COVI-kávička 5.12. ČR +4745 USA +235272. Co dál?

5. 12 2020 | 07.56

Česká republika:  +4745nových případů, to je na sobotu hodně. Cca o 350 víc než minulý týden.

USA +235272nových případů. Hodně špatné. Promítá se to i do počtu mrtvých: 2718 za jediný den.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

27403  :  11221

Rusko stále na hraně. Francie částečně uklidnění, ale stále hodně vysoká čísla, to se může zvrátit v "českou cestu".

Německo přes 23 tisíc a nedaří se zabrzdit. Turecko přes 32.

Izrael těsně nad tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Autor podepsaný jako Martin uveřejnil před několika dny na "Fórum KOB" článek, který vzbudil rozpaky i zájem řady čtenářů. Smíšené pocity mám i já. Z článku je cítit i vliv některým dobře známého ruského komentátora dění ve světě Pjakina.

Zvažoval jsem, zda ho uveřejnit či nikoli. Protože se mně mezitím podařilo zformulovat poměrně přesně můj takzvaně "pevný názor" na to, jak je to s těmi pasážemi, které považuji za sporné, článek ve dvou dílech uveřejňuji i se svým komentářem. Myslím, že to umožní lépe pochopit, o co dnes jde především.

Zde je celý článek ke stažení

https://kob-forum.eu/komentar/kdy-se-dockame-konce-korony/

Článek odlišuji od svého textu jako obvykle fialovou barvou, ručně zvýrazňuji podstatné a červeně pak sporné pasáže:

Kdy se dočkáme konce korony? – 1. část

29. 11. 2020 Martin

Skoro všichni jsme zasaženi monstrózní globální událostí zvanou pandemie koronaviru, koronáč, či koronové šílenství – každý ať si vybere. Většina lidí o té tzv. pandemii mluví každý den a spousta lidí každý den v souvislosti s ní někoho kritizuje, tu vládu, tu zase nezodpovědné občany a tak dále.

Problém je právě v tom, že když se necháme vyprovokovat tím, co se kolem nás děje a budeme šířit jen naštvanost a kritiku, ničemu nepomůže a ani sami nepochopíme, o co tady jde. Je třeba zklidnit emoce, oprostit se od pocitu, že vidíme dál než druzí a začít nestranně přemýšlet. Jen tak se nám vyjeví, co je za bouří skryto. A jak bychom měli jednat.

Jsou různé spekulace o tom, co je ta korona zač. Většina jej, dle oficiálních zpráv, považuje za smrtelnou nemoc, které je třeba se bránit. Druzí jej považují za rýmičku a třetí tvrdí, že vůbec neexistuje. Zároveň každá ze zmíněných skupin považuje ty ostatní za šílence. Vzrůstá sociální napětí, ale hlavně zmatek. Věci například došly tak daleko, že nedávno na Staroměstském náměstí demonstrovali vlastenci společně s fanoušky Chvilkařů proti vládě. Neuvěřitelné, co ta korona dokázala!

Pojďme ale k věci. Jestliže si nedokážeme odpovědět na otázku, zda je vir přírodního původu, zda je umělý, či zda vůbec neexistuje (nemáme na to vědecké vybavení a většinou ani znalosti), zkusme si položit jinou otázku. Jaké sociálně – politické procesy probíhají okolo nás, během a v rámci globální korona-pohromy? Jaké trendy můžeme sledovat?

Je to obecně izolace jednotlivých států (patrná hlavně na jaře), přetrhávání mezinárodních vazeb a celkový politický zmatek.Korona akce má za úkol zabezpečit podmínky ke globálním politickým změnám, srovnatelným se změnami uspořádání světa během světových válek 20. století. 

Jsou to změny geopolitické, to znamená předevšímnavýšení zdrojové stability jedněch zemí na úkor druhých. Konkrétně se jedná především o přerušení toku ekonomických hodnot, vyrobených v celém světě, do USA a přerušení vazeb úředníků a agentů USA na vlády a moc v jednotlivých zemích, které byly doposud otevřeně či skrytě USA podřízeny. 

Jsou to také změny globálně-politické. Z dlouhodobého hlediska mnohem podstatnější a důležitější než ty geopolitické. Je to přenastavení lidské společnosti jako takové. Změna sociálních paradigmat a vládnoucích ideologií. Svět za pár desítek let bude výrazně odlišný od toho dnešního. A to tak, že si jej dnes většina lidí nedokáže ani představit.

Ve velmi hrubých obrysech to bude úplné přenastavení světového ekonomického systému, výrazné potlačení lidské spotřeby zdrojů, utlumení dalekosáhlé nákladní dopravy i nadměrného cestování. Z ideologického hlediska to budediskreditace liberálně tržního hospodářství, kapitalismu a také podkopání prestiže států jako USA nebo Velká Británie, včetně přehodnocení jejich role v moderní historii. A nakonec to je proměna mnohých národů a vznik nových s novým náboženstvím a úplně jiným způsobem myšlení – tento proces v západní Evropě už koneckonců začal, ale ještě se nedostal do ostré fáze.

Stará centra koncentrace řízení nahradí nová, ale to bude ještě chvíli trvat.

Korona proces má ještě jeden aspekt. Jde o převzetí tohoto nástroje různými strukturami, zejména elitou USA, ke svým vlastním cílům. To vytváří ještě divočejší a propletenější rozměr probíhajících událostí. Tato snaha se projevuje zejména ve vyvolávání tlaku na národní vlády pomocí pandemie, organizace nepokojů, politických převratů a majdanů.

