Česká republika: +10725nových případů. Pokles o 7 tisíc oproti minulému týdnu. Začíná fáze zklidnění viru, kterou ovšem patrně nedokážeme využít.
USA +222121 nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
22934 : 19752 |
Rusko stále pomaloučku zklidňuje. Francie po překvapivě dobrém výsledky zase velký skok.
Británie přes 45 tisíc, stále velká čísla.
Izrael téměř 9 tisíc. Tady bude nejzajímavější sledovat efekt očkování.
Slovensko dva a půl tisíce.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
O zrodu anti-covi vakcín přehledně/3
Jaroslav Petr zpracoval pro českou pozici poměrně kvalitní a objektivní pojednání o tom, jak se rodily jednotlivé vakcíny a co lze od nich očekávat. Celé je zde:
Úspěch, resp. očekávaný úspěch vakcín různého typu vyvinutých v několika zemích světa vysvětluje obrovskými finančními prostředky, které byly pro tento účel využity. Jenže, což už nedodává, v důsledku toho se přesunula téměř celá pozornost právě do oblasti hledání a přípravy vakcíny. Obávám se, že nám tím unikají důležité aspekty chování viru, které jsou důležité pro dlouhodobou koexistenci s ním. I z tohoto hlediska má smysl se s pojednáním seznámit. Od svého textu jej odlišuji fialovou barvou a doplňuji svými poznámkami,
3. část:
Každý další stupeň testů je složitější a neskonale dražší. Rozhodování, zda v testech pokračovat, nebo je zastavit, bývá komplikované a zdlouhavé. Několikaleté testování bývá daní z opatrnosti. Obří investice do testů vakcíny, která se nakonec neosvědčí, je noční můrou všech, kdo se na tomto poli pohybují. Při běžném vývoji vakcíny uběhnou celé roky při složitých rokováních, v nichž nemají hlavní slovo vakcinologové, ale finanční experti. Při
V neposlední řadě proto, že vývoj byl dotován programy, jako je Operation Warp Speed. Ošizené nebylo ani schvalování vakcín, i když i to se odehrává závratnou rychlostí. Obvykle dostávají úřady po skončení testů k posouzení kompletní "balík" dokumentace. Tentokrát se ale firmy s úřady domluvily na průběžném dodávání podkladů a jejich posuzování. Po ukončení třetí fáze klinických zkoušek proto nedostali úředníci horu dokumentů, kterou by se začali prokousávat.
Na stole jim přistála jen zbývající várka chybějících podkladů, již zvládnou vyřídit velmi rychle. Oznámení výsledků třetí fáze klinických testů koncem roku 2020 vzedmulo obrovskou vlnu optimismu. Očekávaná účinnost vakcín neměla přesáhnout 50 či 60 procent. Devátého listopadu ale oznámily Pfizer a BioNTech, že jejich vakcína chrání před nákazou více než 90 procent očkovaných. Jen o týden později hlásila více než 95procentní ochranu před nákazou u své vakcíny Moderna.
To byl nečekaný úspěch. Očkovací látky na bázi RNA dosud selhávaly. Vakcíny Moderny a Pfizeru proto jsou úplně první oficiálně povolené vakcíny tohoto typu. RNA jim však dala do vínku nestabilitu při vyšších teplotách. Pro jejich dopravu a skladování je nutná teplota -70 stupňů Celsia, což není jednoduché zajistit. Například v Bavorsku dorazily některé zásilky vakcín do očkovacích center "přehřáté" a musely se vyhodit.
Podobně dobrých výsledků jako produkty Moderny a Pfizeru dosáhly další vakcíny. Pekingský ústav biologických produktů hlásí účinnost očkovací látky 86 procent, Rusové u Sputniku V dokonce 91 procent. Poněkud zmatečné byly výsledky testů vakcíny vzniklé ve spolupráci firmy AstraZeneca s Oxfordskou univerzitou. V jedné části klinických testů chránila jen na 62 procent, při jiném dávkování se však účinnost vyšplhala na 90 procent. Zdaleka ne všechny firmy slaví úspěch.
Třeba francouzská společnost Sanofi ve spojení s britskou GlaxoSmithKline hlásí problémy a odkládají uvedení vakcíny na trh až na podzim 2021. Veřejnost reagovala na tyto zprávy různě. Někteří vakcíny vítají jako vysvobození z houpačky tvrdých protiepidemických omezení střídaných přechodnými uvolněními. Jiní se jich obávají a k očkování se stavějí zdrženlivě, případně rovnou odmítají. Strach jim kromě jiného nahání rychlost vývoje a testování.
