Česká republika: +0239, tisíc nových případů. Téměř 2x víc než minulý týden. Už druhý týden to exponenciálně roste. Čeká nás velký problém.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
25,1 : 1,7 |
Británie +34,5 tisíc nových případů, mírně roste i počet závažných případů.
ĺrán poprvé přes 20 tisích a Indonézie přes 40 tisíc nových případů.
Celosvětový nárůst.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
O britském experimentu definitivně rozhodnuto?
Zpráva, která trochu překvapuje:
Britská vláda dodrží svůj plán a od 19. července zruší v Anglii téměř všechny koronavirové restrikce. V parlamentu to v pondělí prohlásil ministr zdravotnictví Sajid Javid. Zároveň však občany vyzval, aby byli nadále opatrní, protože pandemie covidu-19 ještě zdaleka neskončila.
Anglie zruší jako první část Spojeného království nutnost nosit roušky, platit přestanou rovněž omezení shromažďování lidí. Ačkoliv se však o 19. červenci dlouho hovořilo jako o "dni svobody", přistupuje nyní vláda ke kroku se značnou opatrností. Úřady se totiž obávají, že bude nadále růst denní počet nových případů koronaviru, který se v sedmidenním průměru pohybuje nad hranicí 30 tisíc, kde byl naposledy koncem ledna. Odborníci varují, že by kvůli šíření varianty delta a většímu setkávání lidí mohly počty nově infikovaných vzrůst až na 100 tisíc denně, což je výrazně více než v nejhorší fázi epidemie v Británii na začátku letošního roku.
Javid prohlásil, že díky úspěšné očkovací kampani má nyní devět z deseti dospělých v Británii protilátky proti koronaviru. Vláda podle něj také splní svůj cíl, kterým bylo nabídnout alespoň první dávku vakcíny všem dospělým do 19. července.
Ministr ale zároveň vyzval obyvatele k osobní odpovědnosti. Spojitost mezi nově potvrzenými nákazami a úmrtími se podle něj podařilo díky očkování "výrazně oslabit", přesto ale není přerušena úplně.
Lidé by podle ministra měli nadále nosit roušky na frekventovaných místech, například ve veřejné dopravě, zároveň by se však měli postupně vracet na pracoviště. Vláda rovněž nabádá organizátory hromadných akcí, aby po návštěvnících vyžadovali potvrzení o vakcinaci či minulém prodělání covidu-19.
Rozhodnutí vlády potvrdí ještě premiér Boris Johnson, který v posledních vyjádřeních rovněž nabádal občany k opatrnosti a varoval je před budoucím nárůstem nového počtu případů.
Londýnská centrální vláda řídí zdravotní politiku jen v Anglii, ve zbylých částech Spojeného království, tedy ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku, rozhodují o restrikcích tamní regionální vlády.
K tomu:
Pro nás nepochybně zajímavý experiment. Doufám, že ho včas a správně vyhodnotíme.
Z hlediska Británie je to rozumné rozhodnutí, nebo akt zoufalství?
Vysílá se tím signál k obezřetnému a rozumnému chování lidí, nebo je to silní impuls ke zdivočení nejen viru, ale i těch, kteří si myslí, že právě jim virus neuškodí?
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/8
Začalo období prázdni a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".
Průběžně budu informovat o postupu práce. Zde je osmá část předmluvy:
Jak mohou proběhnout komplexní reformy zaměřené na prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka
Moje základní tvrzení je, že administrativní, nucené, paušální prodloužení doby odchodu do starobního důchodu je neefektivní, kontraproduktivní, protilidské, nic neřeší, ale především by znemožnilo jít cestou vycházející z individuálních motivací a solidarity mezi těmi, kteří mohou a chtějí být produktivně činní, a těmi, kteří produktivně činní být nemohou či nechtějí.
Předesílám, že reforma musí být skutečně komplexní a zapojovat dle logiky přirozené návaznosti další a další faktory, které prodloužení doby produktivního uplatnění umožní. Pokusím se o nastínění některých (o kterých vím), aniž by jejich výčet byl úplný:
1. Zvýšení motivační síly průběžného penzijního systému k prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění dle individuálních možností při současném posílení solidarity mezi těmi, kteří chtějí být i ve vyšším věku produktivně činní, a těmi, kteří již být nemohou či nechtějí.
