Česká republika:   + 5169 nových případů. Téměř o tisíc víc než minulý týden.

USA +198805 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

27326  :  3063

Rusko stále na hraně mezi další etapou růstu a zklidněním, ve Francii drsná opatření zabrala a patrně přichází fáze zklidnění viru. Využije ji Francie, nebo ji promarní a půjde "českou cestou"?

Německo přes 18 tisíc, proto ta nervozita. Holandsko přes 9.

Belgie nás předhání stále víc - téměř 24 tisíc.

Izrael 2330, což je rekord poslední doby, odvrátí nárůst? 

Jižní Korea si až na 90. místě s pouhými 880 novými případy, ale začíná zda exponenciální nárůst. Uvidíme, zda se ho podaří včas zastavit poměrně drastickými opatřeními. Je to podobně jako v případě Izraele poučné z hlediska logiky chování viru.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Škody budou velké. Kdo je zaplatí?

Stále znovu se otevírá otázka, že každé omezení vynucené epidemií, které nařídí vláda, by mělo být úměrně vzniklým ztrátám kompenzováno těm, na které opatření dopadají, tedy především podnikatelům.

Budiž, otázka nepochybně významná.

Ale nějak mě chybí to, aby se současně říkalo, Z Čĺ KAPES PŮJDOU PENĺZE NA ODŠKODNĚNĺ? Je to sice samozřejmost, ale patrně je třeba ji znovu a znovu připomínat. Z kapes obyčejných lidí. Těch, kteří také nesou dopady vládních opatření.

Především však ekonomické dopady konkrétním lidem nezpůsobila vláda, ale epidemie.

Proto je nutné uvažovat komplexně:

- Kdy a koho odškodnit?

- Kdo ponese náklady, aniž by dostal odškodnění?

- V čem nese odpovědnost vláda za nesprávná rozhodnutí (tím, že udělal něco zbytečně a nemá to oporou ani v principu předběžně opatrnosti, že podlehla lobbyistickým zájmům, že něco neudělal včas). – Ovšem pozor: Vládu lze trestat politicky ve volbách, v krajním případě silou zákona, ale ani korunu z ní nikdo nedostane. Různé lobby nelze ani trestat, ani z nich vymáčknout peníze.

Tak hlavně buďme realisté a hledejme nejrozumnější řešení. Nepsal bych tento text, pokud bych neslyšel různé nesmyslné výzvy opozice, která bohužel selhává víc než selhávající vláda. Největší EKONOMICKÉ ŠKODY (o těch ostatních ani nemluvě) způsobilo to, že VLÁDA USTUPUJE TLAKŮM, KTERÝM NEMÁ USTUPOVAT. Ale za to si můžeme svou krátkozrakostí a netrpělivostí do značné míry sami.

Jako v zemi, kde včera znamená zítra

Těsně před osmou byl včera (14. prosince) zveřejněn na stránkách MZ tento údaj:

 

Tj. v 7.58 13.12. už zveřejňovatelé věděli, jaký bude údaj za celý den 13. 12. Čas, ke kterému se zveřejnění dat vztahuje, byl opraven asi až po 20 minutách.

Řeknete "maličkost". Ale v tak citlivé věci a po tolika chocholouškovských omluvách by se to prostě stávat nemělo. Nesvědčí to o profesionalitě a nahrává těm, kteří údaje a jejich význam zpochybňují. Vím o tom z vlastní zkušenosti víc než dost.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. K tomu využiji i poznatky z konference, která na toto téma proběhla 20. listopadu na téma:

Lidský kapitál a investice do vzdělání

se zaměřením na problematiku

Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?
Příspěvek odlišuji od svého textu jako vždy fialovou barvou:

K distanční výuce covi-době

Zdeněk červený

Příspěvek Dr. Kostrecové^*Rozvoj ľudského kapitálu v školstve v súčasnom období pandemie poskytuje ohled za obdobím pandemie v prostředí vysokých škol a vypořádání se zejména s novým způsobem formy výuky. V této krizové situaci bylo nutné najít způsoby jak pokračovat v řádné výuce. Dá se říci, že v tomto směru opět došlo k určitému technickému pokroku a získání nových zkušeností, které jsme všichni díky tomu nabyli.

S tímto tématem mne pojí především 20 let působení ve sféře školství a současně také to, že jsem se po velmi dlouhé studijní odmlce pustil do studia další vysoké školy. Mám tedy možnost nahlížet na současné dění v oblasti školství během probíhající pandemie nemoci označené jako Covid-19 jak ze strany studenta i tak i ze strany zaměstnance školy. Jsem toho názoru, že co se týče školství, tak tuto situaci, asi nejlépe zvládly a zvládají vysoké školy s přihlédnutím k charakteru studijního oboru. Ne všude je zapotřebí odborná praxe, která vyžaduje fyzickou přítomnost studenta i pedagoga. Mnohem komplikovanější je situace u žáků středních škol a zejména škol základních, kdy se žáci nachází ve věku, ve kterém je přítomnost učitele zásadním faktorem a současně také nelze přehlížet potřebu socializace, kterou nelze nahradit webkamerou.

