Česká republika: +0,152 tisíc nových případů, o čtvrtinu (což je dost) méně než minuý týden.
Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
23,5 : 5,2 |
Ruský standard a francouzský tadičně nízký úterek (chvíli jim trvá, než se v novém týdnu rozjedou naplno).
Británie +22,0 tisíc nových případů.
Největší problém má ĺrán, který má +37,2 tisíc nových případů a stále mírně roste, po USA (+56,4) je druhý v počtu nových případů na světě.
Olympijské Japonslo +10,2 tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Spíše komické, ale vypovídá o mnohém
Youtubeři ošálili jednoho z předních britských odpůrců vakcín Pierse Corbyna. Ten od nich přijal falešný dar ve výši 10 000 liber (téměř 300 tisíc Kč) za to, že přestane kritizovat vakcínu společnosti AstraZeneca.
Youtubeři Josh Pieters a Archie Manners si z konspiračního teoretika, který se v poslední době aktivně věnuje boji proti covidovým vakcínám, vystřelili tak, že se vydávali za obchodníky, kteří investují do společnosti AstraZeneca.
Po Corbynovi, bratrovi někdejšího lídra britské opozice Jeremyho, pod příslibem finančního daru chtěli, aby se v rámci svých antivakcinačních kampaní místo AstraZenecy zaměřil spíše na společnosti Pfizer a Moderna.
Ve videu vtipálci vysvětlili, že si s Corbynem domluvili schůzku. Aby mohli akci provést legálně, museli prý do společnosti skutečně investovat. Tak koupili jednu akcii za 100 liber (téměř 3 tísíce Kč).
"Včera jsme s Archiem Mannersem přesvědčili odpůrce vakcín Pierse Corbyna, aby si od nás vzal 10 000 liber, o kterých si myslel, že pocházejí od společnosti AstraZeneca, a přestal kritizovat jejich vakcínu. Až na to, že to byly peníze ze hry Monopoly a my jsme si to celé nahráli," napsal na Twitter jeden z autorů videa.
Pieters a Manners se s Corbynem skutečně setkali, setkání zaznamenali na skrytou kameru. Při schůzce Corbynovi 10 000 liber (téměř 300 tisíc Kč) v hotovosti ukázali, aby tím svá tvrzení dokázali. V nestřežené chvíli, kdy Corbyna "vyrušila" předpřipravená kamarádka youtuberů, libry vyměnili za peníze ze společenské hry Monopoly. Piers Corbyn si nakonec odnesl tašku, v níž byly falešné bankovky z deskové hry.
Pieters Corbynovi tvrdil, že do vakcíny AstraZeneca investoval. "Není to z osobního hlediska, je to spíše dobrý obchod," řekl Pieters s tím, že Corbynovi chce ve skutečnosti pomoct. Oba šprýmaři předstírali, že s Corbynovými názory souhlasí.
"Rádi bychom vás financovali i nadále," řekl Pieters. "To je skvělé! Pokud to mohu přijmout bez naléhání na změnu politiky nebo čehokoli, co dělám," odvětil Corbyn.
"Nežádáme změnu politiky ani nic jiného, ale pokud by šlo udělat alespoň něco, třeba se v rámci vašich kampaní trochu více zaměřit na Pfizer nebo Modernu... Bylo by to užitečné," odpověděl Corbynovi Manners.
"S vědomím, že jsem investorem společnosti AstraZeneca s finančním zájmem na tom, aby se ostatním vakcínám dařilo špatně, začal Piers Corbyn sepisovat výhody vakcíny AstraZeneca," tvrdil Pieters ve videu.
"Netrvali jsme na žádných změnách politického jednání. Nicméně se zdá, že Corbyn byl myšlence přijmout náš dar a zaměřit své úsilí na společnosti Pfizer a Moderna otevřený," dodal.
"Pokud se mě lidé zeptají, odkud ty peníze pochází, řeknu, že od podnikatele, který provozuje restaurace," řekl Corbyn, když přijímal peníze, které podle youtuberů pocházely z rodinného podniku. Dodal, že neřekne nic o tom, že by pocházely od společnosti AstraZeneca.
