Česká republika: +10466 nových případů. Nadějný výsledek, o téměř 2 tisíce méně než minulý týden. Ještě uvidíme, jaký byl počet testů.
USA +45116 nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
10258 : 5327 |
Rusko se pomalu blíží k poklesu pod 10 tisíc, Francice jako vždy po určité době velmi příznivý výsledek.
Intenzivně vakcinující země: Británie přes 4 tisíce,. Izrael přes 3 tisíce.
V4 - všude o dost lepší výsledky než včera, např. Slovenskou jen něco přes 300.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Hamáčkuv nebezpečný omyl! Zpomalení není důsledkem vládních opatření
Hamáček se dopustil chybné formulace s nebezpečnými důsledky, když řekl: "Vím, že je to otravné, nicméně opatření fungují. Epidemie zpomaluje, vyhráno ale není. I kdyby se trend obrátil a čísla nově nakažených začala klesat, tak prodleva, než začnou klesat počty hospitalizovaných, je 7 až 10 dnů,” , celé viz:
To, že zpomalení epidemie ještě nemůže být výsledkem vládních opatření, jak naznačuje (nebo podsouvá) Hamáček, i když to následně sám reviduje, mu patrně mnozí dají pěkně vychutnat. Ale důležité je něco jiného.
Pokud skutečně dochází ke zpomalení viru, pak máme velké štěstí a souběh přirozené fáze zpomalení (vyplývá z logiky chování viru) a výrazných, byť i nepřesně cílených opatření, může vést k podstatnému zlepšení situace či dokonce zásadnímu obratu. Ale právě zde se projevuje nebezpečnost Hamáčkova vyjádření. Pokud totiž budeme zásluhu připisovat jen vládním opatřením, zase a po třetí promrháme příležitost, kterou nám nabízí fáze zklidnění viru. Tu musíme podpořit a lépe zacílit opatření. Když se z politické nenažranosti začne připisovat zásluha vládním opatřením (která jsou hodně nepřesně cílená) a začne se místo lepšího zacílení rozvolňovat (vláda podlehne tlaku), tak se napáchají zase obrovské škody v oblasti průmyslu, resp. celé ekonomiky, školství a v neposlední řadě též příležitostí v oblasti cestování i reputace naší země.
Před pěti dny, 3. března , jsem napsal článek "Co se bude dít? Moje krátkodobá predikce", viz: https://radimvalencik.pise.cz/9050-co-se-bude-dit-moje-kratkodoba-predikce.html
V něm jsem na možnost souběhu fázi zklidnění a opatření upozornil: "První důsledky poměrně tvrdého březnového lockdownu (začal platit od prvních hodin 1. března) se začnou projevovat nejdříve za pět dní a pak postupně víc a víc. Může se projevit i vstřícné chování části veřejnosti ještě před administrativním začátkem, ale to je maximálně o dva dny dříve. Důležité tedy je, co se bude dít druhý březnový týden (od 8. března). - Pokud bychom náhodou měli štěstí, pak se začátek lockdownu zcela náhodou trefil do fáze určitého zklidňování viru. Toho administrativní opatření nezajímají. Pokud by tedy čísla tento týden znamenal určité zpomalení nárůstu, stagnaci či dokonce pokles, byla by velká šance na úspěch. Ovšem pokud nezačneme "jančit""
Co konkrétně dělat? Důležité je zejména:
|
· * Zabránit střetání různých mutací pocházejících z různých regionů. · * Identifikovat a likvidovat ohniska, které udržují vícenákazu. · * Bránit přenosu velkých dávek či omezit možnost dlouhodobé expozice. |
Podrobně viz: https://radimvalencik.pise.cz/9029-pomuze-tvrdy-lockdown-po-cesku.html
O kočkách, myších, koronaviru a nás/15
Jsou nebezpečné některé mutace, nebo to, co nazývám "portfolio vícenákazy"? Jedna ze zásadních otázek:
- V prvním případě budeme vliv velikosti dávky, kterou je člověk zasažen uvažovat čistě kvantitativně, tj. kolik virů je v ní obsaženo (ve velké kapénce, při delší inhalaci aerosolu apod.)
- Ve druhém případě je to nejdůležitější složení kapénky, tj. to, zda při replikaci uvnitř hostitele dojde či nedojde k interakci dvou či více odlišných mutací či stavů našeho viru, a to buď přímo, nebo prostřednictvím imunitního systému hostitele.
