Česká republika: +3301 nových případů. Jen mírné zlepšení oproti minulému týdnu.
USA +51650 nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
8589 : 6696 |
Ruský dlouhodobý standard a francouzský úterní standard (ani nevím, proč úterní hodnoty jsou ve Francii vždy 6x nižší než v jiné dny).
Indie 257 tisíc a nárůst se začíná projevovat na počtu úmrtí.
Polsko mírné zkepšení.
V zemích, kde koronavirus začně působit viditelné ztráty, se i bez vládních opatření začínají chovat občané obezřetněji, což to vede ke zpomalení epidemie. Typickým příkladem je Brazílie.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Moudrý a koncepční pohled Václava Hořejšího/1
Z přehršle názorů na koronavirovou krizi vybírám moudrý a koncepční pohled V. Hořejšího, který vidí až za horizont covi-událostí. Fialovou barvou odlišuji od svého textu. Celé je zde:
Využijeme koronavirovou krizi k nápravě klíčových státních institucí? – 1. část
Václav Hořejší
Z dnešní tristní situace nevidíme jiné východisko než očkování. Rychlost vývoje vakcín byla nevídaná, přičemž se podařilo minimalizovat dobu jejich testování a schvalování. Zásadní význam mělo, že šlo o nové typy vakcín, jejichž velkovýroba je snazší a že farmaceutické firmy, které se do vývojového závodu pustily, dostaly mimořádně velkorysou finanční podporu z veřejných prostředků, aby nebyly vystaveny nebezpečí ztrát v případě neúspěchu.
V současnosti je ve vakcinace nejdál Izrael (60 procent plně očkovaných), Velká Británie (45), Chile (37) a USA (33). Je smutné, že Evropská unie zaostává, protože zatím nebyla schopná vyjednat lepší dohody o závazných dodávkách od producentů. Věřme, že se problémy s výrobními kapacitami příslušných firem podaří rychle vyřešit a vakcinační zpoždění doženeme. Navzdory tomu, že následné administrování Národního plánu obnovy z unijních prostředků zřejmě bude doprovázet další těžkopádná byrokracie...
Těžký úkol
Hlavní otázka zejména pro Evropu zní: Měli bychom sáhnout i po vakcínách, které dosud Evropská léková agentura neschválila, ale již se leckde ve velkém používají? Tedy po čínských vakcínách a zejména ruském Sputniku? Pokud by záleželo jen na mně, postupoval bych podobně jako některé evropské státy (Maďarsko, Srbsko) a "východní" vakcíny použil.
Na základě informací například v prestižním odborném časopise Lancet je totiž zřejmé, že tyto vakcíny jsou bezpečností a účinností srovnatelné se "západními"; ostatně, jsou na stejných principech. Obávám se, že ačkoli je odmítání formálně zdůvodněné, u mnoha lidí může vzbudit oprávněné podezření, že se za ním skrývají především politické důvody, což může mít nezanedbatelné vnitropolitické důsledky (již nyní toho využívá třeba prezident Miloš Zeman opakující větu "kvůli politice raději nechávají umírat lidi").
Tento přístup může také posilovat protievropské předsudky. Je neuvěřitelné, že když se snažíme ochránit zdraví a životy tisíců lidí, renomovaní komentátoři hovoří o ruské a čínské vakcíně jako o "nebezpečné zbrani hybridní války". Pocit úlevy z řešení založeného na vakcinaci narušuje potenciálně závažná komplikace. Začaly se totiž objevovat nejen mnohem infekčnější varianty viru, ale i částečně odolné vůči používaným vakcínám – jedna z nich se označuje jihoafrická (E48K), další brazilská (P.1).
Hrozí tedy, že k dosažení účinné kolektivní imunity bude třeba mnohem vyššího stupně proočkovanosti populace (alespoň 90 procent), než se zatím předpokládalo, a dokonce, že by ani očkovaní lidé nemuseli být v relativním bezpečí, pokud by byli infikovaní variantou koronaviru podobnou té jihoafrické. I to by se ale dalo zvládnout opakovaným přeočkováním, nicméně představa, že by se objevovaly stále nové varianty, vždy odolné vůči předchozím vakcinacím, je chmurná.
Výhodou je, že mutace nejsnáze vznikají při velkém rozšíření v populaci (což je brazilský případ). Znamená to totiž, že pravděpodobnost vzniku a šíření nových variant viru odolných vůči očkování proti těm dosavadním bude tím menší, čím méně viru v populaci zbude. Proto potřebujeme snížit množství viru pomocí vakcinace i běžných protiepidemických opatření na minimum. To je však v situaci, kdy jsou na světě infikované desítky milionů lidí, těžký úkol.
K tomu ode mne:
Pozor. Sputnik není mimo hru! Naopak. Blamáž, ke které došlo, by měla vést k urychlení jednání o jeho použití.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
O kočkách, myších, koronaviru a nás/57
K obecným doporučením přidávám stručné hodnocení vlastních zkušeností z působení v tvůrčích mezigeneračních týmech (TMT):
1977-1988: Seminář na VŠE v Praze, na základě kterého se podařilo vybudovat pobočku Sekce mladých ekonomů při ČSE (3)
Ve společnosti už v té době bylo cítit značné napětí. To se projevilo jak v rostoucím tlaku na tým, který jsem se snažil udržet, tak i ve snaze některých členů o větší politickou angažovanost. Obojí dost překáželo dotáhnout teoretické výsledky do stádia zpracování ucelené koncepce řešení problémů.
Prostor obsadil výřečný Valtr Komárek se svým narychlo vytvořeným týmem v nově založeném Prognostickém ústava ČSAV. Ten (po zásluze) ovládl dlouhodobě a poctivě budovaný tým V. Klause při pobočce Vědeckotechnické společnosti u Státní banky československé. Byl to typický interdisciplinární a třígenerační tým, který by si zasloužil samostatný rozbor. V něm jako představitel nejstarší generace byl i F. Vencovský, pozdější patron naší univerzity (VŠFS). Člověk, který si zaslouží uctivou vzpomínku.
Na VŠE jsem byl z neustálých útoků, které odrazovaly mé kolegy od práce (není příjemné, kdy se lidé s vámi bojí potkávat na chodbě), že jsem uvítal nabídku odejít do nově zakládaného Sociálně ekonomického ústavu ČSAV v Ústí nad Labem, dobudovat ústav programově a personálně na úseku řízení vědy. O tom budu psát v dalším pokračování. Zde se pokusím zformulovat některé závěry z velmi těžkého období budování TMT na VŠE:
1. Je nutné velmi citlivě vnímat vývoj v oblasti "vyšší autority", i ve složitých dobách se najde dost těch, kteří rozumnou snahu podpoří, pokud porozumí jejímu významu.
2. Při udržování funkční stability týmu je nutné čelit jak snahám zmařit spolupráci těch, kteří jsou nebo se stávají jeho členy buď otevřeným zastrašováním, nebo naopak korumpováním dosazení do funkcí. (To se opakovaně stávalo a destabilizovalo obnovující se tým.)
3. Základní teoretický potenciál, kterým tým disponuje, je nutno prezentovat co nejsrozumitelněji.
4. Velkým handicapem je, když tým působí v oblasti, ve kterém se nemohou jeho výstupy prosazovat i v ekonomické tržní konkurenci, resp. když nemá možnost či nedokáže dotáhnout výstupy až do této oblasti, aby se stal méně závislý na institucích podřizujících se vývoji v mocenské sféře.
(Pokračování)
Poznámka pod čarou:
Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:
Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html
Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.
Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.
Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny předcházející díly:
https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)