Česká republika: +0,2, konkrétně197 případů. Nejmenší nárůst za hodně dlouhou dobu. Ovšem nedělní.
Indie +222,8 tisíc nových případů.
USA jen 13,5 tisíc nových případů. Rekordní pokles.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
9,0: 9,7 |
Latinskoamerické země Argentina, Kolumbie i proočkovaná Chile stále hodně.
Indií nakažená Malajsie vyskočila na 7,0.
Předolympijské Japonsko 5,0.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Hrozí COVI-hedvábná stezka?/3
Zajímavý článek byl uveřejněn na Seznamu Zprávy s názvem "Něco spustilo velkou vlnu v Asii. Jestli to byla indická mutace, se ještě neví" (autor Láš Marek). Má několik aspektů, který si stojí za to povšimnou postupně. Postupně uveřejním s komentářem. Od svého textu odlišuji fialovou barvou:
3. část:
Co se týká indické varianty, u té špatnou situaci s monitoringem ještě zhoršuje skutečnost, že mnoho laboratoří ji vlastně ani nemůže najít. To se děje například na Srí Lance, která podle tamní vědkyně Neeliky Malavigeové provádí jen levnější a rychlejší analýzu PCR testů, a nikoliv celogenomovou sekvenaci. Laboratoř tak může dobře odhalit starší varianty, na což už jsou dostupné zvláštní testy, ale to pro indickou variantu neplatí.
"Hlavním problémem je nedostatek financí," řekla pro Nature Malavigeová. Časopis dodal, že kapacity přitom nejsou dostatečné de facto v žádné zemi v regionu.
A to ostatně do značné míry platí i pro samotnou Indii. Ani tam totiž množství sekvenovaných vzorků není podle vědců dostatečné. A to je i hlavní důvod, proč toho o tzv. indické mutaci s jistotou nikdo nemůže mnoho říct.
Při posuzování, zda je varianta riziková, se v první řadě bere v potaz výskyt potenciálně nebezpečných mutací, kterých se u B.1.617 objevilo hned několik. To ale samo o sobě nemusí nic znamenat a reálný efekt varianty v populaci nejde zjistit jinak než pozorováním, jako to provedli například britští vědci loni s variantou B.1.1.7.
Mnoho indických států sice hlásí, že je u nich varianta dominantní, což naznačuje, že se skutečně snáz šíří. Pro potvrzení, jestli to tak s jistotou je a případný výpočet o kolik přesně, to ale zatím nestačí.
Jak málo Indie na B.1.617 "vidí", je dobře patrné například z toho, že k minulému pátku do celosvětové databáze GISAID nahrála celkem necelých 1900 jejích záznamů. To je sice nejvíc na světě, ale v tu samou chvíli byla na druhém místě Velká Británie s téměř 1600 záznamy. Tam přitom přibývá mnohem méně nově nakažených, mnohem kratší dobu a lidé s variantou B.1.617 z nich velmi pravděpodobně tvoří mnohem menší část, než je tomu v Indii.
Bude to tak nejspíš Velká Británie, která díky skvělé úrovni monitoringu, bude schopna definitivně říct, zda se indická varianta skutečně šíří rychleji a může způsobit další vlny po celém světě. Vzhledem k tomu, jaké tomu tamní vědci posílení zkušeností z objevování britské mutace věnují úsilí a zřetelné podpory z vlády, je pravděpodobné, že to nebude dlouho trvat.
Výskyt indické varianty už se ale potvrdil na všech kontinentech a v mnoha zemích se v tuto chvíli může podobně jako v jihovýchodní Asii šířit nepozorovaně. Nedostatečné sekvenování je totiž globální problém. Většina států na světě podle časopisu Science po mutacích dosud pátrala v méně než jediném procentu ze všech vzorků. A vybledlou barvou označující tyto země je v mapě časopisu mimochodem vybarvené i Česko.
Důležitost sekvenace sice chápe stále více zemí a procentní poměr by byl při započítání monitoringu jen u nových případů lepší. Stále to ale jak vidno nestačí. Odpověď z Velké Británie tak může přijít v momentě, kdy bude pro svět dost možná příliš pozdě, aby se problémům s indickou variantou mohl vyhnout.
