Česká republika:   +14920 nových případů. Téměř o 1750 více než minulý týden. To je hodně, ale projevil se vliv povinného testování ve firmách.

USA +66785  nových případů.

Brazílie o hodně více, rekordních přes 84 tisíc. A koreluje to s tím, že denně v této zemi umírá přes 2 tisíce lidí!

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

9794  :  25229

Rusko už stále pod 10 tisíc, Franci další nepříznivý výsledek.

Intenzivně vakcinující země: Británie přes 6 tisíc, to je stále hodně. Izrael přes ke 2 tisícům, standardní šábesový výsledek.

Itálie téměř 27 tisíc. Celkově se v EU epidemie zrychluje.

V4:  Polsko rekordních téměře 18 tisíc. Maďarsko hodně nepříjemných přes 9 tisíc. Slovensko 2,3 tisíce.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Problém vypovídací schopnosti počtu nově nakažených po zavedení povinného testování ve firmách

V současné době je hlavní problém u nás (moc se o něm nemluví) tento:

- Široce se začaly používat antigenní testy, které jsou mnohem méně přesné.

- Jejich výsledky se do počtu odhalených nových případů nezapočítávají, ale v řadě případů se uznávají jako náhražka PCR testů. Proto počet testů PCR poklesl.

- Zde je ovšem to nejdůležitější, co je nutné brát v úvahu: Po pozitivním antigenním testu jde člověk na PCR test. Logický důsledek – zvýšila se "výtěžnost" PCR testů, tj. procento odhalených případů.

5. Časovou řadu zde máme zatím malou a povinné testování ve firmách, které teprve začíná, čísla podstatně ovlivní. Proto interpretaci výsledků o počtu nových případů je nutné brát s rezervou. Budeme muset chvíli čekat, kam se posune časová řada.

O kočkách, myších, koronaviru a nás/19

Za povšimnutí slouží následující pasáž v článku: "Virus SARS-CoV-2 mnohokrát využívá molekulární mimikry ve svém úsilí využívat svého lidského hostitele, počínaje jeho vznikem prostřednictvím zoonotické události od dřívějšího hostitele, netopýra, který toleruje virus v kvazi-Batesově mimikrovém kruhu. Události mezi zoonózou od netopýra po současného lidského hostitele a jejím vznikem jako pandemie, i když nejasné, byly pravděpodobně ovlivněny strategiemi napodobování, které virus použil." Autoři se zde, patrně ne náhodou, poněkud zdrženlivě vyjadřují ke stávajícím teoriím toho, co epidemii Covid-19 iniciovalo.

Ukazuje se, že aplikace modelu mohou být širší než k jen tomu, jak inovovat vakcíny s výhledem na proměny viru. Velmi zajímavé by bylo využít aparát, který autoři článku předkládají, ke zkoumání vztahů mezi různými mutacemi nového viru, pokud by byly přítomny v témže organismu, a testovat z tohoto hlediska to, do jaké míry se virus přiblížil své evolučně stabilní strategii (3). Velmi podstatnou otázkou například je, zda virus reaguje na přítomnost konkurující mutace přímo, nebo zprostředkovaně přes signály poskytované imunitním systémem.

V článku se setkáme i s úvahami na téma sociálně-technologických otázek včetně nutnosti hledat kompromisy mezi "životem a živobytím", přičemž i zde se naznačuje možnost aplikace teorie her. Existují patrně tři velké skupiny her, které musíme uvažovat: Mezi virem a virem, mezi virem a člověkem (potažmo jeho imunitním systémem) a mezi člověkem a člověkem (ty jsou nejvíce komplikované a možná, že nás i v kontextu epidemie ohrožují více, než ty předcházející). Každopádně lze předpokládat, že vstup teorie her do dané oblasti přinese významné a možná i nečekané výsledky.

(Podrobněji v dalším pokračování)

Zdroje a podklady:

(1) Celý článek ke stažení:

https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsif.2020.0689

(2) Srozumitelně o signálních hrách např. zde:

Osborne, M.J.: An introduction to game theory. Oxford University Press, New York 2004.

