Česká republika: +5515 nových případů. Nevím, jak počítají R, ale toto na moc velké rozvolňování není. Jak propásneme možnost, kterou nám svým zklidněním náš virus nabidnul, bude to na hodně dlouho a hodně nepříjemné.
USA +173788nových případů. To je moc, druhý nejhorší výsledek.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
20985 : 28383 |
Rusko setrvalý stav, zatím se to nerozjíždí. Francie určitý pokles.
Itálie přes 34 tisíc, Německo přes 20. Rakousko přes 7.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Nový poznatek: Zklidnění viru může být jen dočasné
Mimořádně významný a aktuální článek přinesly "Lidové noviny" na základě podkladů uveřejněných v "The Independent". Ověřil jsem si, že obsah článku v seriózním vědeckém časopisu "Tumori Journal" odpovídá základnímu sdělení i v Lidových novinách. Zde je odkaz na původní zdroj:
https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0300891620974755
Základní sdělení je, že náš virus (SARS-CoV-2) byl v Miláně a okolí doložitelně o nejméně pět měsíců dřív, než se uvádí, tj. od září 2019.
Z toho vyplývá několik důležitých otázek:
1. Jak dlouho vlastně náš virus žije s člověkem?
2. Mohlo být toto soužití "přehlédnuto", zejména v regionech s nižší úrovní zdravotní péče?
3. "Zdivočel" náš virus najednou, nebo postupně, v mírných vlnách, kdy se stále více projevovaly specifické příznaky nemoci, kterou vyvolal?
4. Co bylo hlavním faktorem "zdivočení"?
5. Pokud proces "zdivočení" proběhl v postupných vlnách, nebude i proces postupného zklidnění našeho viru obdobný?
Výše uvedený poznatek je velmi důležitý z hlediska obecnější otázky: Do jaké míry se chování našeho viru přiblížilo jeho základní evoluční strategii? – Hovoří totiž ve prospěch toho, že chování našeho viru je určitým způsobem od evolučně stabilní strategie skutečně odvozeno.
Aktuální význam má především otázka 5. S ní totiž souvisí následující: Jsou současné náznaky zklidnění epidemie jen důsledkem protiepidemických opatření, nebo také projevem fáze zklidnění, která má svůj původ v přírodním výběru a jako taková je zabudovaná do logiky chování viru?
Pokud by tomu tak bylo, pak z toho vyplývá, že by bylo předčasné jásat nad tím, jak se nám daří "bojovat s naším virem". Pokud totiž nevyužijeme fázi zklidnění, vyprovokujeme portfolio vícenákazy, které u nás působí, k dalšímu zdivočení. To může být horší, než současné.
Podíváme-li se podrobněji na současné výsledky zklidnění epidemie, tak bychom měli být velmi opatrní. Mimo jiné – začínáme se dost odchylovat i od izraelské cesty. Varování Prymuly včera v Událostech, komentářích na ČT 24 bylo na místě (doporučuji najít si v archivu a podívat se).
Zde je celý článek v Lidovkách, odlišuji jej barvou a zvýrazňuji v něm to nejdůležitější:
Koronavirus se v Itálii objevil pět měsíců před první potvrzenou nákazou, zjistili vědci studující rakovinu plic
Vědci z National Cancer Institute provedli studii, ze které vyplývá, že se koronavirus z Číny do Itálie rozšířil nejspíše dříve, než se původně myslelo. Nová studie uvádí, že se virus musel v Miláně objevit již v září loňského roku, tedy pět měsíců před prvním potvrzeným italským nakaženým, a dokonce tři měsíce předtím, než vypukla epidemie v Číně.
Itálie hlásila své první případy nákazy koronavirem koncem ledna 2020, poté už se zemí přehnala první vlna epidemie, která zasáhla obzvláště tvrdě severní část země.
Vědci zkoumali vzorky krve zhruba tisícovky bezpříznakových lidí, kteří se účastnili původní studie rakoviny plic od září 2019 do následujícího března. Podle The Independent se přibližně u jedenácti procent vzorků objevily protilátky na koronavirus.
