Česká republika: +6207 nových případů. Další mírně nadějný výsledek. O 1,7 tisíce méně než minulý týden. Rizikem jsou hloupé spontánní rozvolňovací aktivity, které mohou vrátit vše zpět k vysokým číslům.
USA +76786 nových případů. Patrně to začíná pomalu růst.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
9169 : 50659 |
Ruský standard, Francie poskočila rekordem na nejvyšší počty denních přírůstků v EU.
Brazílie opět hrozivá čísla: K 90 tisícům nových případů a 3,7 mrtvých za den.
Turecko přes 40 tisíc, Německo ke 24 tisícům.
V4: Polsko přes 35 tisíc, Maďarsko téměř 10 tisíc, Slovensko 1,3 tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Vynikající článek J. Campbella/2
Uveřejňuji na pokračování.
Proč je nutné zastavit Blatného & Co? – 2. část
Jan Campbell
Proč se ignoruje skutečnost, že přítomnost protilátek nepředstavuje ke dnešnímu dni a na úrovni znalosti problematiky Covid-19 žádnou garanci před dalším onemocněním Covid-19?
Jeví se mi, že morální povinností každého MZ, vlády i lékaře vůči občanům je srozumitelně vysvětlit, že základ imunitní reakce tvoří buněčná imunita. Ta není spojena s protilátkami. To vím již půl století z doby studia. Protilátky mají ochranné vlastnosti, ale jejich velké množství může sehrát s pravděpodobností hraničící s jistotou i negativní roli. O ní se nebudu rozepisovat.
Tzv. titer protilátek, tj. masová koncentrace Covid-19 nebyla dosud žádnou společností nabízející západní vakcíny zjištěna a zveřejněna. Jenom vědeckým výzkumem prověřená úroveň koncentrace protilátek a zjištění nejmenší koncentrace viru, která může ještě způsobit napadení buňky a onemocnění dávají právo panu ministrovi mluvit tak, jak mluví. Vše ostatní je mlžení a klamání veřejnosti a přinejmenším indikace na porušení lékařské etiky.
Již dnes lze na základě dostupné vědecké dokumentace tvrdit, že Covid-19 spouští urychlený proces stárnutí. To není legrace, protože se jedná o otázku rehabilitace, obrovské finanční zátěže státního rozpočtu a lékařské etiky.
Epidemie, pandemie, nebo i jiné označení probíhající pandemie strachu z Covid-19 indikuje první případ v historii moderní medicíny, ve kterém věk hraje významnou roli a vybízí ptát se: Proč tolik slov a obav o seniory a jejich očkování, kteří podle mladých elit zatěžují prázdné státní kasy, rozpočet na sociální služby a jsou neproduktivní zátěží?
Odpovědět si může každý občan sám. V každém případě by EK, MZ, SUKL a samozřejmě vláda neměly podporovat podezření, že generace seniorů slouží pokusům, které vyžaduje výzkum vakcín a léčiv dříve, než jsou povoleny pro bezpečné použití. Představa, že úmrtí bezmocných seniorů by mohlo být spojováno s testováním moderních technologií vakcín proti Covid-19 indikuje amoralitu, pokrytectví a vysokou pravděpodobnost, že nebude žalob.
Proč? Lékařské tajemství je pro obyčejného smrtelníka neprůstřelné, mladí se kvůli dědům a babičkám soudit se státem nebudou i proto, že stát nevydal žádnou metodickou příručku jak postupovat při náhradě škody ve spojení s Covid-19, když převzal odpovědnost od výrobce. Kde není žalobce, není ani soudce. V duchu tohoto přísloví se někdy chovají mnozí z nás, hlavně v případech, kdy složité byrokratické vyhlášky a předpisy se příčí zdravému rozumu, podobně jako je tomu s některými pravidly nouzového stavu.
EMA, EK, MZ a vláda by měly informovat občany o existenci nebo neexistenci monitoringu neutralizujících protilátek (NA) ve státě a u jednotlivých etnických skupin. Jedná se totiž o klíčový imunitní produkt pro ochranu a léčbu virusových onemocnění. Virus specifické NA, které se projevují buď jako výsledek skutečné infekce nebo očkování, mají schopnost blokovat virovou infekci. Zmiňuji se o metodě a monitoringu NA, protože se jedná o tzv. zlatý standard při hodnocení efektivity vakcíny.
Dostupné výsledky monitoringu NA u nemocných Covid-19 v zahraničí indikují, že titer byl na začátku nižší než se očekávalo, nebo akceptovatelný, ale rychle se snižující, tj. během dvou, tří měsíců po uzdravení. V kontextu titer je nutné připomenout, že jeho úroveň nikdy nemůže být nula. Připomínám i existenci čínské studie. Ta vědecky a v souladu se západními standardy dokazuje, že u některých uzdravených byl titer tak nízký, že se rovnal citlivosti samotného testu - modifikované analýzy cytopatogenní neutralizace na základě živého SARS-CoV-2 ve spojení s analýzou ELISA.
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
O kočkách, myších, koronaviru a nás/39
Teoretická literatura k evoluční stabilitě lidských komunit vycházející z díla Elinor Ostrom (a jejího manžela Vincenta Ostrom, který byl i jejím rovnocenným partnerem v bádání) je velmi rozsáhlá a lze z ní vytěžit velmi mnoho k problematice tvůrčích mezigeneračních týmů (TMT). Vybírám některé důležité myšlenky a zveřejňuji je s komentářem. Vyplyne z toho i odpověď na otázku, proč právě TMT jsou tak významné při hledání evolučně stabilní strategie celé lidské komunity (v lokálním i globálním měřítku).