Z obecného hlediska to není nic jiného, než využívání či zneužívání objektivních okolností k dosažení vlastních cílů. 

Řečeno prostě, zatímco většina se utápí v domněnkách a hádá se, kolik je nakažených, kdo to zavinil, co kdo dělá špatně, druzí jednoduše pracují ve prospěch svých zájmů. A ti, kteří to nechápou, často pracují v zájmu těch, kteří ví, co a jak. 

Většina věcí, které se tady řeší, jsou jen odvádění pozornosti. Část lidí má strach z nemoci, druhá část zase z nucené vakcinace, třetí protestuje proti vládním opatřením. Všichni společně pak dokonale míjí řídící podstatu procesu a jeho pochopení. A nadnárodnímu řízení takovýto stav dokonale vyhovuje. A to jak GP, tak US elitám, kteří momentálně pracují každý na jiných cílech, ale nástroj boje sdílí.

Proto emočně vybuzenému davu předhazují stále nové návnady. Provokují, straší, podsouvají konspirace, zkrátka vše, co lidi "zaujme”. Je jedno, zda je to dav nemoci se bojících, dav vlastenců, dav konspirátorů, dav nespojenců, dav kohokoliv. Důležité je, že tito lidé nevnímají skutečné změny systému a kvůli chaosu nedokážou vybudovat svůj systém řízení.

(Pokračování)

K tomu ode mne:

1. Autor píše: Korona akce má za úkol zabezpečit podmínky ke globálním politickým změnám, srovnatelným se změnami uspořádání světa během světových válek 20. století. To je, podle mě nepřesné či spíše zavádějící. Je nutně striktně rozlišit mezi tím, zda a) se mocné síly, o nichž autor píše, snaží využít a zneužít reálně probíhající epidemii, nebo b) zda záměrně tuto epidemii vyvolaly a kontrolují její průběh. Autor v celém článku lavíruje, aby se v závěru připojil spíše k variantě b). Podle mě se mýlí a pokusím se to doložit.

2. Možná, že někteří "mocní" mají tento cíl: navýšení zdrojové stability jedněch zemí na úkor druhých. Ale to je spíše slepá ulička, vývoj (a současná epidemie k tomu spíše přispěje) půjde cestou radikálního typu "zdrojového odlehčení ekonomiky" prostřednictvím využití lidského inovačního potenciálu a změnou charakteru ekonomického růstu.

3. Zde autor definuje svoje pojetí současné moci: A to jak GP, tak US elitám, kteří momentálně pracují každý na jiných cílech, ale nástroj boje sdílí.

Pro ty, kdo nevědí, je GP Pjakinův Globální predátor, kterého si každý představuje jinak.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. K tomu využiji i poznatky z konference, která na toto téma proběhla 20. listopadu na téma:

Lidský kapitál a investice do vzdělání

se zaměřením na problematiku

Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?

Uveřejňuji další příspěvek přednesený na konferenci. Krátký, ale úderný. Jako obvykle jej od svého textu odlišuji fialovou barvou:

Teze na konferenci  Lidský kapitál 2020

Ladislav Žák

Pokusím se formulovat tři podmínky životaschopnosti ekonomické vědy, které vycházejí z obecných přírodních zákonitostí životaschopnosti.

Jde o utváření třech důležitých rovnováh v jejím fungování.

Za prvé. Jde o utváření rovnováhy mezi svobodou vědy na straně jedné a její potřebností na straně druhé. Věda má přirozenou tendenci uspořádávat ovlivňovat, ovládat, využívat a měnit své prostředí, ale zároveň je na něm závislá. Věda to nerada slyší a ještě méně má ráda, když jí to někdo připomíná. Možná by se dalo mluvit o rovnováze pýchy a pokory.

Za druhé. Jde o utváření rovnováhy mezi tím, jak věda dokáže v synchronní rovině reagovat na aktuální podněty přicházející z prostředí, a tím, jak dokáže diachronně těžit ze svých minulých zkušeností, teorií a poznání. Vědě dnes hrozí spíše přílišné lpění na kontinuitě vlastních zkušeností, tedy určitá sebestřednost než podléhání aktuálním trendům.

Za třetí. Jde o utváření rovnováhy mezi uzavřeností a otevřeností vědy. Mezi tím jak dokáže chránit své útroby a na straně druhé jak se dokáže prezentovat svému prostředí. Klauzura je základem životaschopnosti již od úrovně buňky a platí ono klasické "fysis kryptesthai fílei", ale bez komunikace a hlavně sebeprezentace nemá taková uzavřenost vůbec smysl. Nestačí být užitečný sám sobě, je nutné být užitečný i pro druhé.

Nejde o to, aby ekonomická věda byla třikrát v rovnováze způsobem, že bude pohybovat ve středu každé ze třech škál. Jde spíše o rovnováhu něčeho podobného činkám. Nejde o to, aby byla třikrát šedá. Naopak, jde o to, aby byla pestrá, aby byla variabilní, třikrát skutečně černobílá nebo dokonce různobarevná.

Jde o to, aby ekonomická věda byla nejen akademickou vědou, ale aby zároveň byla svými kořeny i výhonky pevně spjata se svým prostředím.

Jde o to, aby ekonomická věda dokázala kromě popisů ekonomických jevů, které jsou v našem prostředí patrné, dokázala popsat i podhoubí či půdu podstat, ze kterých pocházejí a vyrůstají.

Jde o to, abychom společně dokázali na nejrůznějších úrovních co nejlépe popsat vzájemný vztah mezi půdou a jejími plody nebo mezi podhoubím a houbami. 

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)