"Hlavním zjištěním je, že lidé bez příznaků byli po testech pozitivní a také měli v těle protilátky, které byly schopné virus zabít. To znamená, že nový typ koronaviru se může v populaci šířit velmi dlouho," uvedl spoluautor studie Giovanni Apolone pro The New York Post.
Čtrnáct procent ze zmíněných vzorků potvrzujících nákazu covidem pocházelo ze září loňského roku a zhruba 30 procent z druhého únorového týdne.
"Tato studie dokazuje velmi časný nástup koronaviru a jeho rozšíření v Itálii mezi jedinci, ještě několik měsíců před identifikací prvního pacienta," uvedli vědci.
Různé studie potvrdily přítomnost koronaviru i v jiných zemích Evropy ještě předtím, než bylo ohlášeno vypuknutí epidemie. Například ve Francii ošetřovali pacienta s covidem zhruba o měsíc dříve, než byl potvrzen tamní první případ nákazy koronavirem.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:
https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html
Z tohoto hlediska se věnuji i roli poctivé vědy a dobré teorie. K tomu se vztahuje i tento materiál:
23. ročník konference pořádané VŠFS:
Lidský kapitál a investice do vzdělání
se zaměřením na problematiku
Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?
Proběhne online pátek 20. listopadu od 9.00 zde:
https://meet.jit.si/radimvalencik
Předběžný program (s přihlédnutím k časovým možnostem účastníků)
9.00 – 9.05
Zahájení konference
Radim Valenčík
9.05- 9.20
Rozvoj ľudského kapitálu v školstve v súčasnom období pandémie
Eva Kostrecová (zařazeno přednostně z časových důvodů)
9.20-9.35
Vhled do vývoje vědeckého poznání rodinného podnikání
Naděžda Petrů, Monika Naďová Krošláková (zařazeno přednostně z časových důvodů)
9.35-9.50
Univerzitní podnikatelský inkubátor (Projekt)
Miroslav Pavlák
9.50-10.10
O interdisciplinárním přístupu ke zkoumání lidského kapitálu
Vladislav Pavlát (úvodní vystoupení doyena konference)
10.10-10.30
Reforma školského systému
Bohumír Štědroň
10.30-10.50
Teleologická teorie prof. Engliše a její význam pro sociální a hospodářskou politiku
Jan Mertl
10.50-11.10
Kvantování výrobních faktorů
Jiří Mihola
11.10-11.30
Přenos sociálních kompetencí do interkulturního prostředí. Vztah sociální a kulturní inteligence.
Miroslav Jurásek, Irina Strelnikova, Janna Lédlová
11.30-11-50
Podmínky životaschopnosti ekonomické vědy
Ladislav Žák
11.50-12.10
Proč je dnes obtížné dělat poctivou vědu a dobrou teorii?
Radim Valenčík
12.10-12,30
K otázkám o kriteriích rozvoje teorie
Pavel Suchý
12.30-12.50
Odpověď na otázky
Pavel Sedláček
Přestávka na oběd a na vyhodnocení nejlepších vystupujících
+ dalších přibližně 6 avizovaných vystoupení odpoledne, která budou ještě specifikována (hledá se čas zařazení a konkretizace obsahu)
Závěrečná diskuse
K tomu:
Připojit se mohou všichni zájemci. Předpokládaný závěr v 16.00 hodin.
Některé příspěvky dozrály do podoby kvalitně zpracovaných článků do odborného časopisu. Přesto bych uvítal, abychom se v diskusi zaměřili i na otázky spojené s tím, "co dělá teorii teorií", resp. jaká jsou kritéria posunu v rozvoji teorie. A to právě v souvislosti s problematikou současného hodnocení výsledků výzkumné činnosti, a to z hlediska zvýšení autority poctivé vědy a dobré teorie. Pokusme se o určitou reflexi zkušeností, kterou každý z nás má.
Připomínám to, co jsem již rozeslal:
Otázky, na které by v kontextu Vašeho bádání bylo dobré odpovědět (a doplnit konkrétními příklady):
1. Jakou podobu může mít posun v rozvoji teorie?
- Pokusme se o výčet forem rozvoje teorie i s příklady.
