Česká republika: +2678 nových případů. Přece jen určitá naděje. Uvidíme zítra, kolik bylo testů.
USA +181124 nových případů. To je moc.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
23675 : 16282 |
Rusko setrvalý stav přírůstků 23-24 tisíc. Francie pokračuje v nižších přírůstcích.
Itálie přes 25 tisíc, Německo zase přes 20 a nedaří se zabrzdit, podobně i v Polsku přes 15.
Srbsko vyskočilo přes 7 tisíc.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Campbell o nás a našem viru/2
Trochu jsem měl problém s výběrem aktuálního zdroje nových informací. Ne proto, že by jich bylo málo, ale naopak, protože těch skutečně dobrých je víc než dost. Nakonec jsem zvolil tento, od J. Campbella. Obsahuje totiž původní pohledy, které je dobré znát. Je to už 5. část jeho úvah, podle mě nejlepší. Celé zde:
Dávám ji ve dvou dílech, abych se vešel do limitu svého seriálu. Mj. tento příspěvek si čtení rozložené v čase vyžaduje, protože je v něm hodně k přemýšlení. V závěru druhého dílu poměrně srozumitelně ukazuje na to, že důležité je nejen pochopení evolučně stabilní strategie našeho viru, ale také a hlavně evolučně stabilní strategie nás samotných, nás představitelů druhu homo sapiens sapiens (zvlášť v situaci kdy blbneme). Jako vždy odlišuji "hostující" text fialovou barvou:
Příklady, které radí a varují (5) – 2. díl
Jan Campbell:
Jedinečnost příběhu covid-19
SARS-CoV-2 má nízkou rychlost (slepé) evoluce a představuje sjednocení vlastností, včetně cytokinové bouře (dis-regulace imunitního systému), vzniku trombů (Ebola, HFRS (Hantavirus hemorrhagic fever with renal syndrome), horečky dengue a dalších), které byly v minulosti prokázány u mnoha jednotlivých virů, nikdy ne u jednoho. V této souvislosti připomínám, že ztráta čichu, chutě atd. není výlučným symptomem způsobeným covid-19, ale více než 20 jiných virů. Připomínám také genocidu norka v Dánsku. Tu organizovali politici na základě onemocnění cca 20 procent populace, bez předchozí karantény, bez ohledu na platnou legislativu a jakéhokoli testování. Uvedené indikuje, že se prakticky nikdo ve v demokraciích nezabývá veterinární expresní diagnostikou a vývojem veterinární vakcíny, přestože norka na farmách očkují, pokud se nemýlím, asi proti 5 onemocněním. Nevím, kdo z politiků zná něco málo o historii farem. Není přece tajemstvím, že ČLR (a region Wu-chan) je jedním z 5 hlavních producentů norků na světě. To ale nestačí k označení ČLR jako prvního pramene nákazy. Kdo napověděl médiím, že nositelem viru byl netopýr, nevím. Za to víme, že svět tomu věří a současně ignoruje, že i domácí kočka může onemocnět covid-19 a proto může být i šiřitelem viru. Podobně je tomu s psem. Vím z vědeckých prací, že koronavirus byl identifikován u koček v začátku 30, u psů v konci 30 let. V 60 létech byly identifikovány dva koronaviry u člověka. Začátkem roku 2000 byly identifikovány další dva. Od té doby víme, že tyto čtyři koronaviry způsobují ostrá respiratorní onemocnění u cca 20 – 25 procent populace. Víme, že koronaviry byly s námi století, možná i tisíciletí, a že s vakcínou neodejdou. Ptám se: Co dělala věda celá desetiletí od identifikace koronavirů? Proč nemá současná věda vize, koná reaktivně a závisí na grantech, jejichž smysl a použití definují instituce a nepostižitelné osobnosti orientované většinově na rychlý úspěch a zisk?
