"Ať děláme, co děláme, je to celkem jedno. I tam, kde jsou restrikce hodně velké, dochází k výraznému nárůstu nových případů. Nejen u nás, ale i v dalších zemích."

Tento názor se dal očekávat a je – kromě jiného – i projeve určité únavy či dokonce zoufalství. Pokusím se uvést věci na správnou míru. Chtěl jsem to v souvislosti s diskusí o PES udělat již před třemi dny, ale po návratu ze Slovenska jsem našel byt nevytopený a nepodařilo se mně nastartovat topení. Promrzl jsem, ucpané dutiny a rýma (obával jsem se i chřipky) omezily moje přemýšlení a schopnost formulovat. Ale už jsem OK, tak se hned věnuji aktuálnímu témat. Je velmi důležité pochopit, o co jde.

Začnu konstrukcí PES. Nápad byl dobrý. Vezmeme nejdůležitější měřitelné ukazatele epidemie a vhodně je provážeme (vytvoříme multikriteriální model), podle jeho hodnot pak budeme posuzovat situaci v určité škále a na základě toho buď posilovat, nebo rozvolňovat restrikce. Provedení bylo horší. Kritika určitých konstrukčních prvků ze strany týmu M. Ševčíka byla na místě. A to se nebralo dostatečně v úvahu ani to, jak zvážit časová zpoždění mezi zjištěnými novými případy, vážným průběhem nemoci a úmrtími. Toto vše jsou ovšem spíše jen "technické detaily". Problém jakéhokoli modelu typu PES je v něčem jiném a mnohem zásadnějším. Pokusím se to vysvětlit co nejsrozumitelněji, čtenáře pak poprosím o to, aby se soustředil na pochopení toho, o co jde.

Jak ukazuje zkušenost ze všech dosavadních srovnatelných epidemií, chování jejich nositele se mění. Obecně k menší škodlivosti. Odpovídá to přirozené evoluční tendenci. Platí to i pro tento virus, i když s malou, ale podstatnou výhradou. Protože je blíže své evolučně stabilní strategii (ve smyslu Nashovy rovnováhy), reaguje na přítomnost konkurenční mutace porušující tendenci ke zklidnění zrychlením své replikace. (Toto je mimořádně důležitý moment, který u jiných virů v takovéto míře nenacházíme) Je to dáno evolučně zakódovanými mechanismy. Tendenci ke zklidnění mají dokonce i agresivnější mutace. A tak čas od času dochází k fázi zklidnění. Ta u nás byla ve druhé polovině července (i bez restriktivních opatření) a pak na začátku listopadu (s částečnými restriktivními opatřeními). Když uděláme model, který veškerý "úspěch" připočte opatřením (takto je postaven PES) a nikoli rovněž autonomnímu chování viru, budeme znovu a znovu dělat obrovské chyby. Povolíme v restrikci právě ve chvíli, kdy virus potřebuje nejvíce naši podporu, aby došlo k jeho zklidnění. (Zdůrazňuji, že on sám nerozhoduje, tak prostě fungují mechanismy, které se vyvinuly přirozeným výběrem.) Důsledkem je, že tím nastartujeme další fázi zrychlení epidemie.

Z pozice teorie her a matematiky tvrdím, že lze sestavit model, který by byl schopen identifikovat a zahrnout i změny chování viru (na bázi strategie "jak ty mně, tak já tobě s vložením vstřícných gest", modifikací ověřených v Axelorodových turnajích je řada). Jak jsem nedávno zjistil, je na internetu plně ke stažení knížka Martina Chvoje "Pokročilá teorie her", kde se o této problematice může zájemce dočíst víc (a zadarmo!):

file:///C:/Users/radim/AppData/Local/Temp/pokrocila-teorie-her-ve-svete-kolem-nas_nahled.pdf

Protože samotná vakcinace nestačí, bude nutné dříve nebo později se o takový model opřít. Pokud ovšem nebudou v krizových situacích rozhodovat úředníci vydávající se za odborníky, jejichž primárním zájmem je "přisát se, udržet se a vycucat".

Problém má ještě jeden aspekt. Mimořádně důležité je, jak se ta či ona země dokáže vypořádat s ohnisky či líhněmi nebezpečných forem portfoliové vícenákazy. Nejde totiž jen o to, jaké mutace se v různých zemích nacházejí, ale jak se udržují a šíří portfolia vícenákazy těmito mutacemi. K tomu několik poznámek:

- V Číně se podařilo epidemii zastavit včas zejména proto, že podnikla razantní protiepidemické kroky ještě před tím, než zde vznikla ohniska či líhně vícenákazy. Podobně i v některých dalších zemích.

- U nás jsme propásli dubnovou šanci a počínaje velkolepou akcí "Karlův most" (připomeňme si tehdejší účinkující) začali systematicky pěstovat (promořovací zájezdy do Chorvatska, akce typu Techtle-Mechtle) ohniska a líhně portfoliové vícenákazy. To nám umožnilo dostat se do nezáviděníhodné pozice světového lídra, nejen pokud jde o rozsah epidemie, ale i pokud jde o hloubku jejího zázemí. Bude to stát mnohem víc úsilí, než jinde.

- Navíc se z našich líhní přesunula portfolia vícenákazy i na opatrné a obezřetně se chovající Slovensko i do ukázněného Německa.

- V Izraeli, kde mají s potlačením epidemie také velký problém, roli líhní portfoliových nákaz hrají enklávy ortodoxních Židů. (Ale zde se mohu mýlit, tak dobře situaci v Izraeli neznám.)

Místo závěru:Problém, který jsme si vtvořili, budeme muset řešit. Na zázrak nečekejme. Bude to dřina a odříkání. Asi by nebylo dobré začít tím, že začneme hledat a trestat viníky. Tím si moc nepomůžeme. Na druhé straně by aspoň část těch, kteří se snažili vidět situaci "po svém", měla začít uvažovat trochu realisticky.