Česká republika:   +7654 nových případů.O něco přes dva tisíce méně než minulý týden. Mírně nadějné.

Ještě v 8.00 hlásily stránky 0 nových případů:

USA +76976  nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

9167  :  41869

Rusko se drží na stejných hodnotách, 3x až 4x nižších než Francie.

Intenzivně vakcinující země: Británie přes 6 tisíc. Izrael přes 0,5 tisíce.

Turecko přes 29, Německo přes 21 tisíc. Ukrajina poskočila na 18 tisíc nových případů.

V4: Polsko přes 35, Maďarsko přes 11, Slovensko jen 1,3 tisíc nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Proč je těžké změnit názor a kdy je to nutné/2

Jan Kulvajt, jehož vynikající příspěvek o hledání pravdy (viz předcházející tři pokračování covi-kávičky) odkázal na konkrétní příklad tohoto hledání v článku Pavla Kasíka, který uveřejnil Seznam Zprávy, celý je zde:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/komentar-zmenil-jsem-nazor-na-koronavirus-proc-je-to-tak-tezke-146375

Kasílův článek je skutečně dobrý. Zde je odlišen fialovou barvou rovněž ve třech pokračováních:

Komentář: Změnil jsem názor na koronavirus. Proč je to tak těžké? – 2. část

Pavel Kasík (novinář)

Napsal jsem to tak i do svého článku vydaného 5. února 2020: "Porovnání s virem SARS ale naznačuje, že nový koronavirus představuje větší výzvu, než jeho předchůdce z roku 2003." Stále jsem ale doufal, že se pletu a že data neukazují to, čeho jsem se obával. A tak jsem obratem vymyslel racionalizaci, která mi umožnila i nadále zůstat optimistou: "Zároveň je ale tentokrát rychlejší i reakce čínských a světových organizací."

Nicméně čísla jsem si do tabulky zanášel každý den, a nový koronavirus udržoval růstovou trajektorii, které se říká – dnes už to nikoho nepřekvapí – exponenciální. Z Wu-chanu mezitím přicházely záběry lidí uvězněných ve svých domovech (ale znáte to, Čína, kdo ví, jak to skutečně je...) a zemřel Li Wen-liang, čínský doktor, který na nebezpečí viru už v prosinci 2019 upozornil. Nová data čím dál razantněji kolidovala se zbožným přáním, že to určitě nebude tak horké.

Přesně si pamatuji chvíli, kdy jsem rozpoznal, že v mém mozku tato bitva probíhá. Nakupoval jsem počátkem února v hobbymarketu šroubky a viděl regály plné dezinfekcí a respirátorů. Bez omezení a za normální ceny. Rozmýšlel jsem se, jestli jich pár nekoupit. Dokonce už jsem je měl v košíku. Pak jsem se rozhlédl kolem a zase je vrátil zpátky. Jak by se na mne u pokladny dívali? Nesmáli by se?

Psychologové takové úvahy dobře znají. Poprvé pokud vím, studovali tento jev Bibb Latane a John Darley v roce 1968 pomocí slavného experimentu. Nic netušící účastníky nechali vyplňovat dotazník v místnosti, do které začali vpouštět neškodný hustý kouř. Pokud byli lidé v místnosti sami, krátce po zpozorování kouře se zvedli, aby na něj někoho upozornili. Když ale bylo lidí v místnosti víc, reakce byla zřetelně pomalejší. A čím větší skupina, tím víc se díváme kolem sebe. Místnost se plní kouřem, ale my nechceme před ostatními vypadat ustrašeně. Hlavně nereagovat přehnaně.

Racionálně jsem už tehdy věděl, že nový koronavirus se s největší pravděpodobností rozšíří do Evropy. Neuměl jsem si představit, jaké bude mít dopady, ale graf, který jsem si každý den doplňoval, rostl neúprosně. Zdráhal jsem se ale tato tvrdá data – a jejich důsledky – přijmout. Nechtěl jsem změnit názor. Protože změna názoru je pro nás, lidi nesmírně těžká.