- Která z forem posunu teorie je nejdůležitější z hlediska rozvoje ekonomické vědy samotné?
2. Jak odlišit posun v rozvoji teorie od aplikace teorie?
- Může být aplikace teorie také formou jejího rozvoje?
(zvláštní otázka, asi spíše vyřadit, je celkem jasné co je teorie a co je aplikace, respektive konkrétní politika)
3. Která z vyžadovaných kritérií požadovaných od článku, který má být uveřejněn v některé z uznávaných databází, signalizují to, že článek obsahuje posun v rozvoji teorie?
- Které z těchto kritérií je ve výše uvedeném smyslu nejdůležitější?
- Která kritéria lze splnit i bez posunu teorie?
- Která kritéria chybí a stálo by za to je doplnit?
4. Jak se pozná, že se rodí nová teorie?
- Jaké jsou hlavní příznaky zrodu nové teorie?
- Jsou tyto příznaky dostatečně sladěny s kritérii hodnocení tvůrčí činnosti?
- Jak by z tohoto hlediska bylo možné kritéria tvůrčí činnosti doplnit?
- Rodí se v současné době nějaké teorie (jako např. Manažerská politologie, Ekonomie produktivní spotřeby), může uvést další příklady?
5. Jakou podobu má přesah stávajícího poznání při rozvoji teorie?
- Lze identifikovat dílčí prvky i kroky přesahu stávajícího poznání?
- Jaká kritéria by bylo možné zavést pro podporu rozvoje teorie formou přesahu stávajícího poznání?
6. Jaké hlavní deficity vidíte v teoretickém zázemí oblasti, jíž se odborně věnujete?
- Co doporučujete k jejich překonání?
7. Čím by bylo vhodné výše uvedené otázky doplnit?
Ke zpracování příspěvku
Nechejte se uvedenými otázkami inspirovat při zpracování Vašeho příspěvku.
Můžete na základě nich příspěvek zpracovat (jako odpovědi na některé z nich), nebo je přiložit jako přílohu k Vašemu příspěvku.
Vyjděte z toho, čím se zabýváte. Uvidíte, že pohled prizmatem uvedených otázek, pro Vaše bádání i při zpracování konkrétních výstupů bude přínosný. Pokuste se prostřednictvím odpovědi na uvedené otázky stručně charakterizovat situaci v oblasti Vašeho bádání, přenést některé poznatky a zkušenosti, podívat se zdroje z oblasti teoretické literatury, ze kterých vycházíte a na které navazujete. Začněte stručnými tezemi, které rozešlu účastníků před konáním konference, což zkvalitní rozpravu.
Harmonogram přípravy konference, sborníku a monografie:
20. 11. Konference (dopoledne a případně i odpoledne, studentská sekce)
22. 12. Zaslání finálních verzí příspěvků včetně těch, které budou splňovat požadavky pro zařazení do ACTA VŠFS (ty, které budou zpracovány ve spoluautorství se zahraničním partnerem či partnery, budou mít přednost).
31. 01. Vydání sborníku.
30. 04. Zpracování monografie.
Konference bude mít pracovní charakter a orientuje se na tři výstupy:
- Standardní forma výstupu – nerecenzovaný sborník tezí a příspěvků v elektronické
Podobě (včetně ohlasů na materiály dodané na konferenci).
- Monografie k dané problematice, která by byla připravena k recenznímu řízení
orientačně v dubnu 2020.
- Články, které budou postupně publikovány v časopis ACTA VŠFS. Přednost mají příspěvky zpracované ve spoluautorství se zahraničním partnerem (případně zahraničního partnera). Zde je vyžadována standardní forma příspěvku.
Na případné dotazy rád odpovím. Podněty, včetně nabídky uvítám.
Přihlášku na konferenci, teze, příspěvky, reakce zašlete na moji adresu: valencik@seznam.cz
Pokud se na konferenci přihlásíte, budete dostávat průběžné informace a teze kolegů.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.
Graf šíření mutuací:
https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114
Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)