To lze vhodným přechodem k NDC systému, dokonce by stačilo vytvořit "postgraduální nadstavbu" průběžného systému, do které by vstupovaly osoby, které dosáhly hranice 65 let podle zásady, co do systému dám, to v podobě doživotní renty (po odpočtu vhodně nastaveného vnitrogeneračního solidárního odvodu) dostanu zpět. Tuto nadstavbu by pak bylo možné rozšiřovat směrem k nižším ročníkům a reformovat celý systém.
Odhad účinku: Oproti současnému stavu by se procento těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému, snížilo o 2 až 3 %.
2. Motivovat zdravotní pojišťovny a prostřednictvím nich poskytovatele zdravotních i lázeňských služeb k prodloužení fyzických i psychických předpokladů uplatnitelnosti člověka na profesních trzích.
To lze zajistit poměrně jednoduše tak, že odvody z výdělečné činnosti do zdravotního pojištění osob nad 65 let budou zůstávat příslušné zdravotní pojišťovně, tj. nebudou podléhat přerozdělování. Tím bude každá zdravotní pojišťovna zainteresovaná na poskytování těch služeb, o které jde, včetně prevence, monitoringu zdraví či poskytování lázeňské péče. Tak, aby osob, které se produktivně uplatňují v produktivním věku, bylo v jejím kmeni co nejvíce.
To může velmi brzy přinést snížení procenta těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému, o 1,5 až 2 %.
Postupným zdokonalováním systému podpory produktivního uplatnění, včetně zdokonalení tímto směrem orientovaných lékařských technologií to může znamenat 3 až 5 %.
3. Celoživotní vzdělávání včetně certifikovaných kurzů zaměřených na upgrade schopností (profesních, komunikačních, sebepéči o zdraví apod.) poskytovaných univerzitami s ohledem na reflexi změn ve společnosti.
I tyto vzdělávací služby lze ufinancovat z jejich ekonomických efektů. Postupně se změní celý vzdělávací systém.
Od prvotních efektů snížení procenta těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému, o 0,5 až 1 %. Ve dvacetileté perspektivě až o 5 %.
4. Osvěta směřující k tomu, aby člověk od dětství uvažoval o celé své profesní kariéře, postupně si konkretizoval představu o své seberealizaci.
Náklady v tomto směru jsou minimální.
Pokud se tím postupně ovlivní dominující pohled na svět, povede to ke snížení procenta těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému v delší perspektivě až o 5 %.
5. Komplex pracovně právních opatření, které umožní postupné rozvolňování pracovních aktivit.
Dalších 5 % v delší perspektivě.
6. Hlavní a klíčové: Růst role tvůrčích mezigeneračních týmů v ekonomice jako nositelů inovačního potenciálu i jako oblasti ekonomicky velmi efektivního uplatnění osob vyššího věku.
To ovšem předpokládá vymanění se ze setrvačného vývoje směřování ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na diktátu přerozdělovací moci, degenerujícího společenská systému, ve kterém stále větší roli oproti výkonu založenému na schopnostech (zejména schopnosti inovovat, přicházet s něčím novým a lepším) se prosazuje:
a) moc potlačující trh a konkurenci, udržující si závislost svých slouhů dotacemi, předraženými zakázkami a dalšími nástroji (používáním dvojího metru, politikou embarg, které jedněm zamezují v zahraničních ekonomických aktivitách, zatímco druhým pro ně otevírají prostor);
b) moc fatálně ztrácející výkonnost, vytvářející hierarchii stále méně schopných;
c) moc oslabující motivační roli sociálních systémů v oblasti podpory kvalitního vzdělání, kvalitní výchovy a kvalitní péče o zdraví;
d) moc zneužívající účelového výkladu zákonů;
e) moc potlačující schopnost používat rozum jako zdroj společenské orientace lidí rozkladem školství, aplikací deformovaných kritérií hodnocení výsledků vědy;
f) moc využívající masovou manipulací mediálním mainstreamem srostlým s redistribuční moci a živený touto mocí.
Znamená to přechod ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách.
Růst role tvůrčích mezigeneračních týmů povede ke snížení procenta těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému v perspektivě 20 let od zahájení komplexních reforem o 10 až 15 %,.
Pokud shrneme výše řečené, tak problém trvalé udržitelnosti průběžného penzijního systému lze řešit výše uvedeným způsobem, protože během 20 let lze dosáhnout snížení počtu těch, kteří jsou odkázáni jen na příjmy z penzijního systému až o 50 % oproti současnému stavu při současném výrazném zvýšení výdělků. Současně s tím bude probíhat přechod ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách.
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)