Muselo se sejít víc věcí, které mi pomohly přijmout to, že jsem se ve svých původních "uklidňujících" odhadech pletl. Především jsem při hledání podkladů pro jiný článek narazil na výše zmíněný experiment s kouřem v místnosti. Kognitivní omyly pro mne nejsou novinkou, mnohokrát jsem o nich psal, nicméně najít trám ve vlastním oku je vždy těžké. Aspoň jsem byl ale připraven na to, jak snadné je plést se. Díky studiím o potvrzujícím zkreslení jsem si byl přinejmenším teoreticky vědom toho, co všechno je člověk schopen udělat, aby nemusel měnit svůj původní názor. Přijal jsem tedy možnost, že podvědomě hledám, jak nová data interpretovat tak, abych si mohl svůj "uklidňující" pohled udržet.

Pokud můžu zpětně dovzpomínat, tak mi k pochopení budoucího vývoje pomohla (dnes již notoricky známá) ilustrace se "zplošťováním křivky" a zpomalení exponenciálního růstu. Pochází z dokumentu amerického zdravotnického ústavu z roku 2017.

Tento graf jsem následně 10. března 2020 s kolegou předělal do interaktivní podoby. Byla to pouhá ilustrace, nikoli predikce. Dnes bych ten graf určitě dělal jinak. Mně ale tehdy pomohl uvědomit si hlavní důvod, proč je potřeba reagovat zdánlivě přehnaně. Tedy proč je u exponenciálně se šířící nákazy důležité reagovat ještě dřív, než se nákaza rozjede. Zvláště ve chvíli, kdy testování určitě nezachytilo všechny případy nákazy.

V následujících týdnech se Česko ponořilo do zatím nejtvrdšího jarního lockdownu (všechna opatření poté už byla jeho slabším odvarem). Téměř ze dne na den se přístup lidí změnil a virus začali brát vážně skoro všichni. Česko mělo nakročeno k tomu stát se zemí, která zvládne epidemii překvapivě dobře. Naše nízká čísla úmrtí v první vlně nám svět záviděl. Jenže statistiky nejsou vše, a lidé – včetně politiků a dokonce i včetně odborníků – se často rozhodují spíše podle emocí. A podle toho, co je pro ně výhodné a pohodlné.

A tak místo toho, abychom se každý týden dozvídali nové poznatky, které nám umožní lépe chápat šíření viru a podle toho volit nejlepší a nejšetrnější způsoby obrany, plácáme se stále v debatách, zda lidé umírají s covidem nebo na covid. Přitom obě skupiny by se asi shodly na tom, že je to "kvůli covidu". Nezabržděná epidemie covidu může jak za zbytečná úmrtí a zdravotní následky, tak za ohromné ekonomické ztráty, psychologicky erozivní izolaci lidí nebo nabourané vzdělávání dětí. Stačilo by jen odstoupit a podívat se na problém v širším kontextu.

Když už jsem zmínil svou první změnu názorů, měl bych zmínit i svou další důležitou "otočku". Zpočátku podzimní vlny jsem si ještě myslel, že lidé ignorují opatření, protože nechápou situaci, nebo ji odmítají domyslet. Na základě řady konkrétních příběhů jsem ale svůj názor opět změnil.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k výše uvedenému vztahují:

O kočkách, myších, koronaviru a nás/33

Budoucí ekonomika bude založena na propojení absolventských sítí univerzit s dynamicky se množícími rozrůstajícími se tvůrčími mezigeneračními týmy (TMT). Předpokladem je, aby se ta či ona země (v určitém spojenectví dalšími) vymanila ze setrvačného trendu společnosti, jejíž ekonomika je stále více založena na diktátu redistribuční moci. Z tohoto hlediska formuluji následující doporučení mým (ale nejen mým) studentům:

1. Při studiu si vytvářejte a průběžně konkretizujte představu o místě svého budoucího uplatnění, přitom tak, aby to byla oblast, kde působí nebo perspektivně budou dlouhodobě působit TMT.

