Česká republika: +0,222 tisíc nových případů. Příjemné.
Indie +174,0 tisíc nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
9,3 : 10,7 |
Obě země jsou na hraně rizika nastartování další vlny. Podobně jako některé další země včetně Německa. Doufejme, že se si budeme moci užít letošní prázdniny a že Vojtěch aspoň trochu zmoudřel a poučí se z svého selhání i vývoje kolem nás.
Brazílie, Argentina, Kolumbie stále velký průšvih. A pročkovaná Chile poskočila na 8,4.
Také Indií indukovaná Malajsie poskočila na 9,0.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Francouzský experiment, tentokrát nikoli s migranty
Pro nás důležité. S předstihem před podzimem a dost daleko od nás:
Francouzská skupina Indochine měla v sobotu uvnitř pařížské Bercy arény koncert pro 5000 lidí. Úřady si koncertem chtějí ověřit, za jakých podmínek bude možné znovu pořádat hromadné akce. Diváci museli mít roušky a negativní test na koronavirus, uvedla agentura AFP.
"Za prvé, miluji Indochine. Je vždycky příjemné zajít na koncert, a navíc můžeme pomoci vědě při těchto zkouškách, takže je to má přínos pro obě strany,” řekla Reuters 22letá fanynka pařížské rockové kapely Sandra Terrinová.
Kapela hraje již čtyři desetiletí. Kritici ji zpravidla řadí k žánrům new wave a pop rock.
"Díky tomuto jsme o trochu méně sklíčení. Fakt, že můžeme opět vidět lidi, koncert, hudbu a všechno to, je opravdu příjemné,” pochvalovala si návštěvnice koncertu.
Pro experimentální akci byly vybrány dvě skupiny lidí. Skupina 5000 lidí byla vpuštěna na koncert poté, co byli minulý týden a znovu dnes testováni na koronavirus.
Dalších 2500 lidí posloužilo jako kontrolní skupina, která zůstala doma. Členové obou skupiny budou znovu otestováni příští týden a výsledky experimentu budou zveřejněny na konci června.
Francie postupně ukončuje restrikce související s koronavirovou krizí. V zemi se tento měsíc po půl roce opět otevřely například restaurace a kavárny. Zatím ale není jasné, za jakých podmínek bude možné povolit velké koncerty a další davové akce.
K tomu: Ve venkovních prostorách by to nemělo být větší riziko. Ale když jedna "účastnice" řekně "Díky tomuto jsme o trochu méně sklíčení. Fakt, že můžeme opět vidět lidi, koncert, hudbu a všechno to, je opravdu příjemné,”, tak prentuje riziko největší. Lidskou blbost. Pokud někoho "sklíčí" to, že nemohl nějakou dobu na koncert, a dokonce se hláší k tomu, že ho to "sklíčilo", tak k tomu nemám co dodat.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
K aktuálnímu významu tvůrčích mezigeneračních týmů/2
V současné době náš tým připravuje několik publikačních výstupů (vystoupení na konferencích a články v odborných časopisech), ve kterých jsou publikovány výstupy z oblasti tvůrčích mezigeneračních týmů. Vybírám ty pasáže, které obsahují nové poznatky oproti tomu, co bylo publikováno v seriálu "O kočkách, myších, koronaviru a nás".
Z příspěvku:
ABSOLVENTSKÉ SĺTĚ UNIVERZIT A TVŮRČĺ MEZIGENERAČNĺ TÝMY – 1. část
Radim Valenčík, Lenka Farkačová
Vybrané pasáže:
Úvod
Pokud by vysoké školství pracovalo v podmínkách přímé zainteresovanosti poskytovatelů vzdělávacích služeb na dlouhodobém uplatnění jejich "produkce" na profesních trzích, byla by jeho výstupem trvale inovovaná absolventská síť vyúsťující v tvorbu tvůrčích mezigeneračních týmů.