K tomu ode mne:
Pomoc v sekvenování Indii a zejména okolním zemím je ve vlastním zájmu všech. Sekvenování by ovšem mělo překonat úzký pohled spojený s vývojem vakcín a dívat se na celý virus komplexněji. Stále ještě velmi málo víme, jak tento koronavirus "komunikuje" s naším imunitním systémem, přitom to vypadá, že "se znaji" už hodně dlouho. (Ale to je na samostatné povídání.)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují
Tvůrčí mezigenerační týmy (TMT): základ inovačního potenciálu/18
Ve společnosti, jejíž ekonomika bude založena na dominantní roli sektoru produktivních služeb, budou nositeli inovační dynamiky tvůrčí mezigenerační týmy napojené na absolventské sítě univerzit. Právě s ohledem na podporu jejich vzniku a rozvoje bude nutné zaměřit komplex reforem, které vyvedou společnost ze slepé uličky setrvačného vývoje směřujícího se společnosti, jejíž ekonomika je ovládána diktátem přerozdělovací moci. Postupně a nepravidelně uveřejňuji vybrané pasáže z pracovní verze podnětné diplomové práce našeho studenta M. S., které případně doplním svým komentářem. Od svého textu odlišuji fialovou barvou.
3.3.2 Vlivné faktory motivace
Hlavní faktory motivace rozeznáváme (podle Plamínka) v zásadě tři: osobnost, dlouhodobé vlivy prostředí a krátkodobé vlivy aktuální situace. Napříč těmito faktory sledujeme jak proměnlivost síly vlivu, tak jejich přístupnost pro pozorování. Vliv osobnosti je nejstabilnější a nejvíce skrytý pozorování. V reálu ho dobře definuje motivační založení - jinými slovy "do jaké míry je člověk citlivý na jednotlivé podněty." Jako dlouhodobé vlivy prostředí poté můžeme řadit vlivy jako například vztahy na pracovišti, komunikace mezi členy týmu, postoj k managementu či lídrovi. Ke krátkodobým vlivům aktuální situace můžeme řadit pracovní morálku člověka, aktuální dění na pracovišti, případně i osobní situaci daného člověka.
3.3.3 Motivace členů týmu
Ve své publikaci Analýza Průmyslu 4.0. a význam týmů s důrazem na interdisciplinární a mezigenerační spolupráci Říhová uvádí základní postupy při motivování jednotlivých skupin v týmu, přičemž vyzdvihuje, že "K udržitelnosti a vysoké efektivitě celého TMT je nutné zaměřit se i na motivaci jednotlivých členů, přičemž motivaci k efektivnímu zapojení do týmu je vhodné diferencovat dle generace, ze které člen je."
ŘĺHOVÁ, L a kol. (2019) Analýza Průmyslu 4.0. a význam týmů s důrazem na interdisciplinární a mezigenerační spolupráci. Projekt: Propojování národního, odvětvového a regionálního sociálního dialogu v ČR, reg. č. CZ.03.1.52/0.0/0.0/15_002/0000026. Svaz průmyslu a dopravy ČR (s. 24)
3.3.3.1 Motivace nejstarších členů týmu
Motivace nejstarších členů týmu se často jeví jako problematické, ačkoliv chtějí být součástí týmu, často se pro ně zapojení na plný úvazek jeví jako nevyhovující vzhledem k tomu, že mohou být v důchodovém věku. Jsou sice ochotní předávat své znalosti, nicméně začínají upřednostňovat trávení vlastního volného času, nebo požadují jiné tempo a rozsah práce v souvislosti se zdravotním stavem. Říhová dále uvádí, že dle výsledků šetření se management snaží vycházet těmto okolnostem vstříc ať už v podobě práce z domova, či volnějšími úvazky. Další alternativou je pak možnost externí spolupráce v rámci SVČ (samostatná výdělečná činnost).
ŘĺHOVÁ, L a kol. (2019) Analýza Průmyslu 4.0. a význam týmů s důrazem na interdisciplinární a mezigenerační spolupráci. Projekt: Propojování národního, odvětvového a regionálního sociálního dialogu v ČR, reg. č. CZ.03.1.52/0.0/0.0/15_002/0000026. Svaz průmyslu a dopravy ČR (s. 24)
V souvislosti s motivací těchto členů je možné hledat oporu ve státním přístupu k motivaci v podobě sociálních systémů. Tyto systémy mohou cíleně obsahovat motivační prvky k zajištění hlavních cílů sociálního zabezpečení formou doživotní penze a dostupnosti zdravotní péče.
Mertl, J. a Valenčík, R. (2017) Improving sustainability of human resources through pension systém extension. In Janošova, L. Proceedings of the Intersocial Scientific Conference of Business Economics, Management and Marketing JSCOBEMM 2017. Zaječí: MU Brno. ISBN 978-80-210-8714-9. (s. 185)
Dalším důležitým prvkem v motivaci starších pracovníků je potřeba jejich dobrého celospolečenského obrazu. Protože jsou často vnímáni jako brzda potenciálu a vývoje týmu. Tím vzniká prostor pro státní zásah v podobě pozitivního vnímání seniorů.
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)