2. Pokud máte možnost, vyhledejte nějaký TMT, ve kterém byste chtěli působit, kontaktujte jej a spolupracujte s ním ještě během studia. Pokud vám žádný nevyhovuje, hledejte takové uplatnění, abyste mohli stát u jeho zrodu. K tomu se spojte se svými vrstevníky, ale najděte i někoho zkušenějšího (tedy staršího), kdo by vám mohl pomoci nejen radou, ale i kontakty.

3. Snažte se vytvářet tým již během studia. K tomu potřebujete myšlenku nebo někoho, kdo myšlenku má a chce ji prosadit. Obstarejte si teoretickou literaturu, která vám umožní, abyste v oblasti předpokládaného uplatnění měli náskok. Najděte si kolegy, kteří by se složitější problematice snažili porozumět společně s vámi.

4. Předměty, které studujete, si osvojujte společně se znalostí historie nejvýznamnějších objevů, ke kterým v nich došlo. Pozorně si všímejte, jakým způsobem v rozvoji jednotlivých teoretických disciplín proběhl přesah stávajícího poznání.

5. Osvojte si základy dějin filozofie, kritického myšlení. Kritériem je pochopení Descartovy metodické skepse, Kanta a Hegelovy kritiky Kanta. Je to náročné, ale pro invenční myšlení nutné. Člověk bez tohoto nadhledu nebude dostatečně připraven na to, co ho v životě čeká.

6. Nebojte se matematiky. Není o počítání, ale o rozšiřování vaší představivosti.

7. Život je běh na dlouhou trať, tak si průběžně vytvářejte a konkretizujte představu o celoživotní perspektivě vašeho produktivního uplatnění.

8. Počítejte s tím, že čím bude úspěšnější TMT, ve kterém najdete uplatnění či který napomůžete vytvořit, tím větším nepřátelským tlakům bude vystaven. Spolu s kolegy sledujte společenský kontext; příčiny a zdroje špatností jsou poznatelné, hledejte spojence.

9. Nezapomínejte, že komplementarita rolí je nejlepší prevencí nezdravé rivality. Nesnažte se ve všem vyrovnat ostatním, ale odhalte a využívejte vaše přednosti.

10. Všimněte si a pozorujte sami na sobě to, že čím větší cíle máte, čím více je realizujete společně s dalšími (v TMT), čím více se dovedete radovat z úspěchu druhých a čím v delší perspektivě uvažujete, tím plněji žijete, tím lépe snášíte neúspěch, tím vice se dokážete motivovat k tomu, co je přínosné a důležité.
Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Prvních 20 dílů najdete zde (od s. 10):

https://valencik.cz/marathon/21/Mar2102.htm#__RefHeading___Toc3245_4024754188

Další jsou zde:

https://radimvalencik.pise.cz/9057-covi-kavicka-15-3-cr-3291-usa-36896-co-dal.html 

https://radimvalencik.pise.cz/9058-covi-kavicka-16-3-cr-10511-usa-45045-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9059-covi-kavicka-17-3-cr-13934-usa-53231-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9060-covi-kavicka-18-3-cr-11928-usa-62794-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9061-covi-kavicka-19-3-cr-10576-usa-62629-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9062-covi-kavicka-20-3-cr-9624-usa-65981-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9128-covi-kavicka-22-3-cr-2373-usa-39496-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9082-covi-kavicka-23-3-cr-8167-usa-45748-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9083-covi-kavicka-24-3-cr-10883-usa-58705-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9142-covi-kavicka-25-3-cr-8763-usa-66538-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9085-covi-kavicka-26-3-cr-7853-usa-67046-co-dal.html

Tip na lockdownový výlet procházku či výlet pro Pražáky – posílení fyzičky i psychičky

Do seriálu zařazuji každý den tip na výlet k podpoře zdraví. Jsou z procházek minulých let. Vybírám s přihlédnutím k roční době a stavu přírody. Každý tip má několik pokračování, kde se o místě dozvíte víc než v nejrůznějších bedekrech:

Kdo tady nebyl, o hodně přišel:

https://radimvalencik.pise.cz/6482-prirodni-pamatka-nedaleko-centra-prahy-3-skalka.html

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)