K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/280

9. 02 2021 | 01.00

V tomto pokračování o tom, proč PES zklamal a opatření nezabírají.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

 COVI-kávička 9.1. ČR +13029 USA +301655. Co dál?

Česká republika:   +13029 nových případů. Sice o 10 tisíc víc než minutý týden, ale to byl nový rok a minimální počet testů.

USA +301655  nových případů. Skokový světový rekord v počtu nových případů, poprvé přes 300 tisíc.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

23652  :  19814

Rusko mírně už několik dní klesá. Francie stále na hraně mezi růstem a poklesem.

Británie národní rekord přes 68 tisíc. Projeví se role vakcíny?

Německo téměř 26 tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Proč PES zklamal a opatření nezabírají

"Ať děláme, co děláme, je to celkem jedno. I tam, kde jsou restrikce hodně velké, dochází k výraznému nárůstu nových případů. Nejen u nás, ale i v dalších zemích."

Tento názor se dal očekávat a je – kromě jiného – i projeve určité únavy či dokonce zoufalství. Pokusím se uvést věci na správnou míru. Chtěl jsem to v souvislosti s diskusí o PES udělat již před třemi dny, ale po návratu ze Slovenska jsem našel byt nevytopený a nepodařilo se mně nastartovat topení. Promrzl jsem, ucpané dutiny a rýma (obával jsem se i chřipky) omezily moje přemýšlení a schopnost formulovat. Ale už jsem OK, tak se hned věnuji aktuálnímu témat. Je velmi důležité pochopit, o co jde.

Začnu konstrukcí PES. Nápad byl dobrý. Vezmeme nejdůležitější měřitelné ukazatele epidemie a vhodně je provážeme (vytvoříme multikriteriální model), podle jeho hodnot pak budeme posuzovat situaci v určité škále a na základě toho buď posilovat, nebo rozvolňovat restrikce. Provedení bylo horší. Kritika určitých konstrukčních prvků ze strany týmu M. Ševčíka byla na místě. A to se nebralo dostatečně v úvahu ani to, jak zvážit časová zpoždění mezi zjištěnými novými případy, vážným průběhem nemoci a úmrtími. Toto vše jsou ovšem spíše jen "technické detaily". Problém jakéhokoli modelu typu PES je v něčem jiném a mnohem zásadnějším. Pokusím se to vysvětlit co nejsrozumitelněji, čtenáře pak poprosím o to, aby se soustředil na pochopení toho, o co jde.

Jak ukazuje zkušenost ze všech dosavadních srovnatelných epidemií, chování jejich nositele se mění. Obecně k menší škodlivosti. Odpovídá to přirozené evoluční tendenci. Platí to i pro tento virus, i když s malou, ale podstatnou výhradou. Protože je blíže své evolučně stabilní strategii (ve smyslu Nashovy rovnováhy), reaguje na přítomnost konkurenční mutace porušující tendenci ke zklidnění zrychlením své replikace. (Toto je mimořádně důležitý moment, který u jiných virů v takovéto míře nenacházíme) Je to dáno evolučně zakódovanými mechanismy. Tendenci ke zklidnění mají dokonce i agresivnější mutace. A tak čas od času dochází k fázi zklidnění. Ta u nás byla ve druhé polovině července (i bez restriktivních opatření) a pak na začátku listopadu (s částečnými restriktivními opatřeními). Když uděláme model, který veškerý "úspěch" připočte opatřením (takto je postaven PES) a nikoli rovněž autonomnímu chování viru, budeme znovu a znovu dělat obrovské chyby. Povolíme v restrikci právě ve chvíli, kdy virus potřebuje nejvíce naši podporu, aby došlo k jeho zklidnění. (Zdůrazňuji, že on sám nerozhoduje, tak prostě fungují mechanismy, které se vyvinuly přirozeným výběrem.) Důsledkem je, že tím nastartujeme další fázi zrychlení epidemie.

Z pozice teorie her a matematiky tvrdím, že lze sestavit model, který by byl schopen identifikovat a zahrnout i změny chování viru (na bázi strategie "jak ty mně, tak já tobě s vložením vstřícných gest", modifikací ověřených v Axelorodových turnajích je řada). Jak jsem nedávno zjistil, je na internetu plně ke stažení knížka Martina Chvoje "Pokročilá teorie her", kde se o této problematice může zájemce dočíst víc (a zadarmo!):

file:///C:/Users/radim/AppData/Local/Temp/pokrocila-teorie-her-ve-svete-kolem-nas_nahled.pdf

Protože samotná vakcinace nestačí, bude nutné dříve nebo později se o takový model opřít. Pokud ovšem nebudou v krizových situacích rozhodovat úředníci vydávající se za odborníky, jejichž primárním zájmem je "přisát se, udržet se a vycucat".