Slepota evoluce neznamená, že nezačne vidět. Vidí a stane se viditelnou v okamžiku, kdy projde sítem a octne se ve změněném a příjemném prostředí. Podobně praví Bible, Jan 9, 1-11: Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý. Jeho učedníci se ho zeptali: Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče? Ježíš odpověděl: Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží. Musíme konat skutky toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat. Pokud jsem na světě, jsem světlo světa. Podobně tomu bude i v budoucnosti s covid-19 vezmu-li na zřetel své působení a zkušenosti z Malajsie, návštěv v ČLR a jinde. Vím totiž něco málo také o nandinii (Nandinia binotata). Tato malá šelma se pěstuje kvůli masu, kůži a použití při výrobě léků a léčivých přípravků. Pro většinu z nás nepředstavitelný přechod viru z netopýra na nandinii (v době člověkem organizované produkce) se objevil virus atypické pneumonie v roce 2002. Nevylučuji, že v posledních letech nedošlo k podobnému zázraku přírody a evolučnímu výběru. Ten nezná nepatogenní variantu. Proto hodnotím dnešní onemocnění jako trest civilizaci, která se odvrátila od jednotného vědění (v minulosti) a neuvědomuje si, že planeta Země je kosmická loď. Civilizace, která ztratila smysl pro pokoru, soucítění a pochopení různorodosti, a ignoruje, že svoboda neexistuje bez povinnosti a morálky žije ve falešné naději na vítězství nad pandemií a pokračování života jako v minulosti. Vláda, politici a PES pana ministra-pediatra propásly možnost šířit příběh s poučením, že strach je špatný rádce, protože vede k psychické smrti, a že evoluce nás nestvořila pro většinu věcí a konání, které dnes praktikujeme. Nepodléhejte strachu, nechte ho projít jako bouři okolo Vás, protože po bouři zůstanete Vy. Tak nějak hlásal americký spisovatel Frank Herbert (1920 – 1986) proslavený románem Duna. Souhlasu netřeba.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:
https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. K tomu využiji i poznatky z konference, která na toto téma proběhla 20. listopadu na téma:
Lidský kapitál a investice do vzdělání
se zaměřením na problematiku
Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?
Nejdříve uveřejňuji úvodní vystoupení doyena konference doc. Vladislava Pavláta (tipněte,si, kolik je mu let):
K interdisciplinárnímu přístupu při užitečném bádání o rozvoji lidského kapitálu – 5. část
Vladislav Pavlát
Bylo by zajímavé, prozkoumat i tehdejší názory českých ekonomů, kteří o paradigmatech v ekonomii něco napsali. Odstup pouhých 10 let sice lze považovat za příliš krátký pro dokonalé posouzení tehdejších názorů, mohl by však lecčíms osvětlit dnešní názory o poměrech vládnoucích ve výuce ekonomie na českých VŠ a v českém akademickém bádání. (Pavlát, 2016.)
Otázkou potřeby nového paradigmatu v ekonomii se mj. zabýval R. Valenčík v několika článcích uveřejněných ve Sbornících z konferencí VŠFS, v odborných monografiích VŠFS a v řadě statí v různých časopisech. (Vybrané stati k paradigmatu v ekonomii jsou uvedeny v literatuře k tomuto článku.)
Na závěr úvah o paradigmatech ocitujme Valenčíkovu stručnou, ale výstižnou charakteristiku podmínek, příčin a průběhu střídání paradigmat: " K překonání starého paradigma dochází vždy, když k tomu nazrají společenské podmínky, když se začne různými formami projevovat to, že existuje společenská poptávka po teorii vycházející z nového paradigma, když je tato poptávka postupně rozpoznávána, přičemž současně z pozic nově se rodícího paradigma jsou rozpoznávány omezení teorie vycházejícího ze starého paradigma a je nacházena interpretace přesahu umožňujícího jejich překonání." (Valenčík, Sborník LK 2018)
V r. 2016 se Vladislav Pavlát ve stati uveřejněné ve Sborníku konference VŠFS o lidském kapitálu o používání výrazu "paradigma" vyjádřil značně skepticky: "Obávám se, že hromadný výskyt tohoto výrazu je spojen spíše s rozmělňováním a degenerací jeho původního obsahu (smyslu) než s jeho naplňováním novým obsahem. Podobný osud potkává i mnoho jiných užitečných termínů, jako např. pojem "regulace" nebo "infrastruktura": např. v architektuře lze za "infrastrukturu budovy" považovat i její kanalizaci."
