Česká republika: včera se zpožděním uveřejněna příznivá hodnota +165 nových případů, což je citelný pokles, který kompenzuje o něco vyšší předvčerejší výsledek. V nejbližší době lze očekávat hodnoty na tomto stavu, uvidíme
USA +130,7, další výrazný nárůst, další rekord poslední doby. USA zvyšují náskok před ostatními zeměmi.
Fauci je ovšem úplně mimo:
https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/fauci-varianta-delta-uz-je-jiny-virus-40368366
Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
22,7 : 25,1 |
Setrvalý stav soupeření.
Británie +31,8 tisíc nových případů, stále mirně roste.
Německo +3,4tisíc nových případů začíná mít problém.
Japonsko vyskočilo na +15,3 tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
10 postřehů Jiřího Hoška ke kauze lékaře Vlastimila Voráčka
Předevčírem jsem napsal článek o bezohlednosti lékaře Vlastimila Voráčka, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/9675-vlastmil-voracek-pribeh-bezohlednosti.html
Někteří na něj reagovali s tím, že přeháním. Nepřeháním a je to ještě horší, než jsem si mylel. Je to případ demonstrativní COVI-bezohlednosti zaměřené přímo proti našemu národu. A tak si říkám, jak chápat jednání těch, kteří se stylizují jako "vlastenci" a ve skutečnosti velmi těžce poškozují naši zemi. Jsou to jen vyšinutí lidé, nebo najatí slouhové cizí moci? Ale teď už článek Jiřího Hoška, který podstatu toho, co se událo, postihuje nejlépe:
Pět let se připravujete na výjimečnou šanci, která někdy přijde jednou za život. Několika českým sportovcům zhasla kvůli nákaze koronavirem. Byla to jen smůla, nebo jsou okolnosti letu do Tokia jedním velkým pochybením?
1) Český olympijský výbor (ČOV) opakovaně vyhlásil, že udělá maximum pro ochranu zdraví českých sportovců. Už tím, že vzal do Tokia nenaočkovaného odpírače vakcinace, z avizovaného maxima pořádně slevil. Účast lékaře Vlastimila Voráčka navíc nebyla nezbytně nutná. Kdo na ní vlastně trval?
2) Speciál Armády ČR Airbus A-319CJ má přepravní kapacitu až 124 cestujících. 16. července sice vezl 1,4 tuny materiálu a vybavení české výpravy, ale letounem cestovalo pouhých 14 sportovců a dalších 28 osob, členů výpravy i novinářů. Pořád nechápu, proč "nejcennější" náklad, tedy sportovci, neseděli na jedné straně airbusu, a pak několik řad nebylo úmyslně prázdno?
3) S tím souvisí i otázka, proč se mohlo po letadle "courat?!" Podle svědectví jednoho z pasažérů nešťastného letu právě doktor Voráček vesele korzoval po kabině a družil se. Nutno dodat, že podle svědka byl lékař dlouhodobě bez respirátoru. Proč nejvýše postavený funkcionář ČOV na palubě, tzv. "vedoucí letu", nezjednal pořádek?
4) Chování, jež by se dalo nazvat rizikovým, lze ovšem vysledovat ještě před odletem speciálu přes ruský Novosibirsk do Tokia. Dva negativní PCR testy pasažérů vzhledem k tomu, že se dotyční nepohybovali po testech v "covidové bublině", přece nebyly dostatečnou jistotou. Fototermín na letišti, kdy se pořizovaly záběry olympioniků s doprovodem a lidé stáli bez roušek a respirátorů namačkaní jeden vedle druhého, se dá nazvat zbytečným hazardem.
5) Předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser obvinil ČOV z vážného prohřešku, když v rozhovoru pro Českou televizi a později i pro další média prohlásil, že česká výprava nahlásila japonským pořadatelům po pozitivním testu jiný zasedací pořádek. Neusser by měl svoje tvrzení okamžitě doložit, nebo čelit konsekvencím. Dostupné informace o tom, kde kdo v letadle seděl a skutečnost, že sportovci po příletu nešli do karantény, ovšem dávají Neusserovi nejspíš za pravdu.
6) Pokud se funkcionáři ČOV rozhodli poskytnout jiný "seating order" ve vládním speciálu, než jaký odpovídal skutečnosti, člověka napadne, že se z hlediska českých sportovních ambicí a šancí snažili chvályhodně ochránit olympioniky a dát jim naději startu pod pěti kruhy. Skutečnost je ale taková, že sportovci klidně mohli někoho dalšího nakazit, poslat třeba japonského dobrovolníka s covidem-19 do nemocnice, ohrozit na životě. A to je těžko odpustitelné jednání.
7) Není mi jasné, proč se to ve výpravě hemžilo chirurgy a ortopedy, ale absentoval epidemiolog. Hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová navíc potvrdila, že její úřad nikdo z ČOV s žádostí o radu ohledně epidemických opatření při cestě do Tokia nekontaktoval.
8) Nepřijde mi správné, že z řešení aféry čiší boj o vliv v českém sportu mezi pány Neusserem, který inkriminovaný let a události s ním spojené označil za největší skandál Her, předsedou ČOV Jiřím Kejvalem, případně dalšími, jakkoli aféra s covidovým letem volá po debatě o fungování ČOV. Stejně tak by se případ neměl tahat do předvolební kampaně, viz zájem premiéra Babiše.
9) Nedivil bych se, kdybychom se dočkali žalob ze strany plážových volejbalistek Nausch Slukové s Hermannovou i dalších postižených sportovců.