První příspěvek je o životě Elinor a Vincenta Ostromových z pera jejích dlouholetého spolupracovníka. Obsahuje nejen svědectví toho, jak se jejich dílo rodilo, tak i to, jak vzniklo zaměření jejich bádání daným směrem. Jedná se článek Roberty Herzbergové Governing their commons: Elinor and Vincent Ostrom and the Bloomington School uveřejněný v Public Choice; Dordrecht sv. 163, č. 1-2, s. 95-109, online: https://search.proquest.com/docview/1671990485/D6D2CA49D6994E56PQ/13?accountid=37662
Vybírám nejdůležitější myšlenky:
Elinor (Lin) a Vincent Ostrom strávili celý život vytvářením školy institucionální analýzy zaměřené na sílu lidské kreativity při řešení kolektivních lidských dilemat. Ostromovovi používali abstraktní metody a jazyk teorie veřejné volby, docenění lidských schopností a samosprávy jim umožnilo spojit bádání s reálným světem. Kombinovali teoretickou analýzu, laboratorní experimenty a empirickou práci v terénu. Strávili svůj život vytvářením školy institucionální analýzy zaměřené na sílu lidské kreativity při řešení kolektivních lidských dilemat.
Podle nich občané musí pro udržení výhod demokracie udělat více než jen hlasovat: To, jak se lidé chovají, když mají přímý vztah k sobě navzájem v běžných životních situacích, je pro demokratický způsob života mnohem významnější než zásada "jedné osoby - jednoho hlasu", většinové vlády apod.
Demokratické způsoby života se opírají spíše o schopnosti samoorganizace než o předpoklad, že vládne něco, čemu se říká vláda. Argumentovali nejen tím, že je nutná samospráva, ale také tím, že lidé mají schopnost tuto samosprávu vykonávat.
Tvrdili, že má-li člověk porozumět tomu, co funguje, musí pečlivě hledat v komunitách, aby porozuměl pravidlům politiky v rámci širších sociálních pravidel.
Podle Ostromových procesy kolektivní volby fungují na třech úrovních institucionalizace: operační úroveň, úroveň kolektivní volby a konstitutivní úroveň:
- Operační úroveň obsahuje rozhodnutí učiněná uživateli a pracovníky týkajícími se každodenního života denní činnosti, jako je těžba, monitorování a rozhodnutí o údržbě v rámci kolektivního zavlažovacího systému apod.
- Úroveň kolektivní volby zahrnuje ta rozhodnutí stanovující zásady, které řídí provozní úroveň. Tato rozhodnutí zahrnují pravidla, která určují, jak budeme strukturovat denní interakce a jak můžeme monitorovat používání zdrojů, nebo jak nastavíme pravidla pro jejich užití.
- Úroveň konstitutivní stanoví, kdo bude zapojen, a stanoví pravidla, která se použijí na úrovni kolektivní volby.
Tvorba institucionálních pravidel na konstitutivní úrovni často vyžaduje větší konsenzus, protože všechna ostatní rozhodnutí vyplývající z těchto pravidel.
Víra v přínosnost a schopnosti každého jednotlivce byla nejdůslednějším a nejvýraznějším prvkem, ze kterého vycházeli. S touto filozofií Lin a Vincent vycvičili doslova armádu vědců.
Interakce Lins s Reinhardem Seltenem v Bielefeldu poskytla poznatky ve formálnějších teoretických přístupech v oblasti teorie her.
Pečlivý výzkum v oblasti velkého množství komunit je vedl k souboru osmi podmínek v souladu s úspěšnými dlouholetými společnými institucemi. Mezi ně patří (1) jasně vymezené hranice, (2) shoda mezi pravidly přivlastňování a místními podmínkami, (3) opatření kolektivní volby, (4) monitorování, (5) odstupňované sankce, (6) mechanismy řešení porušení pravidel, (7) předpoklady v oblasti uznání práv na organizaci, (8) včlenění komunity do širšího prostředí.
Podstatné je, jak účastníci vnímají očekávané náklady a výhody, nikoli to, jak se z vnějšku očekává, že takové vztahy budou fungovat. Proto je důležité, aby vědci zkoumali pravidla tak, jak jim účastníci rozumějí. Vnější orgány mohou posílit nebo bránit rozvoji samosprávných institucí pomocí pravidel, která přijmou k řešení společných problémů. Analytici musí pochopit, jak se tyto protínají se sociálními interakcemi, které lidé navazují.
(Pokračování)
Poznámka pod čarou:
Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:
Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html
Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.
Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.
Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny předcházející díly:
https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html
Tip na lockdownový výlet procházku či výlet pro Pražáky – posílení fyzičky i psychičky
Do seriálu zařazuji každý den tip na výlet k podpoře zdraví. Jsou z procházek minulých let. Vybírám s přihlédnutím k roční době a stavu přírody. Každý tip má několik pokračování, kde se o místě dozvíte víc než v nejrůznějších bedekrech:
Haladova zahrádka je nádherná, brzy bude otevřena. Ale i výlet do jejího okolí je zážitek.
https://radimvalencik.pise.cz/9098-nevycerpatelny-prokopak-1.html
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)