Česká republika:   +1,6 nových případů. O více než třetinu (0,6) méně, než minulý týden. Z určitého hlediska nejlepší výsledek.

Indie +414,4 tisíc nových případů. Další světový rekord. A opět těsně pod 4 tisíce mrtvých denně.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

7,6:  21,7

Rusko i Francie setrvalý stav. 

Nepál 9,0 tisíc nových případů, další národní rekorda strmý růst v důsledku příhraničních kontaktů s Indií.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Kulveit aktuálně       

K současné situaci: Zkusil bych stručně vysvětlit, oč teď běží

Jan Kulveit

Na schématickém náčrtu vidíte, jak se různé faktory v čase mohou podílet na omezení šíření covidu. Těmi základními faktory jsou imunita po covidu, vakcinace, plošná opatření, a testy. Pokud je kombinace faktorů dostačující, epidemie klesá - zelená čára schematicky naznačuje pokles s "pseudoR” třeba 0.8, červená hranici stagnace a růstu.

 

Zhruba řečeno, jednotlivé redukční faktory se vzájemně násobí. Růst počtu očkovaných, růst počtu testů, a i posun k letnímu počasí vytvářejí postupně prostor, který lze využít k rušení plošných omezení. Zdůrazňuji, že tento prostor vzniká "v něčem jako R”, ne v počtech případů. (Tedy ten prostor je od 0.7 do 0.85, např.) Klesající počty případů ukazují, že se daří držet v bezpečném pásmu "R kolem 0.8".

Nejdražší plošná omezení, typu zavření škol a obchodů, jsou vůbec nejdražším způsobem redukce R, proto je ideální je nahradit za něco jiného co nejdříve. V mezidobí dokud není dost vakcín je překlenovacím řešením testování. Pozor na nesmyslné tlaky testování rušit, pokud pokles případů klesne. Je to přesně naopak - i teď by dávalo smysl testovat ještě víc, a vzniklý prostor využít k rychlejšímu otevření např. služeb.

Co se stane, pokud se "rozvolní” rychleji, než na co je vytvořený prostor očkováním, testováním a létem? Typicky se zvýší riziko změny trendu (byť velká 5. vlna nenastane) a odloží pozdější "balíčky”.

Pochopitelně otázka na rušení jakých plošných omezení využít vznikající prostor nejdřív je velmi politická, ale je nutné chápat celou cenu různých voleb: například tlak na okamžité spuštění organizovaného hromadného sportu je zároveň tlakem za riziko méně dětí ve školách a pozdější otevření kultury.

Nevděčnou rolí epidemiologů je v tom říkat "ne, nemůžete mít všichni všechno otevřené hned”. Představa, že "společným nepřítelem” všech zájmových skupin jsou právě epidemiologové, a když je zájmové skupiny kolektivně porazí, epidemie zmizí, je ovšem nebezpečný omyl. Česko si tento "triumf všech" zkusilo v prosinci.

K tomu:

Stručné a přesné. Jen bych ještě dodal, že je nutné velmi pečlivě sledovat, zda někde nedochází k lokálnímu "zdivočení" viru v důsledku portfoliového šíření vícenákazy. Z toho se vždy rodí a také již několikrát zrodil velký přůšvih. Proto souhlasím s apelem na testování (v tomto případě stačí i antigenní, ale neodšvindlované). Mělo by to být v zájmu firem.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

O kočkách, myších, koronaviru a nás/73

Realita vývoje (5)

Tvrzení 4.Vzhledem k tomu, že nevyčerpatelnost reality umožňuje kvalitativně neomezený vývoj, lze předpokládat, že podobné výrazné vývojové změny, jako je vznik života nebo myšlení, nejsou jedinými, že lze oprávněně předpokládat existenci třetího vzestupu (a dalších).

To není nic teleologického. Myslím, že dnes můžeme uvažovat - a to poměrně přesně - řadu parametrů, které může mít tzv. "třetí vzestup" (tento termín používám jako pracovní pojem, ale docela se mně líbí).

Například: Doposud bylo pro společenskou etapu vývoje charakteristické, že člověk mezi a sebe přírodu vkládal stále rozsáhlejší komplex přírodních dějů (v podobě technologií apod.), čímž zvyšoval rozsah a účinek svého působení na prostředí. Využíval přitom přírodní procesy v rozsahu od dějů v mikrosvětě po děje v makrosvětě, fyzikální, chemické, biologické apod. Nyní (a to je záležitost posledních desetiletí) začíná mezi sebe a prostředí vkládat samotnou schopnost tímto (všeobecně zprostředkujícím) způsobem působit na své prostředí, tu schopnost, která se kdysi vyvinula v lidské myšlení. Bude se tento analog této lidské schopnosti samotné lidské schopnosti jen (např. asymptoticky) přibližovat, nebo dosáhne či dokonce překoná tuto lidskou schopnost? Je myšlení (v širším smyslu tohoto slova, tj. včetně prožitkové, hodnotící či dokonce sebeuvědomovací složky) vázáno jen na lidský substrát, který vznikl přirozeným vývojem přírody?

A když mluvíme o "třetím vzestupu" jako něčem, co je vývojově vyšší než neživá příroda, bylo i něco "vývojově nižšího" než ta neživá příroda (celý nám známý svět)?

K tomu:

K první otázce – možnosti existence nikoli "umělé inteligence" (ta má k lidskému myšlení hodně daleko a je spíše "mechanickým nástrojem" lidského myšlení) se ještě vrátím. Zasluhuje samostatný rozbor. Už proto, že i do ní se promítá ideový spor o smyslu lidského žití, a to v podobě specifického druhu alibismu: Nevíme si rady s řešením našich problémů, tak zodpovědnost za další vývoj převezme umělá inteligence. Je to hodně hloupý názor, ale právě proto je nutné věnovat se mu samostatně.

Druhá otázka je ještě složitější a ještě před nedávnem jsem neměl představu, jak bych na ni odpověděl. Dnes vím, že žijeme ve světě, který má zajímavou vlastnost. Vytvořily se v něm podmínky pro to, aby bylo zkoušeno obrovské množství kombinací nejen elementů světa, ale i způsobů vývoje v tomto světě a jeho chování subjektů tohoto vývoje. Inflačním procesem je generováno v každém okamžiku obrovské množství světů, které jsou mírně odlišné, a každý z nich má podobu určitého způsobu everest-tegmarkovské koexistence všech kvantových stavů, v nichž se může nacházet (není to paralelní existence světů či vláken vývoje, ale určitý typ koexistence). Tato vlastnost se nutně vyvinula z něčeho vývojově nižšího a otevírá zcela nový pohled na náš svět i z hlediska vývoje směrem k vyššímu.

(Pokračování)

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny předcházející díly:

https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)