přílohu k Vašemu příspěvku.
Vyjděte z toho, čím se zabýváte. Uvidíte, že pohled prizmatem uvedených otázek, pro Vaše bádání i při zpracování konkrétních výstupů bude přínosný. Pokuste se prostřednictvím odpovědi na uvedené otázky stručně charakterizovat situaci v oblasti Vašeho bádání, přenést některé poznatky a zkušenosti, podívat se zdroje z oblasti teoretické literatury, ze kterých vycházíte a na které navazujete. Začněte stručnými tezemi, které rozešlu účastníků před konáním konference, což zkvalitní rozpravu.
Harmonogram přípravy konference, sborníku a monografie:
11. 11. Teoretický seminář k přípravě konference včetně diskuse ke způsobu zpracování tezí
18. 11. Termín zaslání příspěvků a tezí, které budou týž den rozeslány účastníkům konference.
20. 11. Konference (dopoledne a případně i odpoledne, studentská sekce)
22. 12. Zaslání finálních verzí příspěvků včetně těch, které budou splňovat požadavky pro zařazení do ACTA VŠFS (ty, které budou zpracovány ve spoluautorství se zahraničním partnerem či partnery, budou mít přednost).
31. 01. Vydání sborníku.
30. 04. Zpracování monografie.
Konference bude mít pracovní charakter a orientuje se na tři výstupy:
- Standardní forma výstupu – nerecenzovaný sborník tezí a příspěvků v elektronické
Podobě (včetně ohlasů na materiály dodané na konferenci).
- Monografie k dané problematice, která by byla připravena k recenznímu řízení
orientačně v dubnu 2020.
- Články, které budou postupně publikovány v časopis ACTA VŠFS. Přednost mají příspěvky zpracované ve spoluautorství se zahraničním partnerem (případně zahraničního partnera). Zde je vyžadována standardní forma příspěvku.
Střízlivě a přehledně o dopadech epidemie COVID-19/4
Uveřejňuji analýzu V. Wagnera uveřejněnou na OSEL (Objective Source E-Learning), která přehledně a reprezentativně podává přehled vývoje epidemie u nás. Užitečná osvěta oproti názorům, které nechtějí vidět realitu. Zajímavá je i slušně vedená diskuse k článku. Wagnerův text odlišuji fialovou barvou. Celé zde:
https://www.osel.cz/11447-jak-pokracuje-vyvoj-epidemie-v-cesku.html
Jak pokračuje vývoj epidemie v Česku? – 5. část
Vladimír Wagner
Jak dosáhnout nejmenších ekonomických ztrát i ztrát životů?
Na to, jak lze úspěšně čelit epidemii s maximálním omezením ztrát životů i ekonomických dopadů ukazují Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea, Tchaj-wan, Japonsko a další státy, včetně třeba i Číny, která epidemii čelila jako první. Ukazuje se, že včasnými poměrně jednoduchými epidemickými opatřeními, jako jsou roušky a omezení těch nejrizikovějších aktivit, lze udržet epidemii pod kontrolou a pokud se zajistí hromadné testování, trasování a fungující chytrá karanténa, tak společnost funguje téměř normálně s minimálními ekonomickými dopady. Ovšem efektivní chytrá karanténa znamená, že všichni dobrovolně (nuceně) respektují elektronické prostředky umožňující identifikaci kontaktu s pozitivními a dobrovolně (nuceně) realizují izolaci v případě rizika vlastní infekce. To se dokonale povedlo právě na Tchaj-wanu či v Jižní Koreji, které se tak do značné míry dokázaly vyhnout dramatickému zamrznutí ekonomiky.
Pokud se nepodaří zabránit chytrou karanténou nekontrolovanému nárůstu počtu infikovaných, protože jejich počet je tak vysoký, že testování a trasování nestíhá, je nutné realizovat efektivní zamrznutí, které sníží počty kontaktů. Je vhodné, aby bylo spíše co nejrozsáhlejší, aby umožnilo rychlé snížení počtu nakažených. Je třeba dosáhnout toho, že se nepřetíží nemocnice a znovu se pomoci testování a trasování dostane šíření epidemie pod kontrolu. Čím dříve se toho dosáhne a čím dříve je pak možné omezení mírnit, tím jsou ekonomické dopady menší. Velmi dobrým příkladem, že tvrdé zamrznutí vede k rychlému utlumení vlny epidemie a umožňuje snížit ekonomické dopady a návrat k ekonomickému rozvoji při dodržování poměrně malých omezení, je i Austrálie. Velice pěkný popis toho, jak to probíhalo je v článku naší krajanky z této země. Austrálie se vypořádala i s druhou vlnou velice dobře. Nyní se může koncentrovat všemi prostředky na rychlou identifikaci ohnisek a jejich likvidaci. Díky tomu, že jde o jeden stát na jednom kontinentu, může, stejně jako Nový Zéland nebo Tchaj-wan, v principu dosáhnout stavu, kdy u sebe infekci téměř zlikviduje a brání se jen jejímu zavlečení ze zahraničí. A to je možné poměrně jednoduchými opatřeními, testy a karanténou, při příjezdu možné. Výhodou Austrálie je nyní i to, že zde bude začínat léto.
Václav Klaus ve svém článku píše, že by mělo být cílem minimalizovat ztráty na lidských životech a zároveň minimalizace ekonomických ztrát. V tom se s ním shodnu. Ovšem on nepředkládá žádnou cestu k tomu, jak to realizovat, pouze volá po neuplatňování opatření proti šíření epidemie, a to včetně i obyčejných roušek. Zmíněné státy ukazují, že lze epidemii překonat s minimem ztrát na životech i s minimem ekonomických dopadů. Naopak, nikde se zatím nepodařilo ukázat, že by bylo možné nekontrolovaným průchodem epidemie koronovairu dosáhnout kolektivní imunity. Naopak, nikdy se pokus o takový přístup neobešel bez velkých ztrát na životech a obrovských ekonomických škod. Ukazuje se tak, že ekonomika je naopak plně v souladu se záchranou životů.
(Pokračování)
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.
Graf šíření mutuací:
https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114
Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)