(3) K evolučně stabilní strategii dříve na OSEL zde:

(Pokračování)

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Předcházejí díly:

https://radimvalencik.pise.cz/8965-covi-kavicka-22-2-cr-4002-usa-57198-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8966-covi-kavicka-23-2-cr-11233-usa-59257-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8967-covi-kavicka-24-2-cr-15672-usa-71054-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8968-covi-kavicka-25-2-cr-13657-usa-75299-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8969-covi-kavicka-26-2-cr-14457-usa-77377-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8970-covi-kavicka-27-2-cr-14676-usa-80625-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9001-covi-kavicka-28-2-cr-7798-usa-64320-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9002-covi-kavicka-1-3-cr-4557-usa-49412-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9003-covi-kavicka-2-3-cr-12150-usa-53147-co-dal.html  

https://radimvalencik.pise.cz/9004-covi-kavicka-3-3-cr-16642-usa-56890-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9005-covi-kavicka-4-3-cr-15088-usa-66879-co-dal.html  

https://radimvalencik.pise.cz/9006-covi-kavicka-5-3-cr-14554-usa-68321-co-dal.html  

https://radimvalencik.pise.cz/9007-covi-kavicka-6-3-cr-13074-usa-67281-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9051-covi-kavicka-7-3-cr-9066-usa-58228-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9032-covi-kavicka-8-3-cr-3923-usa-41967-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9033-covi-kavicka-9-3-cr-10466-usa-45116-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9034-covi-kavicka-10-3-cr-15196-usa-55683-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9035-covi-kavicka-11-3-cr-14353-usa-60355-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9036-covi-kavicka-12-3-cr-11083-usa-62773-co-dal.html 

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

 

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tomu vztahují:

Tvůrčí mezigenerační týmy (TMT): základ inovačního potenciálu/5

Ve společnosti, jejíž ekonomika bude založena na dominantní roli sektoru produktivních služeb, budou nositeli inovační dynamiky tvůrčí mezigenerační týmy napojené na absolventské sítě univerzit. Právě s ohledem na podporu jejich vzniku a rozvoje bude nutné zaměřit komplex reforem, které vyvedou společnost ze slepé uličky setrvačného vývoje směřujícího se společnosti, jejíž ekonomika je ovládána diktátem přerozdělovací moci. Postupně a nepravidelně uveřejňuji vybrané pasáže z pracovní verze podnětné diplomové práce našeho studenta M. S., které případně doplním svým komentářem. Od svého textu odlišuji fialovou barvou.

Přínos tvůrčích mezigeneračních týmu pro rozvoj podniku – 5. část

1.1.3 Podmínky vzniku mezigeneračních tvůrčích týmů

Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době není možné nalézt ucelené informace o tvůrčích týmech s výraznějším inovačním potenciálem a zároveň doposud nebyl nijak zmapován jejich vznik a vývoj v průběhu času, můžeme tyto týmy klasifikovat jako týmy pracovní, které nepracují na základě jasně daného postupu. Naopak očekávaná práce týmu tkví ve vymyšlení a aplikovaní vlastních pracovních postupů na řešení dané problematiky především díky diverzitě zkušeností, znalostí, a hlavně díky vzájemné spolupráci jednotlivých členů. Důležitým faktem je, že ty týmy, které budou schopné efektivní výměny informací napříč odděleními a generacemi, mají značný předpoklad pro tvorbu inovativních přístupů a myšlenek nejen na poli podnikovém. Pro správné fungování týmu je proto klíčový přístup k uceleným informacím a poznatkům, bez něj je totiž praktická zkušenost i teoretická znalost zavádějící a vede zpravidla ke sníženému potenciálu týmu, nenaplnění cílů a ke snížení konkurenceschopnosti podniku.

Jako první podmínku vzniku TMT můžeme tedy považovat touhu podniku po udržení či zvýšení konkurenceschopnosti a to ať v podobě inovací konkrétních výrobků, tak v podobě marketingových kampaní, či PR.

