Česká republika: +2,2 tisíc nových případů. Opět jen velmi mírné (o 0,4 tisíc) snížení nových případů oproti minulému týdnu, riziko recidivy trochu roste.
Indie +402,1 tisíc nových případů. Z hlediska vzniku nových mutací stav globálního ohrožení.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
8,7 : 24,3 |
Rusko i Francie už delší dobu setrvalý stav, kdo a kam se pohne jako první? Nerozvolnila Francie předčasně?
Na vysokých hodnotách i Brazílie, 73,0 tisíc nových případů.
Zajímavý bude i japonský olympijský experiment, zde je 5,7 tisíc nových případů, což je dost.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Racionální úvaha Jana Kulveita o logice a prvních aspektech omezení/5
Vybral jsem, protože považuji za racionální a aktuální.
K odůvodněním protiepidemických opatření – 5. část
Jan Kulveit
Vhodné rozdělení, co kdo posuzuje
Myslím, že z výše uvedeného je poměrně patrné co považuji za oblast epidemiologického výzkumu nebo odhadu (například odhady redukce přenosu), a co za hodnotové, nutně částečně politické rozhodnutí (alokace škod a kompenzací). Myslím si, že v případě velkých nespravedlností politického rozhodování je v pořádku když tyto napraví soud. Naopak nemyslím si že je dobré když soud podniká výlety do oblasti epidemiologie a třeba odhaduje, jak nějaké opatření ovlivňuje mobilitu.
Zásadní mi přijde posuzovat přiměřenost opatření ve výše popsaném konceptuálně přiměřeném rámci, a ne například naivním srovnáním "počtu mrtvých” a "omezení práv”. Naivní pokusy vyvažovat "počet mrtvých” a "omezení práv” zákonitě končí katastrofou, kdy vysoký počet mrtvých je "vyvážen” brutálním a dlouhodobým omezením práv, takže škody jsou ohromné, ale vyvážené.
Dramaticky to lze ukázat na příkladu zemí jako Nový Zéland či Austrálie, kde sice na první pohled uzavřít na týden celé město kvůli dvěma případům nákazy se může jevit zcela nepřiměřené, ale pokud naivní pohled opustíme, tak tento postup vedl k nejlepší ochraně práv a svobod občanů těchto zemí, kde se žije zcela normálně.
Závěr
Závěrem bych zopakoval a zdůraznil, že se tímto textem v žádném případě nechci vyjádřit k otázkám kompetenčním, detailům legislativy, a případně přesným formulacím ani opatření, ani zákonů.
Obecně by mi přišlo skvělé, kdyby se právnická obec v tomto problému chopila ve větší míře i obhajoby veřejného zájmu na potlačení pandemie a stabilního obnovení normálního života. A to i hledáním cest jak opatření kvalitně odůvodňovat, spíše než převážně poukazováním na všechny možné překážky, proč je různá opatření kromobyčejně obtížné přijmout, nebo poukazováním na různé chyby v postupu státu.
Úplně na závěr mi asi přijde dobré zmínit, že omezení svobod nemám rád. A právě proto je potřeba protiepidemická opatření přijímat a rušit ve vhodný čas a v dostatečné intenzitě: polovičatá opatření zavedená pozdě trvají násobně dlouho, předčasné rušení jedněch omezení vede k protahování jiných omezení.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
O kočkách, myších, koronaviru a nás/67
K obecným doporučením přidávám stručné hodnocení vlastních zkušeností z působení v tvůrčích mezigeneračních týmech (TMT):
2003-dosud: Teoretický seminář ekonomie produktivní spotřeby (2)
V populární rovině lze říci, že ekonomie produktivní spotřeby se od hlavního proudu ekonomické teorie (odvozeného od neoklasické ekonomie) liší následujícím:
1. Spotřeba (a ekonomický proces jako takový) pro ni končí nikoli vyvoláním užitku (spojeným s uspokojením potřeb), ale nabýváním či uchování schopností (lidského kapitálu) a jejich (jeho) zpětném (inovačním) působení na ekonomiku, a to mikroekonomicky i makroekonomicky. (Nejde tedy o samoúčel konzumu, ale o plný rozvoj člověka a jeho zpětné působení na ekonomiku, to, v jaké míře k tomu dochází, dává tomu či onomu konkrétnímu ekonomickému systému konkurenční výhodu v globální ekonomice.)
2. Na rozdíl od neoklasické "jednoaktovky" se ekonomie vrací k pro ni přirozenému a vlastnímu konceptu reprodukčního pojetí ekonomiky.
3. Nutně vyúsťuje (i v logické svého filozofického základu pojetí vývoje společnosti jako přírodně historického procesu) v koncept evolučně stabilních lidských komunit založených na principu, že svobodný rozvoj každého lidského jednotlivce je podmínkou rozvoje všech.
4. Při odpovědi na otázku, co této přirozené tendenci vývoje lidské společnosti a jejímu promítnutí do ekonomické oblasti brání, dává teorii do rukou velmi elegantní aparát v podobě toho, co jsme nazvali vícebodové rozšíření Nashova (S. d) vyjednávacího problému.
Publikační předmostí si náš tým kromě již zmíněných monografií (v nichž mohla být daná problematika vyložena dostatečně komplexně, zejména (1), (2)) vytvořil obsáhlejším pojednáním v rámci teoretického časopisu ACTA VŠFS (3), dále dvou článků v časopisu Fórum sociální politiky, z toho první věnovaný konkrétnu (reformě penzijního systému) (4) a druhý obecnému teoretickému zastřešení (5). Na základě toho jsou publikovány články v prestižních zahraničních publikacích (6). Zde jsou odkazy na plný text publikací ke stažení příp. bibliografický údaj:
(1) https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2019_ekonomie_produktivni_spotreby.pdf
(2) https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/bohatstvi_a_chudoba_jako_problem.pdf
(3) https://www.vsfs.cz/periodika/acta-2019-2-01.pdf
(4) https://www.vupsv.cz/casopis/forum-socialni-politiky-2-2020/ (s. 22)
(5) https://www.vupsv.cz/casopis/forum-socialni-politiky-4-2020/ (s. 22)
(6) VALENČĺK, Radim, S. L. SAZANOVA a B. A. ERZKNYAN. Produktivnoye potrebleniye i ekonomicheskiye kommunikatsii. Putevoditel' predprinimatelya. Moskva: Rossiyskaya Akademiya predprinimatel'stva, 2020, roč. 13, č. 1, s. 118-129. ISSN 2073-9885. doi:10.24182/2073-9885-2020-13-1-118-129.
Poměrně dobré startovní podmínky pro další aktivitu ve směru postupné prezentace ekonomie produktivní spotřeby jako přesahu hlavního proudu ekonomické teorie v hlavním směru jejího vývoje a v bezprostředním kontextu s navrácením ekonomické teorii její hlavní funkce: Být oporou změn ve společnosti, pro které nazrál čas.
Poznámka pod čarou:
Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:
Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html
Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.
Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.
Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny předcházející díly:
https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)