10) Jakkoli Filip Neusser kritizuje nehospodárnost letu armádního speciálu do japonské metropole v tom smyslu, že stroj vezl pouze 14 českých sportovců, bylo nakonec velkým štěstím, že se olympioniků nenakazilo ještě mnohem víc.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/34
Začalo období prázdnin a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".
Průběžně budu informovat o postupu práce.
viz:https://radimvalencik.pise.cz/9643-covi-kavicka-29-7-cr-0-195-usa-84-5-co-dal.html
Zde je první část kapitoly Poznatky z průzkumů v terénu:
Poznatky z průzkumů v terénu I.
Přes dlouhou historii mezigenerační týmové spolupráce, nejsou aspekty mezigeneračního transferu znalostí dostatečně zmapovány, přestože jsou mezigenerační problémy na pracovišti frekventovaně řešeny. Především však chybí zmapování stavu TMT v našich podmínkách (ale ani jiné země na tom nejsou lépe). Příčin tohoto stavu je několik:
1. Chybí dostatečně konzistentní teorie, která by vycházela z pochopení role TMT při přechodu ke společnoti, jejímž dominantním sektorem je sektor produktivních služeb.
2. Mapovádní reálného stavu TMT je velmi náročné z hlediska finančních i lidských zdrojů.
3. Neexistuje dostatečně uznávaný základ zmapování reálného stavu TMT u nás či v jiné zemi, ze kterého by bylo možné vyjít (což je důsledkem předešlého).
Proto v této kapitole uvádíme původní výsledky dvou průzkumů v terénu, které lze svým způsobem považovat za průkopnické. Obou se zúčastnili členové týmu zpracovávajícího tuto monografii a při přípravě a vyhodnocení obou průzkumů v terénu byly využity výsledky práce tohoto týmu.
Dosavadní pokusy o získání větší podpory nebyly úspěšné, přestože našly podporu i některých státních institucí a profesních organizací. Z podstatné části právě proto, že hodnotitelé neměli dostatečnou představu o tom, s jakými konkrétními problémy se musí práce v terénu vyrovnat. Tomu se věnujeme v jedné z příloh.
Nejvýznamnější TMT
Navzdory výše uvedenému ovšem je možné nalézt příklady skvěle fungujících TMT i v tuzemsku. Z příkladů úspěšně fungujících TMT v rámci české historie, lze jmenovat
- TMT doc. Holého (* 1. září 1936 - † 16. července 2012). Díky jeho přínosům a mezinárodní spolupráci tohoto excelentního vědce dodnes funguje například biochemická skupina Ústavu organické chemie a biochemie, která již v 80. letech 20. století začala zkoumat mechanismy účinků látek z oblasti nukleových kyselin.
- TMT prof. Armina Delonga (* 6. dubna 1990 – † 27. června 1990) fyzika a zakladatele elektronové mikroskopie na územní současné České republiky. Na Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky tým prof. Delonga dokázal uvést do chodu první elektronový mikroskop v Československu. Z pohledu problematiky TMT je nutné dodat, že tento excelentní vědec ještě jako osmdesátiletý "profesor v důchodu" pracoval v soukromé laboratoři, kterou založili jeho vlastní žáci a pojmenovali ji jeho jménem, tedy Delong Instruments (VUT, 2017). "Vychováte-li dobré žáky, pak snad můžete počítat s tím, že vás nechají i po vašem odchodu do důchodu být nablízku oboru, kterému jste věnovali celý život. Mně se to podařilo." Armin Delong
- Za aktuálně fungující tuzemský excelentní vědecký výzkumný tým, lze bezesporu považovat tým RNDr. Martina Pumera, Ph.D., který se v současné době věnuje práci na projektu Pokročilí funkční nanoroboti v Praze. Přičemž základní jádro jeho týmu Centra pro Pokročilé Funkční Nanoroboty tvoří celkem dvacet odborníků. Jak sám tento vědec uvádí v rozhovoru pro NoVVVinky (newsletter Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, 2018): "Ne vždy je ale získávání špičkových vědců snadná práce. Představte si: potřebuju získat někoho, kdo pracuje v Singapuru a má například íránský pas. Kvůli českému vízu musí nejdříve do ĺránu pro výpis z trestního rejstříku, který je platný tři měsíce, a který pro aplikaci na vízum potřebuje. Pak musí tento výpis nechat úředně s razítkem přeložit do českého jazyka, poté získat a zaplatit víza do Indonésie, protože v Singapuru není české velvyslanectví, následně zaletět do Indonésie na nejbližší velvyslanectví, aplikaci podat a pak znovu zaplatit za víza a letenku. To mu samozřejmě nikdo neproplatí. A teď zkuste jako šéf centra najmout lidi, kteří musí tento horor podstoupit s vidinou polovičního až třetinového platu v České republice, když například získat japonské vízum nebo vízum do USA je o dva řády jednodušší. A zůstat v Singapuru úplně nejjednodušší." Přes dílčí výzvy v podobě získání dalších spolupracujících excelentních vědců výzkum probíhá neustále a v současné chvíli řeší různorodé cíle, které pokrývají oblasti, jako je používání biologických templátů pro přípravu nanokyborgů či použití nanorobotů pro doručování léků. Sám Martin Pumera chápe nanoroboty jako multidisciplinární téma, které mu naplno umožňuje uplatňovat kreativitu a zapojovat výzkumníky z různých oborů. Význam a potřebu multidisciplinarity týmu dokládají i oblasti znalostí jednotlivých členů, které zahrnují oblasti nanofabrikace, syntetické chemie, biologie, elektrotechniky, koloidní chemie, 3D tisku či elektrochemie (Nanorobots Research Center, 2019).
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)