Z odpovědi na výše uvedenou otázku vyplývají zásadní praktické doporučení pro "krocení" epidemie (a "zklidnění" viru). V případě, že se jedná především o nebezpečí portfoliové nákazy (tj. nákazy složené z portfolia mutací a stavů viru), pak je důležité zejména:
- Zabránit střetání různých mutací pocházejících z různých regionů.
- Identifikovat a likvidovat ohniska, které udržují vícenákazu.
- Bránit přenosu velkých dávek či omezit možnost dlouhodobé expozice.
To vše lze a s opatřeními to není nutné nějak zvlášť přehánět. Nutná je ovšem naprostá důslednost. K té je nutná jak autorita a přísnost "shora", tak pochopení "zdola". Zdánlivě triviální, v reálné situaci však obtížně dosažitelné.
O našem viru, jeho mutování, příčinách stability základního kmene, interakci mutací mezi sebou, s imunitním systémem a prostřednictvím imunitního systému víme zatím málo, nemáme ještě vyvinuty potřebné modely.
Jen pro přibližnou představu: Z matematického hlediska.je počet možných kombinací z 29 881 písmenek, které má nás virus, cca 414941. Pro představu, fyzici odhadují, že v pozorovatelném vesmíru je "pouze" 4135 atomů. To znamená, že tolikrát víc než atomů v našem vesmíru, že by v každém atomu z našeho vesmíru muselo být tolik atomů, jako v našem vesmíru, aby se to dalo srovnat s počtem možných mutací našeho viru.
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8968-covi-kavicka-25-2-cr-13657-usa-75299-co-dal.html
Takže šíří se nákaza jako nákaza, kvantitativně, nebo jako vícenákaza?
Poznámka pod čarou:
Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:
Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html
Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.
Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.
Předcházejí díly:
https://radimvalencik.pise.cz/8965-covi-kavicka-22-2-cr-4002-usa-57198-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/8966-covi-kavicka-23-2-cr-11233-usa-59257-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/8967-covi-kavicka-24-2-cr-15672-usa-71054-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/8968-covi-kavicka-25-2-cr-13657-usa-75299-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/8969-covi-kavicka-26-2-cr-14457-usa-77377-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/8970-covi-kavicka-27-2-cr-14676-usa-80625-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9001-covi-kavicka-28-2-cr-7798-usa-64320-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9002-covi-kavicka-1-3-cr-4557-usa-49412-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9003-covi-kavicka-2-3-cr-12150-usa-53147-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9004-covi-kavicka-3-3-cr-16642-usa-56890-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9005-covi-kavicka-4-3-cr-15088-usa-66879-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9006-covi-kavicka-5-3-cr-14554-usa-68321-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9007-covi-kavicka-6-3-cr-13074-usa-67281-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9051-covi-kavicka-7-3-cr-9066-usa-58228-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9032-covi-kavicka-8-3-cr-3923-usa-41967-co-dal.html
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tomu vztahují:
Tvůrčí mezigenerační týmy (TMT): základ inovačního potenciálu/1
Ve společnosti, jejíž ekonomika bude založena na dominantní roli sektoru produktivních služeb, budou nositeli inovační dynamiky tvůrčí mezigenerační týmy napojené na absolventské sítě univerzit. Právě s ohledem na podporu jejich vzniku a rozvoje bude nutné zaměřit komplex reforem, které vyvedou společnost ze slepé uličky setrvačného vývoje směřujícího se společnosti, jejíž ekonomika je ovládána diktátem přerozdělovací moci. Postupně a nepravidelně uveřejňuji vybrané pasáže z pracovní verze podnětné diplomové práce našeho studenta M. S., které případně doplním svým komentářem. Od svého textu odlišuji fialovou barvou.
Přínos tvůrčích mezigeneračních týmu pro rozvoj podniku – 3. část
2. Teoretická východiska
Je-li cílem práce zjistit přínos mezigeneračního tvůrčího týmu, jeho koncepci, určit systém řízení a vnitřního managementu, je nezbytně nutné zmapovat obecně platné principy mezigeneračních týmů a zároveň správně identifikovat jak pozici lídra, tak funkce jednotlivých členů. Dále je nutné postihnout i stránku mezilidských vztahů, neboť právě ty jsou alfou a omegou správného fungování jakékoliv skupiny lidí, která má na něčem společně pracovat. Neméně důležitá je i motivace a její formy. Právě těmto tématům bude věnována následující kapitola.