Problém má ještě jeden aspekt. Mimořádně důležité je, jak se ta či ona země dokáže vypořádat s ohnisky či líhněmi nebezpečných forem portfoliové vícenákazy. Nejde totiž jen o to, jaké mutace se v různých zemích nacházejí, ale jak se udržují a šíří portfolia vícenákazy těmito mutacemi. K tomu několik poznámek:

- V Číně se podařilo epidemii zastavit včas zejména proto, že podnikla razantní protiepidemické kroky ještě před tím, než zde vznikla ohniska či líhně vícenákazy. Podobně i v některých dalších zemích.

- U nás jsme propásli dubnovou šanci a počínaje velkolepou akcí "Karlův most" (připomeňme si tehdejší účinkující) začali systematicky pěstovat (promořovací zájezdy do Chorvatska, akce typu Techtle-Mechtle) ohniska a líhně portfoliové vícenákazy. To nám umožnilo dostat se do nezáviděníhodné pozice světového lídra, nejen pokud jde o rozsah epidemie, ale i pokud jde o hloubku jejího zázemí. Bude to stát mnohem víc úsilí, než jinde.

- Navíc se z našich líhní přesunula portfolia vícenákazy i na opatrné a obezřetně se chovající Slovensko i do ukázněného Německa.

- V Izraeli, kde mají s potlačením epidemie také velký problém, roli líhní portfoliových nákaz hrají enklávy ortodoxních Židů. (Ale zde se mohu mýlit, tak dobře situaci v Izraeli neznám.)

Místo závěru:Problém, který jsme si vtvořili, budeme muset řešit. Na zázrak nečekejme. Bude to dřina a odříkání. Asi by nebylo dobré začít tím, že začneme hledat a trestat viníky. Tím si moc nepomůžeme. Na druhé straně by aspoň část těch, kteří se snažili vidět situaci "po svém", měla začít uvažovat trochu realisticky.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Důležitý článek k perspektivní a realistické vizi/3

V období vánočních svátků jsem dostal krásný dárek – sdělení, že následující článek vyjde v prestižním nakladatelství «Springer Nature». Protože se bezprostředně týká konkretizace představy o perspektivní a realistické vizi (a obsahuje některé výrazně nové prvky), uveřejňuji z něj na pokračování některé vybrané pasáže v rámci přípravy workshopu o době postkovidové.

Text příspěvku v angličtině odlišuji fialovou barvou, pro lepší orientaci dávám odkazy hned do první části.

ECONOMIC DEVELOPMENT AND THE TURNING POINT/3

Radim Valenčík, Pavel Sedláček

Theoretical Basis – the Economics of Productive Consumption

If we want to get oriented in the current breakthrough times, we need support in the new economic theory. Here we call it The Economics of Productive Consumption, which is a logical continuation of the mainstream of economic theory development, the overlap of the basic paradigm developed in neo-classical economics, the theoretical support of the prediction and analysis of the constitution of the productive services sector oriented on the development and preservation of human capital as the dominant economic sector (Valenčík, Wawrosz 2019), (Ichiroh 2010).

Similarly to the earlier stages of economic theory development, economics of productive consumption arises by combining stimuli from the field of theory development (in this sense, we are talking about the logical continuation of the development of existing knowledge) and at the same time stimuli from the field of practice (in this sense, we are talking about the historical conditionality of the present knowledge).

The main difference between economics of productive consumption and neo-classical economics is as follows: According to neoclassical economics, the consumer focuses on maximizing his utility in the sense of subjective experience, and consumption has effects only in the form of subjectively perceived experience, while according to the economics of productive consumption the consumption is productive in the sense that the consumer (the economic entity) maximizes the present value of its future income in the long run in accordance with its lifetime strategy. If we look at the different directions that economic theory undergoes today on its neoclassical basis, the interpretation of preferences on the basis of productive aspects of consumption is a possible continuation that enriches the directions and in which the different directions can interconnect when expressing important questions. The Economics of Productive Consumption has its own theoretical apparatus which, in the logic of the development of economic theories, builds on the apparatus of neo-classical economics and other theoretical sources, allowing a very complex expression of economic efficiency (Suen, Ho 1994), (Steger 2002), (Soumyananda 2014).

An important tool is the methodology of macroeconomic data analysis, which we have developed and which proved to be effective on the example of the Czech Republic. It has shown that certain shifts in the direction of those forms of consumption that have productive effects occur mainly in the middle-income groups of the population, indicating a combination of productive consumption and vertical mobility. At the same time, shifts towards greater representation of productive components of consumption have been hampered by the various forms of investment in the social position and the undeveloped financial market mechanisms that would open up resources for investment into development human capabilities.