Přímou zainteresovanost to tohoto typu lze vytvořit na principu přenesené ceny (student platí za vysokou školu až z toho, co mu vzdělání vynese, podle toho, kolik mu vynese, a přímo tomu, kdo mu vzdělávací služby poskytl). Tento způsob financování vysokého školství byl s částečným úspěchem vyzkoušen v různých zemích. V roce 2002 byl v podobě návrhu Zákona o změně financování na vysokých školách předložen do Poslanecké sněmovny ČR a jen těsným poměrem hlasů neprošel. Později v ČR i v dalších zemích převládly tendence vedoucí k podstatnému poklesu kvality vysokoškolského vzdělání. Analýza příčin této situace není předmětem tohoto příspěvku. Orientaci univerzit na tvorbu permanentně inovované (doplňované a rozšiřované) absolventské sítě vyúsťující v tvůrčí mezigenerační týmy lze realizovat i v současných podmínkách.
Téma vztahu mezi absolventskými sítěmi vysokých škol a tvůrčími mezigeneračními týmy se ukázalo být významné a aktuální z hlediska čtyř významných oblastí:
1. Jako oblast efektivního uplatnění kvalifikovaných osob vyššího věku.
2. Jako strategická orientace vysokého školství orientovaného na dlouhodobé uplatnění absolventů.
3. Jako oblast využití teoretických nástrojů i zkušeností E. Ostromové a V. Ostroma při analýze stability komunit.
4. Jako pojítko mezi teorií a praxí při řešení aktuálních problémů ekonomických reforem v podmínkách současného institucionálního systému.
Cílem příspěvku je na základě analýzy vztahu mezi absolventskými sítěmi vysokých škol a tvůrčími mezigeneračními týmy zformulovat teoreticky podložená doporučení pro strategickou orientaci vysokých škol umožňující zvýšit dlouhodobou uplatnitelnost jejich "produkce" na profesních trzích.
Předmět a metody
Předmětem příspěvku je analýza vztahu mezi absolventskými sítěmi vysokých škol a tvůrčími mezigeneračními týmy vyúsťující do konkrétních návrhů i nastínění dalších směrů výzkumu v dané oblasti.
Pod absolventskou sítí vysokých škol chápeme dlouhodobě trvající vztah mezi vysokou školou a jejími absolventy, při kterém dochází k souběhu dvou efektů:
- Absolventi mají přístup k průběžně vznikajícím výsledkům výzkumu a podílejí se na něm, což jim dává určitou konkurenční výhodu v oblasti jejich uplatnění.
- Čerství absolventi nacházejí uplatnění prostřednictvím dřívějších absolventů, kteří jsou součástí absolventské sítě (zpravidla přímo v tvůrčích mezigeneračních týmech).
Pod tvůrčími mezigeneračními týmy chápeme institucionalizované i neformální komunity, které ve firmách i institucích vyvíjejí inovační aktivitu zaměřenou na zvýšení efektivnosti, ve kterých dochází k mezigeneračnímu přenosu poznatků i zkušeností.
Ke zkoumání dané problematiky jsou využity následující metody:
- Definování základních pojmů a vytvoření původního tezauru, který umožňuje strukturovat danou problematiku a zvýraznit nejdůležitější souvislosti.
- Sekundární analýza dříve realizovaných výzkumů.
- Identifikování specifik tvůrčích mezigeneračních týmů oproti komunitám, kterými se zabývali E. a V. Ostromovi, a na základě toho doplnění jejich doporučení s využitím aparátu i zkušeností z jejich přístupu. V této souvislosti považujeme za vhodné připomenout příspěvek o životě E. a V. Ostromových z pera jejích dlouholetého spolupracovníka R. Herzbergové (2015). Obsahuje nejen svědectví toho, jak se jejich dílo rodilo, tak i to, jak vzniklo zaměření jejich bádání daným směrem.
- Využití hypotézy, podle které prožíváme (globálně i lokálně) změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí (se všemi "potížemi zrodu"), při které vzniká společnost, jejímž dominantním ekonomickým sektorem je sektor produktivních služeb, tj. služeb umožňujících nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu.
Tvůrčí mezigenerační týmy v průsečíku podstatných společenských souvislostí
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)