Nemám čas na to, abych rozpitvával další vyrobenou kauze (dost připomínající jiné kauzy, které si Britové zvykli vyrábět), ale pokud mně oči slouží, tak:

1. Na zpomalených záběrech je vidět, že když náš brankář instinktivně uhýbal hlavou před nohou útočníka, změnil útočník směr nohy tak, aby hlavu zasáhl. Něco takového jsem ještě v životě neviděl. To byl pokus o záměrné těžké ublížení na zdraví. Podívejte se na zpomalené záběry.

2. Hráči skotského manšaftu evidentně lžou. Záběry je usvědčují. V hluku stadionu nemohli slyšet, co náš hráč říkal. Podívejte se na záběry.

3. To, co říkal náš druhý brankář (hlavní "důkaz"), nemá žádnou váhu, protože jen interpretoval to, co slyšel, že se o výroku našeho hráče říká.

Jinak: Náš národ má s Černochy jinou historickou zkušenost než Britové včetně Skotů. U nás imprimace ve vztahu k Černochům vznikala např., když k nám přivezl cestovatel Holub sympatickou černou dívenku, když Plzeň osvobozovali nadšeně vítaní Černoši, když k nám přijel fantatický Luis Armstrong a cítil se jako doma. Černoši u nás byli vždy vnímáni jako parťáci, kteří jsou stejně utlačování a stejně diskriminováni (mj. v určité době i Brity včetně Skotů), jako jsme byli utlačovaní jako národ my. A to se přenáší z generace na generaci. Byli jsme s nimi vždy na stejné lodi. To asi Brit se svou historií vztahu k Černochům ne vždy dokáže pochopit. Jinak by se nepokusil uplést bič z pilin.