Tento názor bohužel u některých ekonomů přetrvává i dnes. (Pavlát, Sborník LK 2016.)
1. Metodologie
Jeden z nejznámějších a nejspolehlivějších slovníků na světě – Oxford Dictionary – pojem "metodologie" chápe jako "systém metod používaných v určité oblasti zkoumání nebo činnosti". Metodologie slouží "ke zkoumání pojmu fokálních bodů" (tj. klíčových pojmů). x/
x/ "Methodology: a system of methods used in a particular area of study or aktivity"... "a methodology for investigating the concept of focal points" (Oxford Dictionary)
Fr. OCHRANA ve své publikaci "Metodologie vědy" z r. 2010 obecnou definici pojmu "metodologie" neuvádí. Zabývá se pojmem "metodologie vědy", kterou definuje takto: "Metodologie vědy je naukou o metodách. Je teorií k výběru výzkumných metod a návodem, jak vybrané metody (metodu) používat ve vědeckém zkoumání." (Ochrana, 2009, s. 12.)
Ve výkladu obecného pojmu "metodologie" tradičně panuje značná různorodost a nejednotnost. Tato skutečnost se negativně promítá do vědeckého bádání. Tzv. universální definice metodologie v naučných slovnících často dlouho zůstávají beze změny, ačkoliv je známo, že za správné je lze pokládat pouze v kontextu s dobou jejich vzniku.
Jedním z nejkomplikovanějších pojmů je samotné slovo "věda". Spor o to, zda společenské vědy lze považovat za vědecké obory nebo nikoliv, kterým dodnes je poznamenána tvrzením, že skutečnými vědami jsou jen přírodní a technické vědy. Společenské vědy ještě i dnes leckde bývají (hanlivě) puncovány za méněcenného bratra "pravých" věd. Tuto situaci nedáno trefně komentoval R. Valenčík, který nově navázal na autory, v minulých letech obhajujících vědeckou povahu jednotlivých disciplín společenských věd: "Mám dojem, ale dojem vycházející z dlouhodobého působení v oblasti, která se nazývá vědou, že současná kritéria hodnocení rozvoje vědy (dnes už se to raději obchází a slovo věda se nepoužívá) nejen neprospívají, ale spíše brání rozvoji stávajících teoretických disciplín, jejich propojování dalšímu rozvoji, zrodu nových teorií. Možná, že se mýlím, či přeháním. Ale problém tu je a považuji za vhodné jej jako problém s použitím postupů teorii vlastních." (Valenčík, informace o konferenci pro pozvané členy semináře o LK, říjen 2020).
Volba vhodné metodologie je jednou z klíčových otázek pro vhodné zaměření bádání a je jedinou možnou cestou k dosažení jeho užitečných výsledků. V moderních dějinách si různé vznikající vědní obory (a to nejen v přírodních nebo technických, ale i v oborech společenských věd) musely nalézat metody, odpovídající povaze zkoumaných jevů a procesů, aby jejich bádání nezabloudilo na nikam nevedoucí cesty. Ke vzniku obecné metodologie věd v rámci filosofie mohlo dojít až po akumulaci dílčích poznatků, jejichž existence umožnila jejich zobecnění. Obdobným vývoje prošly i jiné vědní disciplíny.
(Pokračování)
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.
Graf šíření mutuací:
https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114
Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)