1.1 Obecná charakteristika týmu, definice mezigeneračního týmu, podmínky vzniku mezigeneračních tvůrčích týmů
"Podniky s různorodými pracovními silami, které spojují různý věk, prostředí a zkušenosti, by mohly mít vzorec pro úspěch.”
Forbes Insights v roce 2017 provedl průzkum mezi více než 300 vrcholovými manažery, aby lépe porozuměl roli, kterou v podnikání hraje rozmanitost a začlenění.
Průzkum zjistil, že vedoucí pracovníci se přiklánějí k možnosti, že inovace závisí na tom, zda mají členové týmu různé zázemí, zkušenosti a perspektivy. V odpovědi na otázku ohledně vztahu mezi rozmanitostí a inovací se většina respondentů shodla, že: "Rozmanitost je zásadní pro diverzitu nápadů a pohledů na věc, které podporují inovace."
"Jedním ze způsobů, jak mohou firmy dosáhnout této žádoucí rozmanitosti, je zajistit, aby zaměstnávaly lidi různých věkových skupin. Párování mladých se starými pomáhá jak rozvoji týmu, tak podpoře kreativity.” To v provedené studii tvrdí Paula Tinkler, obchodní ředitelka společnosti Chemoxy International, jejíž pracovníci jsou na obou koncích věkové škály, tedy ve věku od 17 do 70 let.
Agentura AGIM (Accord Group Interim Management) se zabýval vytvářením mezigeneračních týmů v článku z 15. listopadu 2019. Zde tvrdí, že "Vytvářet multigenerační týmy a plně využít jejich potenciál, je nevětší výzva dnešní doby”.
Od mladých generací se dnes očekává rychlejší přebírání zodpovědnosti v organizacích, oproti tomu dlouhověkost a prodlužování doby odchodu do penze vede k tomu, že se na pracovištích setkávají lidé, kteří jsou od sebe přes dvě generace. Současný demografický vývoj zároveň napovídá, že starších přibývá. Dle poznatků agentury AGIM existují případy, že mladší generace, jsou dnes v určitých oblastech a technologiích zdatnější než generace starší s mnohonásobně delší praxí. Zatím co mladí vynikají v technologiích, starší pracovníci mají zpravidla lepší tvz. soft skills – tedy schopnost odhadování lidí, vzorců chování, chápání vztahů a jejich fungování. Soft-skills jsou nedílnou součástí managementu, ale zároveň jsou nezbytné při vyjednávání nebo vytváření struktur organizačních segmentů. Zkušenost je silným nástrojem ve strategii, ale v jistých případech může být i překážkou, obzvlášť při vytváření budoucích vizí a cílů. Tam kde by starší pracovníci vsadili na jistotu, mladí dokážou vymyslet nekonvenční přístupy a postupy, které obohacené o zkušenosti starších pracovníků mohou vést k nadstandardním výsledkům. Potenciální spolupráce napříč generacemi se tedy v tomto případě jeví jako velmi přínosná.
(Pokračování)
K tomu ode mne:
1. Velmi důležitý aspekt významu TMT (a hlavní důvod, proč mu i v rámci tohoto seriálu věnujeme takovou pozornost) je, že se jedná o sice malou pospolitost lidí, ale takovou, která je blízká evolučně stabilní strategii člověka, kterou podle mě je individuální orientace na rozvoj a uplatňování vlastních schopností, a to tak, aby výsledek co nejvíce přispíval k vytvoření podmínek, za který je plný a svobodný rozvoj každého jednotlivce podmínkou rozvoje všech, tedy i mne.
2. Na úrovni diplomové práce je úvod napsán zdařile. Stálo by za to zdůraznit ještě roli starších osob jako nositelů společenských kontaktů významných pro stabilitu týmu a jeho efektivní fungování. Samozřejmě, že společenské kontakty (sociální kapitál), kterými disponuje starší generace, může hrát i negativní roli "zabetonování" pozic a omezení mladších osob v možnostech uplatnění.
Tip na lockdownový výlet procházku či výlet pro Pražáky – posílení fyzičky i psychičky
Do seriálu zařazuji každý den tip na výlet k podpoře zdraví. Jsou z procházek minulých let. Vybírám s přihlédnutím k roční době a stavu přírody. Každý tip má několik pokračování, kde se o místě dozvíte víc než v nejrůznějších bedekrech:
Jeden z největších zalesněných areálů v Praze se spoustou překvapení:
V areálu Cibulky a Vidoule/2 (pise.cz)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)