Tyto obavy jsou zbytečné. I když vakcíny proti SARS-CoV-2 přicházejí v rekordně krátkém čase, jejich ověření a schválení byly standardní a transparentní. Ukázalo se, jak rychle můžou postupovat vývoj a testy, když je nezdržují úřední bariéry a nevlečou za sebou jako trestaneckou kouli kalkulace ekonomů. I odborníci ale přiznávají, že mnohé informace o účincích vakcín stále nejsou k dispozici. Víme, že žádná nemá stoprocentní účinnost, ale není jasné, jak bude probíhat onemocnění u těch, kdo se nakazí navzdory očkování.
Nakolik i jim hrozí těžký průběh covidu s pobytem na jednotce intenzivní péče a ohrožením života? Předběžná data z testů prvních vakcín naznačují, že očkování by mělo pravděpodobnost takových komplikací snížit. "To, co o účinku vakcín víme, mě ani v nejmenším neznepokojuje," říká Walter Orenstein z Centra pro vakcíny při americké Emoryho univerzitě. "Ale rád bych věděl víc třeba o tom, jak dlouho vydrží navozená imunita, a znal charakteristiku osob, u kterých očkování selhalo."
Právě délka navozené imunity je jednou z velkých neznámých. Z dosavadních sledování vyplývá, že po prodělání nákazy si člověk udrží odolnost nejméně půl roku. Vakcína však může navodit silnější imunitní odezvu než přirozená infekce. To je patrné například u papilomavirů způsobujících rakovinu děložního hrdla. Nákaza vyvolá jen slabou imunitní odezvu a infikované ženy nechrání. Vakcína proti papilomavirům však nabudí spolehlivou ochranu.
Možná budou podobně silně chránit i vakcíny proti covidu. Měli bychom ale počítat s tím, že se budeme muset nechávat po nějaké době přeočkovat. Florian Krammer z newyorské kliniky Mount Sinai upozorňuje, že první vakcíny zřejmě navodí imunitu v dolních cestách dýchacích a v plicích. Při nákaze proniká koronavirus nejprve do horních cest dýchacích, kde se uchytí, množí se a šíří se odtud do okolí. Vakcíny mohou očkované lidi chránit před záněty průdušek a zápaly plic, ale nemusejí zabránit nákaze ve sliznici nosu a v nosohltanu.
K ochraně horních cest dýchacích by bylo třeba podávat vakcínu nosními spreji. Očkovacích látek tohoto typu je však ve vývoji jako šafránu a zatím v testování významně nepokročily. Nelze vyloučit, že očkovaní lidé s infekcí horních cest dýchacích zůstanou zdraví, ale budou šířit koronavirus.
(Pokračování)
K tomu ode mne:
Myslím, že právě v tuto dobu se vymýšlejí marketingové strategie, jak se bude reagovat na reálný vývoj epidemie, tam, kde se intenzivně vakcinuje. Bude možné porovnávat situaci v různých zemích a efekty různých vakcín, přitom ve hře jsou nejen miliardy dolarů, ale i osudy vlád, které rozhodly za obyvatele, a vybraly jim tu "pravou". Ale to jen jeden aspekt problému. Pak je tu ještě další: Co ještě dalšího kromě vakcinování se bude muset v jednotlivých zemích udělat, aby společnost mohla fungovat normálně?
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:
https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji náměty k diskusi na tomto semináři:
Jak co nejlépe využít výsledky workshopu?
Vypadá to, že workshop na téma "Ekonomie a ekonomika doby postkovidové (Pohled za horizont událostí)" bude hodně dobře personálně obsazen. Soudě dle přihlášek, které jsem doposud dostal. Lze předpokládat, že na něm zazní hodně dobrých a přínosných myšlenek. Tak jsem si položil otázku, jak to, co na workshopu zazní, co nejlépe využít. Nemám rád žádné organizované sjednocování názorů (formou společného prohlášení apod.). To vždy zavání určitou manipulací a je trochu v rozporu se samostatným myšlením.
Když jsem zvážil všechny možnosti, jak co nejlépe myšlenky, které na workshopu zazní, využít, vyšlo mě následující. Nejlepší řešení je to nejpřirozenější a nejjednodušší. Až proběhne hlavní část workshopu, tak této otázce (využití výsledků workshopu, v době, když už tyto výsledky budeme znát) budeme věnovat závěrečný bod jednání. Každý z účastníků bude moci dát svůj návrh.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)