Vzhledem k tomu, že studuji kombinovanou formou studia, dá se říci, že do mého fungování koordinace zaměstnání a školy distanční výuka příliš nezasáhla. Naopak lze hovořit o určité časové a finanční úspoře spojené s cestováním do školy. Ovšem vzhledem k tomu že školu, kterou studuji, jsem si nevybral pod žádným nátlakem zaměstnavatele apod., ale z vlastního rozhodnutí - řekněme naplnění určité potřeby seberealizace, chybí mi ona možnost účastnit se fyzicky přednášek. Návštěva školy mne vytrhávala z týdenního pracovního stereotypu, umožnila poznat nové lidi, navázat nová přátelství. Pokud by výuka byla pouze takovou formou, jako je nyní; tzn. pouze přes webové kamery a mikrofony, které jsou z většiny času vypnuty kvůli omezení zatížení sítě, byli bychom ochuzeni o tuto sociální hodnotu. Zatím moc bohužel nevěřím tomu, že akademický rok 2020/21 v druhém semestru bude probíhat řádně v učebnách škol. Pevně však doufám, že můj poslední rok resp. rok 2021/22 již bude v běžném režimu. Ovšem kéž by to bylo, co nejdříve.

Současně dobu covidovou, pokud ji tak lze neformálně nazvat, prožívám i jako zaměstnanec školy. Jedná se o speciální školu, zřizovanou dle § 16 odst. 9 školského zákona pro výchovu a vzdělávání žáků s mentálním postižením nebo žáků s mentálním postižením v kombinaci s jiným druhem postižení. V takovém zařízení přechod na distanční výuku nebyl vůbec jednoduchý, ale bylo nutné se s tím popasovat, stejně jako na ostatních školách. Problémy vyplývající z technických požadavků a parametrů na tento způsob výuky jsou totiž velmi umocněny četnou diferenciací typů jednotlivých žáků. Rozdílnosti vycházejí především ze specifických postižení každého jedince a současně také tím, že většina dětí pochází ze sociálně slabších rodin. V takových podmínkách je výuka prostřednictvím dnes již všem známého MS Teams zcela neefektivní či spíše nemožná. Tak jak je k těmto žákům třeba přistupovat individuálně při běžné fyzické přítomnosti ve škole, bylo potřeba nastavit tyto individuální přístupy také v distanční formě. V jarním období pandemie, jsme museli vyzkoušet a najít cesty, které vyhovovaly všem stranám, tzn. žákům, jejich rodičům i pedagogům a nastavit efektivní kompromisy. Dobré technologické zázemí, především IT vybavení naší školy a vzájemná spolupráce mezi zaměstnanci, umožnili uskutečnit tyto cesty průchozími. V některých případech musel být zvolen režim jakési "polodistance". Pod tímto termínem si představme situaci, že dítě není schopno pracovat s počítačem, ať už z důvodu handicapu nebo z důvodu nemožnosti se připojit na internet. V takových situacích pedagogové volili např. fyzické kopírování pracovních listů se zadáním úkolů. Následně si tyto připravené materiály zákonní zástupci vyzvedávali ve škole. Vzhledem k tomu, že na jaře distanční výuka nebyla povinná, záleželo také velmi na ochotě zákonných zástupců žáků si podklady k výuce vyzvednout. Podzimní uzavírání škol přineslo opět jisté změny. Naše škola nebyla stejně jako ostatní školy zřizované dle § 16 odst. 9 školského zákona uzavřena ve stejném období jako běžné školy (12. 10.), nýbrž až od 2. 11. a to pouze do 18. 11. S rozdílem oproti jarnímu uzavření už byla distanční výuka pro žáky, ačkoli relativně krátce trvající, povinná. Na základě rozhodnutí vlády se naši žáci i pedagogičtí pracovníci vrátili do práce, což s sebou neslo pozitiva i negativa. Tak jak se všude ve společnosti setkáváme s lidmi, kteří se nemoci bojí a naopak s těmi, kteří se onemocnění nebojí, tak i na našem pracovišti vypukly jisté obavy. Z rozhodnutí vlády totiž vznikla i výjimka, která říká, že žáci a učitelé těchto typů škol nemusí mít při výuce zakrytá ústa a nos. Lze pochopit, že žáci s určitými postiženími (např. autismus) nemohou dodržovat nošení roušek či respirátorů, ovšem na druhou stranu nebylo zřejmě moc pomýšleno na to, do jaké situace to staví pedagoga, který chce dělat svou práci, avšak obává se zároveň i o své zdraví, které je tímto z rozhodnutí vlády určitým způsobem ohroženo. Ačkoli jsou dodržovány všechny metodické pokyny ukládající dodržování přesných hygienických opatření ze strany MŠMT. Vzhledem ke všem specifikům, je očividně velmi těžké nastavit universální pravidla, tak aby vždy bylo  vyhověno všem a nikomu nebylo ukřivděno.

Stejně jako u ostatních organizací se i v naší organizaci posunula k lepšímu komunikace prostřednictvím moderních IT technologií. Pokud člověk nemá jiné možnosti, je ochoten přistoupit na to, co mu dříve dělalo problémy nebo to co řešit tímto způsobem nechtěl. Aneb krize nás všechny donutila k věcem, kterým jsme se bránili především z důvodu naší pohodlnosti.

Školu z domova, si ještě nedávno nikdo nedokázal ani moc představit, nyní je to naprosto běžná věc. Pamatuji si na doby, kdy byly ve škole "uhelné prázdniny", byly jsme rádi, že do školy nemusíme. Dnes je doba, že se do školy těší i ti, co do ní chodili jen z povinnosti. Doufejme, že tuto pandemickou krizi způsobenou virem Covid-19 brzy překonáme a hlavně, že nás jako lidstvo posune dál k lepšímu.

*/ Uveřejný zde: https://radimvalencik.pise.cz/8709-covi-kavicka-9-12-cr-5848-usa-208121-co-dal.html a v dalších dvou pokračováních seriálu covi-kávička

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)