Česká republika: +4199 nových případů. Nijak zvlášť průkazný pokles. V Izraeli byl pokles mnohem rychlejší.
USA +157273 nových případů. Velmi mnoho, ale ne rekord.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
22702 : 32905 |
Rusko zase "jen" mírný nárůst, ale ten setrvačný růst je strašně nebezpečný, především se však ukazuje, že zatím nedošlo ke stabilizaci. Francie hodně vysoká čísla.
Itálie přes 37 tisíc a velký problém, Polsk0 přes 25.
Belgie nás předhání stále víc - téměř 24 tisíc. Ukrajina přes 12 a stále pomalu roste.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Perlička, ale poučná:
Na MĚSTSKÝ SOUD
by byl KURZ krátký!
(taková jazyková hříčka)
"Od úterý 17. listopadu se v Rakousku uzavřou všechny obchody s výjimkou potravin a lékáren, přestanou fungovat služby a ve školách se zahájí distanční výuka. Lidé by měli pracovat převážně z domova. Rakousko se tak ocitne ve druhém lockdownu. Trvat by měl až do 6. prosince, uvedl v sobotu na mimořádné tiskové konferenci rakouský kancléř Sebastian Kurz."
K tomu: https://radimvalencik.pise.cz/8614-absurdni-rozhodnuti-mestskeho-soudu-o-rouskach.html
P. S.: Měli bychom uvažovat o obnově austrijského prostoru.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:
https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html
V tomto pokračování se pokusím stručně vysvětlit, proč je tak těžké rozvíjet poctivou vědu a dobrou teorii při v oblasti společenských věd V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, příkladem může být rozhodnutí Městského soudu v Praze o rouškách, které by vůbec nemělo být v kompetenci soudu a které vyslalo velmi nepříznivý signál), bude při nápravě hrát velmi důležitou roli to, zda se podaří zajistit oporu v poctivé vědě a dobré teorii. Proto se v nejbližších číslech i v návaznosti na přípravu naší tradiční konference budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/8590-covi-kavicka-14-11-cr-7357-usa-183527-co-K nápravě situace v oblasti hodnocení poctivé vědy a dobré teorie:
Obnovit autoritu kvalitních vědeckých fór (konferencí, sympozií apod.)
Prvním krokem k nápravě by mělo být započítání úspěšné účasti na vědecké konferenci spojené s publikováním článku (vystoupení) na konferenci do hodnocených výstupů výzkumné činnosti. (Dnes je hodnoceno čistou nulou.)
Nepopírám, že anonymní hodnocení anonymního výsledku může mít určité přednosti. Má ovšem i závažné nedostatky, je zneužitelné a nahrává upadnutí vědy do stereotypu. Živá diskuse na kvalitním vědeckém fóru před kvalifikovaným publikem je jiný typ posouzení úrovně výstupu, ale je nejen vhodným, ale podle mě i nezbytným doplňkem. Přitom lze zajistit:
1. Hodnocení kvality příslušného fóra (dát určitou stupnici, podobně, jako je tomu u odborných časopisů – délka tradice, složení a reprezentativnost účastníků, ohlasy na konferenci v teoretické literatuře z předcházejících let, úroveň publikovaných výstupů).
2. Podstatné zlepšení posouzení úrovně dodaných a přednesených výstupů. Výrazně lze zvýšit kvalitu diskuse k příspěvkům. Nejlepší příspěvky by měly být zařazena na plenární závěrečné jednání formou účasti v panelu s hlavním sdělením a posouzením v kruhu zúčastněných. Jako takové i s diskusí k nim pak publikovány ve výstupu z konference.
Kdo zná situaci, ví, o čem mluvím. V současné době úroveň většiny konferencí upadla právě proto, že jejich přínos byl sražen na nulu. Neexistují stimuly ke kvalitě výkonů. Přednesené referáty mnohdy nikdo neposlouchá, každý mluví jen pro sebe, neexistuje kvalifikovaná rozprava apod. (Zde nevycházím ze svých zkušeností, snažím se navštěvovat kvalitní fóra, ale mezi kolegy jsme tento rozkladný proces zaznamenali.)
Epidemie v podstatě přetrhala kontinuitu řady vědeckých fór a tato kontinuita se bude obtížně obnovovat. Dílčím řešením je konání online setkání (tak tomu je i v případě našeho 23. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání se zaměřením právě na kritéria rozvoje teorie), která proběhne už za pár dní (20. listopadu).
Online konání konferencí může být přínosné i do budoucna. Jednak proto, že je mnohem levnější, jednak proto, že může být organickou součástí i přímého setkání (jako doplněk či přípravná část). Mj. obnova pozice a autority odborných fór by měly být jedním z úkolů nápravy důsledků epidemie. I z tohoto hlediska je na místě zvýšení jejich významu v hodnocení výsledků rozvoje teorie.
Ve zdokonalení hodnocení kvality výstupu před konferencí, během ní a v jejím závěru (ten formou panelu s přednesením hlavních poznatků nejúspěšnějších příspěvků by měl být vyvrcholením konference) jsou obrovské rezervy. Poctivá věda a dobrá teorie by nejen ožila a žila, ale stala by se i mnohem více "popularizovatelnou", což je momentálně víc než potřebné.
Důležité je zmínit ještě jeden moment. Na rozdíl od anonymního řízení na odborných fórech hraje roli osobnost účastníků. To, zda mohou vystoupit v plénu či jen v sekcích (ze kterých je ovšem též možnost postoupit do závěrečného panelu s definovaným počtem míst), by mělo být výsledkem posouzení stávajících publikovaných či jinak veřejně prezentovaných výstupů. Tím by se podstatně zvýšila kontinuita prezentování výsledků bádání těch, kteří posouvají poznání.
Mj. při přípravě konference vznikla myšlenka (nebyl jsem jejím autorem), vyzkoušet možnosti kvalitní konference v intencích výše uvedeného online formou už ve druhé polovině ledna například na tématu "Před a za horizontem epidemie Covid-19: Role vědeckého poznání – problémy a cesty jejich řešení"
(Pokračování)
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.
Graf šíření mutuací:
https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114
Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)