"To, zda se lidé rozhodnou nechat se očkovat, nebo ne, je čistě jejich věc. Ale poslouchat lidi, kteří o vakcínách šíří dezinformace, ale jsou ochotni přijmout peníze vydělané na vakcínách, to je úplně jiná věc," uzavřel video jeden z autorů Pieters.
Corbyn se podle BBC kromě skepse vůči vakcínám nechvalně proslavil zejména kvůli šíření konspiračních teorií, popírání klimatických změn či tvrzení, že koronavirus neexistuje. Loni jej britská média kritizovala za účast na akci, na níž vystoupili popírači holokaustu.
Letos v únoru britská policie Pierse Corbyna zatkla kvůli letákům, které přirovnávaly aplikaci vakcín proti covidu-19 ve Spojeném království k nacistickému koncentračnímu táboru v Osvětimi. Policie jej rovněž kvůli loňským protestům v centru Londýna proti uzávěře obvinila z deseti trestných činů, týkajících se zejména porušení právě koronavirových opatření.
A určitě se podívejte na video, kde je vše zachyceno. Zde:
https://www.youtube.com/watch?v=u34rnwBnll4
K tomu: Stále více se ukazuje, že nebezpečnější než virus je lidská blbost a pokrytectví.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/30
Začalo období prázdnin a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".
Průběžně budu informovat o postupu práce.
Z technických důvodů jsou zdroje (literatura) uvedeny v první kapitole, viz:https://radimvalencik.pise.cz/9643-covi-kavicka-29-7-cr-0-195-usa-84-5-co-dal.html
Zde je sedmá část první kapitoly, která vychází z textu P. Wawrosze:
Kdy se vyplatí spolupracovat: Teoretická východiska – VII.
Opakování, respektive častá frekvence jsou potom logickými pobídkami, které podporují spolupráci. Problém vězňova dilematu vzniká, pokud se jedná o jednorázovou spolupráci, respektive o spolupráci s konečným počtem opakování. V těchto případech je pro hráče výhodné zradit, tedy nespolupracovat. Pokud je spolupráce dlouhodobá, případně častá, pokud tedy hráči neznají konečný počet opakování dané hry, potom mohou převážit pobídky podporující spolupráci. Jinými slova – s každým prodloužením perspektivy komunity, ve které se hry tohoto typu hrají, a návazně představy jednotlivých hráčů o této perspektivě, se zvyšuje představa hráčů o velikosti výplaty, kterou dosáhnout v případě volby kooperativní strategie. Platí to ovšem i naopak. Při ztrátě dlouhodobě perspektivy klesá ochota hráčů spolupracovat.
Nutnou podmínkou dlouhodobé, respektive opakované spolupráce ovšem je existence formálních i neformálních institucí, tedy pravidel spolupráce, institucí řešících práva a povinnosti (pohledávky a závazky) jednotlivých subjektů. Ekonomická výhodnost dlouhodobé spolupráce logicky spočívá v tom, že klesají transakční náklady spojené s vyhledáváním partnera, uzavíráním kontraktů apod. na jednotku transakce Na druhou stranu vznik a existence institucí zaručujících spolupráci rovněž vyžaduje náklady. Logicky tedy musí platit, že náklady na vznik a existenci institucí podporujících spolupráci musí být nižší než transakční náklady, které jsou důsledkem krátkodobé spolupráce.
I instituce tedy musí být efektivní, i při vytváření institucí je nutno zkoumat (alespoň hypoteticky), jaký by byl vývoj systému, pokud by daná instituce nevznikla, respektive nepůsobila. Je tedy nutné zkoumat náklady obětované příležitosti spojené se vznikem a existencí nějaké instituce. Lze se zde domnívat, že jednou z příčin existence paralelních her je právě skutečnost, že řada institucí je příliš nákladná, tedy že náklady spojené s jejich vznikem a existencí převyšují transakční náklady spojené s vyhledáváním partnerů ve světě, ve kterém převládají paralelní hry, případně krátkodobá spolupráce[1]. Jinými slovy, porušením institucionálního pravidla (hraním paralelní hry) nese porušivší strana menší náklady, než jsou náklady spojené se složitou institucí, která podněcuje spolupráci.