Through the theory of cooperative and also following non-cooperative games, concepts of game complexes can be expressed, playing in the field of decision-making on whether a player chooses a strategy of investing in a social position or developing skills. Based on these concepts, it is possible to formulate the parameters of specific non-cooperative games, to show the importance of reforms related to the improvement of financial markets, which create conditions for contracts related to human capital. The theoretical basis of economics of productive consumption extends the possibilities of mutual enrichment of various social sciences, illustrated by the combination of the sociological and economic view of the various concepts of consumption, respectively, the different types of consumption that different consumers have adopted as their own.

Effects of the productive services sector in production, the role of intergenerational creative teams and startups as the main factor of innovation dynamics

The growing and gradually dominating role of the productive services sector in the economic field will be reflected in the growing role of creative intergenerational teams, which are the bearers of the country's innovation potential and play a key role in increasing the dynamics of technological change.

We perceive the current startup sphere be a valuable resource and initiator, and an activator for the formation of innovation (often intergenerational) teams.

From this point of view, it is important to pay attention to the issue of support for startups (which in EU countries, including the Czech Republic are supported by significant funds) and their development to the level of creative intergenerational team, where the cooperation of several generations has a major impact on the stability of creative teams and productive application of man in a highly productive way and subsequently the gradual disintegration of his activities.

Within the original definitions of a startup business (CZECHTRADE 1997−2020), there was usually a prioritization of a dynamic business model and an emphasis on growth at all costs. But the startup world is on the move. After painfully completing the period of dot-com bubble caused and accelerated by rapid (often irrational) business development, sometimes without a quality product foundation, we are witnessing a gradual shift (DOSTÁL2019). We see an obvious convergence with the world of university innovation teams, which create real and long-term product value in the safe existential background of the academic ground. However, this convergence must be to the benefit of both spheres, ideally to their mutual enrichment.

Current research studies (Šenkýř, Zyklová, Boček, 2020) point to the personal immaturity of startup teams and the lack of quality experts to create a sufficiently potent team for major innovation advances and their successful implementation in practice. This leads us to the definition of a startup business, which builds not only on the business basis, scalability and global ambitions of the project, but also on the necessary innovative content, as a basis for real project valuation ( Miloud, Aspelund, Cabrol, 2012). The investor's perception of project valuation reflects the project's readiness for investment based on a quality team, its interplay, customer base, invested experience and knowledge, and its potential for scalability. These are considered with regard to investment risks, return on investment and time to the desired exit. The innovative potential of the project is therefore crucial for its meaningfulness and any further development of the application. Ideally, the results of the work of innovation teams take on the nature of so-called disruptive innovation (Christensen, 1997), i.e. radical changes in technology that surpasses and displaces existing technology.

Due to the usual age composition of the initiators and other committed members of the startup team, there are often intergenerational collaborations, in which we can find a synergy of personal potential, level of experience, type of specialization and many other specific characteristics. L. Říhová's research study (Říhová at al., 2019) confirmed that intergenerational teamwork is one of the main ways of increasing the company's innovation potential. Synergy in such intergenerational teams is a significant competitive advantage for overcoming all the multidisciplinary challenges that accompany the development of a successful startup project based on its own innovation potential. Not only knowledge and competence factors play a role here, but also the necessary ability to adapt new technologies, as Ferri-Reed (2014) points out. We can observe the connection of innovation teams, traditionally based on a comprehensive erudition, material and professional background of the Baby boomers (1946-1967) and representatives of Generation X (1968-1982) with the Millennials (1983-1997), who in the benefit of quality teamwork and its results come with purely technological DNA, even workaholic zeal, a sense of collaboration and feedback, a healthy self-confidence and a community mindset.

According to its official portal for business and export, BusinessInfo.cz, the Government of the Czech Republic currently sees considerable reserves in the local startup ecosystem (Czechtrade, 2019) and is coming up with the Innovation Strategy of the Czech Republic 2019-2030 as part of the desired development of startup and spin-off environment. In this sense, the government talks about the need for a comprehensive national concept for their establishment, development and financing, points to a weaker investment environment, when from the point of view of business practice allegedly there is often insufficient motivation to use academic outputs, and sees barriers of low internationalization of some Czech projects. Let's consider, however, whether the real cause of low interest of Czech and foreign investors is not rather low innovative quality of some of currently emerging projects, which would be (as some success stories have proven) sufficient motivation for investment, support and participation in such a startup or other innovative project. Sufficiently innovative and correctly targeted outputs of the work of Czech innovation teams can gain an easier, more sustainable and cheaper way to technology transfer and related commercialization of research outputs.

However, for their validation and independence, innovation teams need sufficient space, and this should be provided primarily by institutional and societal support. The will for systemic change will also be key, which will create the conditions for the development of the productive services sector, contributing to the acquiring, maintaining and utilizing of human capabilities and the related rapid growth of the company's competitive innovation potential.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)