Jako druhou, neméně podstatnou podmínku vzniku tvůrčího mezigeneračního týmu můžeme uvést dostatek personálu. V konečném důsledku menší rodinná firma, která čítá cca 10 zaměstnanců, nebude mít stejně naléhavou potřebu uvedeného týmu, jako například korporátní společnost s počtem zaměstnanců v řádu stovek či tisíců.

Třetí a snad nejdůležitější podmínkou vzniku TMT je pak mezigenerační a interdisciplinární diverzita pracovníků, bez které by nebylo možné dostáhnout průniku jednotlivých generací, a především spolupráce na úrovni jednotlivých odvětví. Je tedy více než jasné, že pokud tato podmínka nebude splněna, nemůžeme se bavit o tvůrčích mezigeneračních týmech, ale o uskupeních pracovníků daného oddělení, nebo případně uskupení pracovníků ve stejné demografické skupině, přičemž každý přinese své oborové zkušenosti, ale bude se pohybovat jen v rámci své praxe a zkušeností.

1.2 Vznik, vývoj a stabilita skupiny

Pro správné mapování tvůrčího týmu je nutné nejprve popsat a pochopit vznik, vývoj a fungování skupiny, jelikož se jedná o zásadní fakta, ze kterých budeme vycházet v další kapitole.

Nejprve je nutné zachytit vývoj metod, které mapují vznik a vývoj pracovních skupin. Autorem první teorie je Bruce W. Tuckman, který ve svém díle Developmental sequence in small groups z roku 1965. To se skládá několika desítek článků. Hlavní myšlenkou, která v rámci tohoto tématu vzešla je poté rozdělení vývoje skupiny do čtyř fází: formování, bouření, normování a fáze optimálního výkonu.  Jedná se o sociálně-psychologický model Další, modernější pojetí nalezneme v publikaci Success criteria and factors for international development projects: a life-cycle-based framework, kde autoři Do Ba a Kyne indentifikují následné fáze: konceptualizace, plánování, implementace, uzavření a hodnocení úspěchu 

Pokud se budeme zabývat modelem čistě psychologickým, můžeme čerpat z díla *Charrier, který představil model zvaný jako Cogův žebřík (Mink, Owen (1977). Ten zahrnuje celkem pět stádií: slušnosti, nastavování cílů, dělení moci, spolupráce soudržnosti. 

V díle The spirit of teams od Davida Whitakera, se také objevuje psychologický model, který vývoj skupiny dělí na tři fáze, zařazení, prosazení a spolupráce.

Ačkoliv zjevně dochází k určitému vývoji týmů skrz jednotlivé fáze, není dostatek empirických poznatků, které by výše zmíněné teorie potvrdily.

K tomu ode mne:

Tady se prolíná problematika TMT a hledání evolučně stabilní strategie lidské pospolitosti v současné době. Komunity (včetně tvůrčích mezigeneračních týmů), které se chtějí přiblížit evolučně stabilní strategii člověka "šitou na míru" současné doby (jejímž základem je individuální orientace na rozvoj a uplatňování vlastních schopností, a to tak, aby výsledek co nejvíce přispíval k vytvoření podmínek, za který je plný a svobodný rozvoj každého jednotlivce podmínkou rozvoje všech, tedy i mne), musí tento základ evolučně stabilní strategie vhodně doplnit. Nejlépe systémem pravidel – neformálních a později i formalizovaných. Na základě čeho je formulovat? Může zde pomoci teorie?

Tip na lockdownový výlet procházku či výlet pro Pražáky – posílení fyzičky i psychičky

Do seriálu zařazuji každý den tip na výlet k podpoře zdraví. Jsou z procházek minulých let. Vybírám s přihlédnutím k roční době a stavu přírody. Každý tip má několik pokračování, kde se o místě dozvíte víc než v nejrůznějších bedekrech:

Chuchelský háj vždy krásný, překvapující a se spoustou variant procházek.

Podzimní Chuchelský háj/2 (pise.cz)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)