Zdůrazněme, že instituce podporující spolupráci nesmí být nákladné – nesmí převyšovat výnosy spojené se spoluprací a nesmí být vyšší než náklady vznikající v případě neexistence těchto institucí. Jeden z důvodů nákladnosti institucí je přitom jejich složitost. Dlouhodobá respektive opakovaná spolupráce se může odehrávat i v rámci paralelních her, přičemž dlouhodobost může podporovat trvání těchto her (podrobněji viz Lambsdorff 2007), dlouhodobé paralelní hry mohou přinášet jejich hráčům značné zisky, o které by v případě ukončení spolupráce přišli. V kontaktech, které nemají charakter paralelní redistribuční hry, potom dlouhodobost může vést rovněž k určité rigiditě, neochotě či neschopnosti reagovat na změny vnějších podmínek (podrobněji viz např. Zuska 2001 či Nakonečný 2009). Je tedy třeba zdůraznit, že samotná dlouhodobost kontraktů není postačující podmínkou, jak paralelní hry omezit. Vedle uvedených dalších podmínek je důležité, aby prostředí, ve kterém k dlouhodobým kontraktům dochází, mělo charakter otevřené společnosti, tj. aby v něm byl umožněn volný příchod do a odchod ze systému, aby mohlo docházet ke kreativní destrukci, aby byla možná změna osob uzavírající kontrakty apod.
Nevytvářet složitá pravidla
Bod "nevytvářet příliš složitá pravidla", je v Axelrod (1984, s. 110) formulován slovy "nebuďte příliš chytří". Axelrod tuto radu zdůvodňuje zkušenostmi z počítačového turnaje stručně, kde programy uplatňující příliš složitá pravidla (složité vyjednávací strategie), neobsadily přední místa. Axelrod se domnívá, že daný neúspěch byl způsoben tím, že programy uplatňující příliš složité strategie nedokázaly včas reagovat na změnu chování ostatních programů (v rámci limitů, kterými z hlediska naprogramování byly programy omezeny).
Jinými slovy, programy uplatňující složité strategie složitě analyzovaly každou změnu v chování jiných programů, porovnávaly tuto změnu s předcházejícím chováním těchto jiných programů a na změny nebyly schopny odpovídajícím způsobem včas odpovědět. Axelrod (1984) dále obecně konstatuje, že příliš složité strategie neberou v úvahu, že chování ostatních subjektů se může na základě toho, že někdo uplatňuje složitou strategii, změnit. Toto obecné konstatování je v souladu s tím, co se v makroekonomii nazývá Lucasovu kritikou (viz Lucas 1976) – tato kritika říká, že je chybou odhadovat efekty nějakého opatření na základě minulého chování. Právě proto, že došlo ke změně chování nějakého subjektu, respektive ke změně nějakého opatření (v terminologii teorie her došlo ke změně v množině hráčů, výplatní matice apod., případně ke změně pravidel hry, v terminologii institucionální ekonomie mohlo dojít ke změně určitých institucí), může dojít i ke změně chování ostatních subjektů, protože daná prvotní změna je pobídkou, která nutí tyto ostatní subjekty k nějaké reakci. Pokud někdo uplatňuje příliš složitou strategii, tak nutí ostatní subjekty na tuto jeho strategii reagovat, tudíž se může chování ostatních subjektů změnit.
Z metodologického hlediska je tento Axelrodův závěr zajímavý propojením interpretace matematického modelu a matematickým experimentem a následnou interpretací zohledňující konkrétní zkušenosti hodnotitele.
(Pokračování)
[1] Paralelní hry do určité míry podněcují krátkodobou spolupráci. Skutečnost, že většina paralelních her může být rovněž porušena (z hlediska terminologie užívané v tomto textu: v rámci paralelní hry nižšího řádu může probíhat paralelní hra vyššího řádu), často vede k danému narušování. Jeho důsledkem však může být rozpad paralelní hry nižšího řádu. K rozpadu může dojít proto, že paralelní hra vyššího řádu je odhalena a subjekty hrající tuto paralelní hru vyššího řádu z ní jsou vyloučeny, čímž ale klesne počet členů nutných k paralelní hře nižšího řádu pod únosnou míru. Případně může paralelní hra (hry) vyššího řádu způsobit takový pokles výkonnosti systému, že systém, ve kterém se jednotlivé paralelní hry hrají, zanikne.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)